11 Tvo 10/2007
Datum rozhodnutí: 29.05.2007
Dotčené předpisy:




11 Tvo 10/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. 5. 2007 stížnost obviněného A. U., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 1. 2007, sp. zn. 10 To 85/2006, a rozhodl t a k t o :



Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu s e stížnost obviněného A. U. z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, ze dne 12. 5. 2006, sp. zn. 52 T 22/2005, byl obviněný A. U. uznán vinným trestným činem vydírání podle § 235 odst. 1, 2 písm. a), c), d) tr. zák., trestným činem zbavení osobní svobody podle § 232 odst. 1 tr. zák., trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., trestným činem vydírání podle § 235 odst. 1, 2 písm. b), c) tr. zák. a trestným činem omezování osobní svobody podle § 231 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání osmi let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a k povinnosti nahradit škodu. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněných P. L., J. Z., J. K. a R. M.

Proti tomuto rozsudku podali všichni obvinění a krajský státní zástupce odvolání a trestní věc obviněného A. U. se v době rozhodování o jeho vazbě nacházela ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Praze.

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4. 1. 2007, sp. zn. 10 To 85/2006, podle § 72 odst. 3 tr. řádu zamítl žádost obviněného A. U. o propuštění z vazby na svobodu.

Proti tomuto usnesení podal obviněný A. U. stížnost s tím, že ví, že jeho stížnost je pouze formalita, že dopředu rozhodnutí Nejvyššího soudu zná, a že snad ani nechce, aby byl čistě náhodou z vazby propuštěn, ale má potřebu sdělit, že s názorem Vrchního soudu v Praze o vazebních důvodech nesouhlasí.

Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.

Obviněný A. U. byl vzat do vazby usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 2. 10. 2004, sp. zn. Nt 96/2004, z důvodů § 67 písm. a), c) tr. řádu. Naposledy bylo o důvodnosti vazby obviněného rozhodnuto napadeným usnesením Vrchního soudu v Praze. Rozsudkem soudu prvního stupně byl obviněný uznán vinným závažnými trestnými činy, za které mu byl uložen přísný nepodmíněný trest odnětí svobody. Výše uloženého trestu a skutečnost, že se obviněný žalovaného jednání měl dopustit v době podmíněného propuštění z výkonu trestu, vyvolávaly důvodnou obavu, že by se obviněný na svobodě mohl dalšímu stíhání a nástupu trestu vyhýbat a v trestné činnosti pokračovat, či ji opakovat. V tomto směru lze přisvědčit prognóze obviněného o výsledku projednání věci před Nejvyšším soudem, přičemž je možno vzít v úvahu i to, že z odůvodnění stížnosti obviněného není patrno, zda jde o stížnost ve prospěch či neprospěch, a že obviněný jen napadá odůvodnění napadeného rozhodnutí a výrok bere na vědomí. Všechny tyto úvahy o důvodnosti vazby obviněného A. U. jsou již však bezpředmětné, protože rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 3. 2007 byla trestní věc obviněného pravomocně skončena a obviněný by měl být převeden z vazby do výkonu trestu odnětí svobody.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. května 2007

Předseda senátu:

JUDr. Pavel Kučera