11 Tdo 871/2015
Datum rozhodnutí: 24.09.2015
Dotčené předpisy: § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.



11 Tdo 871/2015-23

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 24. září 2015 dovolání podané obviněným N. P. N. , proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 3. 2015, sp. zn. 7 To 45/2015, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 15 T 254/2014 a rozhodl t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. s e dovolání obviněného N. P. N.
o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :



Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 14. 1. 2015, sp. zn. 15 T 254/2014, byl N. P. N. uznán vinným pokusem zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 21 odst. 1 k § 283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let a deseti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a podle § 80 odst. 1, 2 tr. zákoníku k trestu vyhoštění z České republiky na dobu neurčitou.
Podle skutkových zjištění se obviněný trestné činnosti dopustil tím, že v období od blíže nezjištěného dne, nejpozději od počátku měsíce února 2014, do dne 28. 5. 2014 v O.-M. na ulici Č. a. v obytném domě č. ..... poté, co si blíže nezjištěného dne měsíce února 2014 dosud neustanovená osoba vietnamské národnosti, vystupující pod jménem P. , pronajala část prostor umístěných v uvedeném objektu, konkrétně v prvním nadzemním podlaží uvedeného obytného domu, sklepní prostory a půdní prostory, na základě ústní dohody sjednané se správcem objektu V. H., ročník 1948, za účelem dosažení maximálního pěstebního výnosu a finančního prospěchu, dosud neustanovená osoba po provedení neoprávněného a neodborného připojení této části objektu k elektrizační soustavě za využití velkého množství technického zařízení a pěstitelských potřeb zřídila profesionální tzv. indoorovou velkopěstírnu rostlin druhu konopí setého, v níž ve snaze zajistit ideální podmínky růstu a vývoje rostlin tohoto druhu v plastových květináčích při zajištění ideálních světelných a tepelných podmínek v takto vybavených místnostech sklepních a půdních prostor následně pak nejméně od 21. 5. 2014 do doby svého zadržení dne 28. 5. 2014 obviněný D. H. N. společně a za vzájemné součinnosti s obviněným N. P. N., ačkoliv jim ze všech okolností a jejich vzhledu bylo zjevné že se jedná o rostliny konopí, přesto se minimálně zaléváním, hnojením, protrháváním a další pravidelnou obsluhou pěstírny aktivně spolupodíleli na hydroponickém pěstování rostlin konopí setého, a to za umělého osvětlení, zvýšení teploty, instalované ventilace a zajištění dalších uměle vytvořených podmínek růstu, v úmyslu neoprávněně pěstovat, vypěstovat a následně sklidit rostliny s morfologickými znaky konopí setého, pěstovali v celkem sedmi místnostech sklepních prostor 668 ks rostlin s morfologickými znaky konopí setého o výšce v rozmezí od 45 cm do 60 cm, a v půdních prostorách 646 ks rostlin s morfologickými znaky konopí setého o výšce v rozmezí od 10 cm do 30 cm měřeno od kořenového balu, které s ohledem na technologii pěstování obsahovaly vyšší množství účinné látky (od 1,3 % do 9, 2 %) delta-9-tetrahydrocannabinolu (THC), ze kterých v případě jejich sklizení a neoprávněného zpracování sušením do stavu způsobilého ke spotřebě mohla být získána rostlinná hmota využitelná pro toxikomanii (marihuana) s celkovým obsahem nejméně 1 571,12 gramů účinné látky (THC), kdy samotné zajištěné množství rostlin vylučuje možnost užití pro vlastní potřebu jednotlivce, přičemž sklizeň těchto rostlin, jejich neoprávněné zpracování sušením a následný prodej toxikomanicky využitelné rostlinné hmoty nebyly v konkrétním případě realizovány jen proto, že dne 28. 5. 2014 byla předmětná pěstírna včetně rostlin konopí setého při provedení nařízené domovní prohlídky zajištěna Policií ČR, přičemž marihuana je drogou z rostliny konopí setého, které je zařazeno mezi omamné látky v seznamu IV podle Jednotné úmluvy o omamných látkách a dále v seznamu č. 3 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, a obsahuje psychoaktivní složku delta-9-tetrahydrocannabinol (THC), která je uvedena mezi psychotropními látkami zařazenými do seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách a dále v seznamu č. 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, a nakládali tak s vyjmenovanými látkami bez splnění podmínek k nakládání stanovenými zákonem č. 167/1998 Sb, aniž měli v úmyslu tyto podmínky splnit, tedy protiprávně.
Proti rozsudku soudu prvního stupně podali obviněný, jeho spoluobviněný a státní zástupkyně odvolání. Na základě odvolání obviněných Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 9. 3. 2015, sp. zn. 7 To 45/2015, napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněnému uložil trest odnětí svobody v trvání tří let a deseti měsíců, pro jehož výkon jej zařadil do věznice s ostrahou, a trest vyhoštění z území České republiky na dobu deseti let. Odvolání státní zástupkyně podle § 256 tr. ř. zamítl.
Proti citovanému rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce Mgr. Petra Kučery dovolání . Pokud jde o dovolací důvod, uvedl, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, a odkázal na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
V textu svého dovolání obviněný uvedl, že klíčovým důkazem o jeho vině byla výpověď spoluobviněného v tom smyslu, že byl najat nezjištěnou osobou vietnamské národnosti jako zahradník za 50 000 Kč měsíčně a v době, kdy byl do pěstírny dovezen, se tam již N. P. N. nacházel. Z toho však nelze učinit závěr, že také on vykonával práci zahradníka vědomě, neboť spoluobviněný nebyl přítomen tomu, když si obviněný sjednával v P. práci kuchaře, ani tomu, jakou činnost vykonával před jeho příjezdem. Obviněný nikdy nechtěl pěstovat konopí, vždy měl zájem vykonávat práci kuchaře. Závěry soudu, že mohl ovlivnit množství rostlin konopí a účinné látky, jsou závěry spekulativními v jeho neprospěch. Spoluobviněný mohl být ke své výpovědi motivován tím, že chtěl rozmělnit zavinění na více osob. Skutečnost, že obviněný měl na rukou THC, nic nevypovídá, neboť v prostorách pěstírny konopí se nelze touto látkou nekontaminovat. Obviněný byl do pěstírny přivezen bez své aktivní účasti a byl zde uzamčen.
V závěru svého dovolání pak obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a aby zrušil i rozsudek soudu prvního stupně a přikázal mu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupce prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že se k dovolání obviněného vzhledem k povaze uplatněných námitek nebude věcně vyjadřovat.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde je lze učinit (§ 265e odst. 1 tr. ř.), a bylo podáno oprávněnou osobou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.].
Vzhledem k tomu, že lze dovolání podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda lze dovolatelem uplatněné dovolací důvody považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. V úvahu přitom přicházelo posouzení pouze ve vztahu k ustanovení odstavce prvního § 265b tr. ř.
Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z toho plyne, že v rámci rozhodování o dovolání vychází Nejvyšší soud zásadně ze skutkových zjištění provedených soudy v předchozím řízení a pouze hodnotí, zda tato skutková zjištění byla z hlediska hmotného práva správně posouzena. Není tedy možné namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, v jakém rozsahu provedl dokazování, jak postupoval při provádění důkazů, apod. V tomto směru totiž nejde o aplikaci hmotného práva, ale procesních předpisů, zejména ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. o postupu orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů. Hmotně právní posouzení se pak týká především trestního práva hmotného, ale může se týkat i jiných právních odvětví (k tomu srov. č. 36/2004 Sb. rozh. tr., str. 299). Nesprávnost může spočívat v tom, že soud nesprávně aplikuje normu hmotného práva tím, že buď použije jiný právní předpis či jiné ustanovení nebo použije správný právní předpis a jeho správné ustanovení, ale nesprávně je vyloží. Nesprávnost může rovněž spočívat v chybně posouzené předběžné otázce. Je třeba dodat, že v žádném z dalších ustanovení § 265b odst. 1 trestní řád nepřipouští jako důvod dovolání, že by rozhodnutí bylo založeno na nesprávném nebo neúplném skutkovém zjištění. Z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., je dovolání podáno i v případě, kdy je v něm sice citováno některé z ustanovení § 265b tr. ř., ale ve skutečnosti jsou vytýkány vady, které zákon jako důvod dovolání nepřipouští.
Tak je tomu i v posuzovaném případě. Obviněný brojí výhradně proti hodnocení provedených důkazů ze strany soudů. Lze tak pouze nad rámec dovolacího řízení uvést, že soudy logicky a přesvědčivě vysvětlily, z jakých důkazů vyvodily skutkové závěry, na nichž se odsouzení zakládá, a toto zdůvodnění nebudí žádné pochybnosti. K tvrzení obviněného, že byl v pěstírně uzamčen, odvolací soud přiléhavě podotkl, že se zde nacházely mobilní telefony a okna také nebyla nijak zabezpečena. Mimo to, že o jeho aktivní účasti na pěstování vypovídal spoluobviněný, je jeho péče o tyto rostliny zřejmá i ze skutečnosti, že se v pěstírně nějakou dobu nacházel sám. Jde tak pouze o opakování obhajoby, s níž se soudy již v předchozím řízení vypořádaly.
Vzhledem ke shora uvedenému dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněný N. P. N. podal dovolání z jiných důvodů, než jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř., a proto postupoval podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a jeho dovolání odmítl, aniž se dále zabýval jím napadeným rozhodnutím a řízením jemu předcházejícím podle § 265i odst. 3 až 5 tr. ř. O odmítnutí dovolání Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 24. září 2015


JUDr. Karel Hasch
předseda senátu