11 Tdo 785/2005
Datum rozhodnutí: 30.08.2005
Dotčené předpisy:




11 Tdo 785/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. srpna 2005 o dovolání, které podal obviněný M. C., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. 6. 2004, sp. zn. 5 To 86/2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 8 T 305/2003, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. d) trestního řádu s e dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný M. C. byl rozsudkem Okresního soudu ve Vyškově ze dne 10. 12. 2003, sp. zn. 8 T 305/2003, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 2. 6. 2004, sp. zn. 5 To 86/2004, uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 tr. zák.

Tohoto trestného činu se podle skutkových zjištění soudu prvního stupně potvrzených soudem odvolacím dopustil tím, že dne 7. 2. 2003 v D., okres V. na křižovatce na návsi, jako řidič nákladního auta, tov. zn. Mercedes Benz 312 D, jedoucí po silnici ve směru od obce L. označené jako vedlejší při odbočování vlevo na hlavní silnici ve směru na obec J., srazil cyklistu J. T., který jel na jízdním kole po hlavní silnici ve směru od V. a odbočoval vlevo ve směru na L. a při tomto střetu vozidla a cyklisty pod vlivem nárazu J. T. utrpěl těžké zranění spočívající v tříštivé fraktuře spodní části pravého bérce s dobou léčení a omezením v obvyklém způsobu života přesahujícím 42 dnů.

Za toto jednání byl obviněný M. C. odsouzen podle § 224 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců. Podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku.

Proti výše uvedenému rozsudku Okresního soudu ve Vyškově podal obviněný odvolání ke Krajskému soudu v Brně, který svým usnesením ze dne 2. 6. 2004, sp. zn. 5 To 86/2004, podle § 256 tr. ř. , odvolání zamítl jako nedůvodné.

Opis rozhodnutí odvolacího soudu byl doručen obviněnému M. C. dne 30. 6. 2004, jeho obhájkyni téhož dne a příslušnému státnímu zastupitelství dne 29. 6. 2004.

Obviněný M. C. podal prostřednictvím své obhájkyně Mgr. H. K. v zákonné lhůtě dne 31. 8. 2004 dovolání u Okresního soudu ve Vyškově.

Nejvyššímu soudu České republiky bylo dovolání předloženo dne 18. 1. 2005.

V předmětném dovolání uvedl, že ho podávává z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky rozhodnutí soudů obou stupňů v celém rozsahu zrušil a sám rozhodl o zproštění jeho viny.

Vzhledem k tomu, že toto dovolání nesplňovalo náležitosti ustanovení § 265f odst. 1 tr. ř., bylo bez meritorního rozhodnutí vráceno Okresnímu soudu ve Vyškově přípisem sp. zn. 11 Tdo 77/2005 ze dne 25. 3. 2005 za účelem doplnění podaného dovolání.

Dovolání obviněného M. C. bylo Nejvyššímu soudu České republiky v nezměněné podobě opětovně předloženo dne 15. 6. 2005.

Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání vyjádřila prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství a uvedla, že podle § 265f odst. 1 tr. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok a v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) nebo § 265b odst. 2 tr. ř., o které se dovolání opírá. Dále ve svém vyjádření cituje § 265f odst. 2 tr. ř., podle něhož rozsah, v němž je rozhodnutí dovoláním napadáno a důvody dovolání lze měnit jen po dobu trvání lhůty pro podání dovolání.

S ohledem na skutečnost, že obviněný neuvedl, čeho se ve svém mimořádném prostředku domáhá a podané dovolání tudíž postrádá zákonem stanovené náležitosti, státní zástupkyně navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky toto dovolání podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. odmítl.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a oprávněnou osobou. Shledal přitom, že dovolání přípustné je /§ 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř./, bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.), a bylo podáno oprávněnou osobou /§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř./.

Dále se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda podané dovolání splňuje zákonem požadované náležitosti. Podle § 265f odst. 1 tr. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3 /resp. odst. 4 po novele provedené zákonem č. 226/2002 Sb./ tr. ř.) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) nebo § 265b odst. 2, o které se dovolání opírá. V odstavci druhém tohoto ustanovení je pak zakotveno, že rozsah, v němž je rozhodnutí dovoláním napadáno, a důvody dovolání lze měnit jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání.

Přesným a jednoznačným stanovením shora uvedených náležitostí dovolání tak zákon formalizuje tento mimořádný opravný prostředek, což zároveň nepřímo vyjadřuje i tím, že obviněný je může podat výlučně prostřednictvím obhájce, u něhož předpokládá znalost právních norem. Důvodně lze tedy očekávat, že obhájce jako osoba práva znalá bude při podávání tohoto mimořádného opravného prostředku respektovat zákonné požadavky na jeho obsah. Právě s ohledem na výrazný zásah do zájmu na stabilitě pravomocných rozhodnutí při úspěšně podaném dovolání zákon vyžaduje splnění jednoho ze základních předpokladů podání dovolání, a to náležitostí jeho obsahu.

V posuzované trestní věci podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání v zákonné lhůtě u Okresního soudu ve Vyškově proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. 6. 2004, sp. zn. 5 To 86/2004, a napadá jím výrok o vině i trestu. Své dovolání obviněný opřel o ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a v petitu pak požaduje, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou instancí v celém rozsahu zrušil a sám rozhodl o zproštění obžaloby.

Jak vyplývá ze spisové dokumentace, předseda senátu soudu prvního stupně poté, co obdržel uvedené podání, jež nesplňovalo obligatorní náležitosti obsahu dovolání, neboť chybělo odůvodnění uplatněného dovolacího důvodu, nepostupoval plně v souladu s § 265h odst. 1 tr. ř., tedy nevyzval dovolatele k odstranění vad ve lhůtě dvou týdnů a neupozornil jej na možné odmítnutí dovolání podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Učinil tak až na pokyn Nejvyššího soudu, který tímto postupem musel akceptovat znění zákona, aniž by tím předjímal následné rozhodnutí v dovolacím řízení. Obviněný však prostřednictvím svého obhájce své dovolání ve stanovené lhůtě nedoplnil a dovolání ponechal v původní podobě a nezměněném rozsahu.

Lze tedy shrnout, že z dikce zákonného ustanovení § 265f odst. 1 tr. ř. vyplývá, že dovolatel je povinen v dovolání uvést, který výrok, v jakém rozsahu a z jakých důvodů napadá. V dané trestní věci obviněný sice jeden z dovolacích důvodů uvedených v § 265b označil (konkrétně citoval § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.), avšak okolnosti, kterými tento označený dovolací důvod podkládá, neuvedl. Na tomto místě je třeba podotknout, že v označení napadeného výroku, rozsahu, v němž je napadán, a důvodů, které k tomu vedou, lze spatřovat těžiště odůvodnění podaného dovolání, protože těmito hledisky zároveň dovolatel (obviněný nebo nejvyšší státní zástupce) vymezuje rozsah přezkumné činnosti Nejvyššího soudu (§ 265i odst. 3 až 5 tr. ř.) a určuje obsah možného rozhodnutí Nejvyššího soudu, popřípadě zaměření dalšího postupu ve věci (§ 265k až § 265m tr. ř.).

S ohledem na shora uvedené skutečnosti dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání obviněného M. C. je třeba odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř., neboť nesplňuje náležitosti obsahu dovolání. Takové rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 30. srpna 2005

Předseda senátu:

JUDr. Stanislav Rizman