11 Tdo 733/2004
Datum rozhodnutí: 30.06.2004
Dotčené předpisy:




11 Tdo 733/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 30. června 2004 dovolání obviněného R. L., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. února 2004, sp. zn. 11 To 534/2003, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 3 T 466/2002, a rozhodl t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. s e dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :



Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 10. září 2003, sp. zn. 3 T 466/2002, byl obviněný R. L. uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187a odst. 1 tr. zák., a to na podkladě zjištění, že dne 22. 3. 2001 v objektu bývalého zahradnictví ve D. K. n. L., okres T., společně s již odsouzeným D. R. přechovávali konopí, tedy omamnou látku zařazenou do seznamu IV. podle Jednotné Úmluvy o omamných látkách a uvedenou v příloze č. 3 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, a to v množství 84,53 g usušené části rostliny s 882 mg psychoaktivní složky THC (tetrahydrocannabinolu). Za to mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců se stanovením zkušební doby podmíněného odkladu jeho výkonu v trvání 1 roku a 6 měsíců.



O odvolání obviněného proti výše citovanému rozsudku rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 23. února 2004, sp. zn. 11 To 534/2003 tak, že podané odvolání zamítl jako nedůvodné podle § 256 tr. ř.



Usnesení odvolacího soudu bylo Okresnímu státnímu zastupitelství v Trutnově doručeno dne 12. 3. 2004 a obhájci obviněného JUDr. J. Š. dne 15. 3. 2004. Pokud jde o obviněného R. L., tak toto usnesení mu bylo doručováno poštou na adresu "D. K. n. L., E. K. 2345", přičemž zásilka, jejímž obsahem bylo usnesení odvolacího soudu, byla uložena na poště D. K. n. L. 1, a to dne 15. 3. 2004, přičemž obviněný zde tuto zásilku převzal dne 30. 3. 2004.



Proti výše označenému usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dne 14. 5. 2004 dovolání, které odevzdal k poštovní přepravě dne 17. 5. 2004 (dne 18. 5. 2004 bylo toto dovolání doručeno soudu prvního stupně). V podaném dovolání uplatnil dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř., tedy, že v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný.

Z obsahu dovolání vyplývá, že je podáno proti napadenému usnesení v celém rozsahu, a to proto, že odvolací soud nenahradil vadu rozsudku Okresního soudu v Trutnově, kde chybí výrok o tom, jak bude naloženo s usušenou částí rostliny, která je základem skutkové věty odsuzujícího rozsudku. Očekávaným výrokem by mělo být rozhodnutí o uložení trestu propadnutí věci podle § 55 tr. zák. nebo zabrání věci podle § 73 odst. 1 písm. c) tr. zák. Podle dovolatele byl tento výrok pominut proto, že stav objasnění věci nedovoluje rozlišit, zda je třeba užít trestu podle § 55 tr. zák., kterého je možné užít pouze, pokud věc náleží pachateli, anebo zda je třeba užít ochranného opatření, které je možné podle § 73 odst. 1 písm. c) tr. zák. realizovat, i když věc pachateli nepatří. Každopádně absence tohoto výroku fakticky legalizuje držení konkrétní věci, která byla předmětem odsouzeného skutku. Na tom nic nemění ani případné zničení této věci při eventuálním znaleckém zkoumání. Podle dovolatele tento stav věci činí uložení trestu propadnutí věci, eventuálně ochranné opatření zabrání věci v daném případě obligatorním, a pokud nic z tohoto nebylo uloženo, pak je zde důvod pro dovolání podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. V závěru pak dovolatel navrhl, aby bylo napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 2. 2004, č. j. 11 To 534/2003-175, zrušeno a věc vrácena k novému rozhodnutí.



Podáním datovaným dne 28. 5. 2004, které bylo doručeno Okresnímu soudu v Trutnově dne 1. 6. 2004, a jež obviněný podal prostřednictvím svého obhájce a označil je jako "doplnění dovolání", dovolatel uplatnil ještě další důvod dovolání, a to podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Uvedl v něm, že posuzovaný skutek ve vztahu k předmětu držby předmětného konopí je popsán rozporně, což neumožňuje zjistit, zda obviněný skutečně držel takovou omamnou látku, jak zjišťuje soud prvního stupně. Má za to, že právní posouzení skutku za takových okolností nevylučuje možnost, že popsaný skutek nemusí být trestným činem.



Podle vyjádření státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání obviněného ze dne 14. 5. 2004 je podané dovolání nepřípustné, neboť z jeho obsahu vyplývá, že obviněný se zcela evidentně dovolává změny, která by jeho postavení zhoršila. Proto státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání jako nepřípustné odmítl.

Nejvyšší soud na základě výše uvedených skutečností shledal, že podané dovolání obviněného je nutno odmítnout, neboť bylo podáno osobou neoprávněnou.

Nejvyšší soud musí především v obecné rovině konstatovat, že ve vztahu k dovolání obviněného není sporu o tom, že dovolateli - jakožto obviněnému - náleželo právo uvedené v ustanovení § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř., tedy mohl prostřednictvím obhájce rozhodnutí odvolacího soudu napadnout dovoláním. Nemohl však podat dovolání ve svůj neprospěch, neboť toto právo (tj. právo podat dovolání v neprospěch obviněného) náleží toliko nejvyššímu státnímu zástupci /§ 265d odst. 1 písm. a) tr. ř., § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. a contrario/. Z výše již podrobně rozvedeného obsahu dovolání je evidentní, že dovolatel se prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. domáhá toho, aby k jeho dovolání bylo rozhodnuto o uložení trestu propadnutí věci (zajištěného konopí), popřípadě vyslovení ochranného opatření ve formě zabrání věci (zajištěného konopí), ačkoliv rozsudkem soudu prvního stupně takový výrok učiněn nebyl a odvolání, které proti prvostupňovému rozsudku podal pouze obviněný, bylo jako nedůvodné zamítnuto. Za situace, kdy obviněný podal dovolání výlučně ve svůj neprospěch, dovolací soud toto dovolání bez meritorního přezkoumání napadeného rozhodnutí podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno osobou neoprávněnou.

Pokud jde o "doplnění dovolání" ze dne 28. 5. 2004, které bylo doručeno soudu prvního stupně dne 1. 6. 2004, pak k němu nebylo možno přihlížet a dovolací výhrady tam uvedené nelze brát ve zřetel - jsou právně irelevantní, a to z těchto důvodů:

Podle § 265e odst. 1 tr. ř. lze dovolání podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje, a to u soudu, který rozhodl v prvním stupni. Jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději (§ 265e odst. 2 tr. ř.). Lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty (§ 60 odst. 2 věty první tr. ř.) a připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo na den pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den (§ 60 odst. 3 tr. ř.).

Jak bylo výše již uvedeno, opis napadeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové byl doručen obhájci obviněného dne 15. 3. 2004. Pokud jde o obviněného, nechal mu soud prvního stupně doručit opis tohoto usnesení poštou, a to na adresu D. K. n. L., ul. E. K. č. 2345. Obviněný nebyl poštovním doručovatelem zastižen, zásilka byla dne 15. 3. 2004 uložena na poště, kde si ji obviněný vyzvedl 30. 3. 2004 (viz č. l. 177).

Napadené usnesení bylo obviněnému doručováno v souladu s ustanovením § 63 odst. 1 tr. ř., tj. za přiměřeného použití předpisů platných pro doručování v občanském soudním řízení. Takový postup doručování napadeného usnesení neodporuje ustanovení § 64 odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť toto ustanovení se týká doručování rozhodnutí, proti nimž lze podat řádný opravný prostředek (srov. přiměřeně rozhodnutí č. 63/1972 Sb. rozh. tr.). Podle § 46 odst. 1, 2 o. s. ř. pak platí, že fyzické osobě lze doručit písemnost v bytě, v místě podnikání, na pracovišti nebo kdekoli bude zastižena. Nebyl-li adresát zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručí se jiné dospělé osobě bydlící v témže bytě nebo v témže domě, působící v témže místě podnikání anebo zaměstnané na témže pracovišti, je-li ochotna obstarat odevzdání písemnosti. Není-li možno ani takto doručit, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Podle § 46 odst. 5 o. s. ř. není-li zjištěn opak, má se za to, že se adresát v místě doručení zdržoval.

Z obsahu spisu je dále zřejmé, že na stejnou adresu (tj. D. K. n. L., ul. E. K. č. 2345) bylo obviněnému doručováno v průběhu trestního řízení i v jiných případech, kdy si obviněný po uložení zásilky tuto na poště osobně vyzvedl (např. vyrozumění o veřejném zasedání odvolacího soudu, trestní příkaz, usnesení o odměně ustanoveného obhájce). Obviněný jak v odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, tak v dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové tuto adresu také výslovně uvedl jako adresu svého bydliště. Přitom platí, že není-li zjištěn opak, má se za to, že se adresát v místě doručení zdržoval (§ 46 odst. 5 o. s. ř., § 63 odst. 1 tr. ř.).

Za situace, kdy napadené usnesení bylo obhájci doručeno dne 15. 3. 2004 a u obviněného nastala tzv. fikce doručení dne 18. 3. 2004 (tj. třetí den po uložení zásilky na poště), uplynula dvouměsíční lhůta k podání dovolání dnem 18. 5. 2004. Ta okolnost, že obviněný převzal napadené usnesení až dne 30. 3. 2004 neznamená, že lhůta k podání dovolání začala běžet teprve poté, co obviněný takto osobně převzal napadené usnesení. Toto převzetí napadeného usnesení nemělo účinky jeho doručení ve smyslu určení počátku běhu lhůty k podání dovolání. Účinky doručení nastaly podle § 63 odst. 1 tr. ř. a § 46 odst. 2 o. s. ř. již dne 18. 3. 2004. Jestliže v souvislosti s doručováním rozhodnutí dojde k tomu, že vznikne tzv. fikce doručení a později je rozhodnutí nadto ještě skutečně doručeno osobě, u níž tzv. fikce doručení již nastala, má právní účinky doručení pouze tzv. fikce doručení s tím, že ode dne, kdy nastala, se počítá i lhůta k podání opravného prostředku.

Jestliže stanovená dvouměsíční zákonná lhůta k podání dovolání obviněného v této věci skončila dne 18. 5. 2004, je v této souvislosti nutno připomenout, že podle § 265f odst. 2 tr. ř. rozsah, v němž je rozhodnutí dovoláním napadáno, a důvody dovolání lze měnit jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání. Tedy platí, že dovolání se posuzuje z obsahového hlediska podle stavu, v jakém se nacházelo v okamžiku, kdy dovolací lhůta, ohraničující zároveň i možnost uvádět, měnit a doplňovat dovolací důvody, uplynula. To se v posuzované věci stalo dnem 18. 5. 2004. Proto nebylo možno přihlížet k obsahu podání obviněného ze dne 28. 5. 2004 označeného jako "doplnění, dovolání", v němž uvádí další dovolací důvod, který nebyl obsahem včas podaného dovolání ze dne 14. 5. 2004.

Na základě toho Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. jako dovolání podané osobou neoprávněnou, aniž z podnětu tohoto dovolání přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek stanovených v § 265i odst. 3 tr. ř.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. června 2004

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík