11 Tdo 706/2003
Datum rozhodnutí: 30.06.2003
Dotčené předpisy:






11 Tdo 706/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. června 2003 o dovolání obviněného S. L., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze, ze dne 4. 3. 2003, sp. zn. 3 To 176/02, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 2 T 3/2002, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. s e dovolání obviněného S. L. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný S. L. podal prostřednictvím své obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 3. 2003, sp. zn. 3 To 176/02, jímž byl podle § 258 odst. 2 tr. ř. z důvodu uvedeného v § 258 odst. 1 písm. e) tr. ř. zrušen ve výroku o trestu rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 11. 2002 , sp. zn. 2 T 3/2002, a při nezměněném výroku o vině trestným činem padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 2 alinea 2 tr. zák. a při nezměněném výroku o náhradě škody byl obviněný nově podle § 140 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou, a podle § 49 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu dvou let. Dovolání podal s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy, že rozhodnutí soudu spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

V dovolání uvádí, že nesprávnost uvedené právní kvalifikace namítl již v odvolání, své odsouzení trestným činem podle § 140 odst. 2 alinea 2 tr. zák. považuje za nespravedlivé a nedůvodné. Namítá, že nebyla objasněna řada otázek, aby mohl být odsouzen pro uvedený trestný čin a potrestán. Dále vytýká soudu, že dosud nebyl vyslechnut L. R. a skutkový stav je nadále opřen jen o výpověď spoluobviněného Č. Opakovaně namítá, že nebylo dostatečně zjištěno, že spáchal skutek, který je mu kladen za vinu, a že se trestného jednání nedopustil.Vytýká nesprávnost skutkového zjištění, neboť bylo vše vedeno v jeho neprospěch. Nesouhlasí ani s rozhodnutím soudu, kterým byl zavázán k náhradě škody, neboť jeho jednáním žádná škoda nevznikla a neměl z činu žádný majetkový prospěch, ani nebyl zjištěn úmysl škodu způsobit. Uložený trest odnětí svobody ve výši pěti let považuje za velmi tvrdý. Závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k tr. ř. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 3. 2003, sp. zn. 3 To 176/02, zrušil a věc byla vrácena odvolacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.

Z vyjádření státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství vyplývá, že dovolání se sice odvolává na dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale ve skutečnosti bylo podáno z jiných než zákonných důvodů. Dovolatel napadá soudy učiněná skutková zjištění a domáhá se změny skutkového stavu. Nijak nevytýká právní posouzení skutku zjištěného soudy obou stupňů. Proto navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř.

Nejvyšší soud shledal, že jde o dovolání podané ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

V mezích tohoto dovolacího důvodu lze namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Z dikce citovaného ustanovení plyne, že dovoláním je možné vytýkat výlučně vady právní; nelze namítat vady skutkové, tj. vadné hodnocení důkazů či nesprávnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, apod. Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž je opírána existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle § 265b tr. ř., nestačí jen formální poukaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.

Z obsahu podaného dovolání vyplývá, že obviněný v tomto směru uplatnil pouze námitky, které směřovaly proti provedenému dokazování a proti správnosti skutkových zjištění. Vytýká soudům, že svá zjištěníopřely o výpověď spoluobviněného Č. a provedené dokazování považuje za nedostatečné k prokázání jeho viny. Z charakteru těchto námitek dovolatele je evidentní, že jím vytýkané vady mají povahu vad skutkových, kterými se snaží dosáhnout změny zjištěného skutkového stavu. Jeho další námitka směřující do výroku o náhradě škody, se rovněž nekryje s formálně deklarovaným dovolacím důvodem, ani s žádným jiným dovolacím důvodem. I v tomto ohledu dovolatel vznáší výhrady jen skutkové povahy. Stejně tak deklarovaný dovolací důvod není způsobilá naplnit námitka ohledně tvrdosti uloženého trestu. Navíc mu byl soudem uložen trest odnětí svobody na samé dolní hranici zákonné trestní sazby trestného činu, kterým byl uznán vinným. Obviněný ve svém dovolání tak neuplatnil jedinou námitku, vztahující se k právnímu posouzení skutku. Ačkoliv tedy obviněný deklaroval dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., uplatnil jen námitky, které nejsou způsobilé nejen tento dovolací důvod, ale ani žádný jiný dovolací důvod podle § 265b tr. ř. obsahově naplnit.

Proto Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení podle § 265i odst. 3 tr. ř.

Ve shodě s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo možno takto rozhodnout v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. června 2003

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík