11 Tdo 630/2011
Datum rozhodnutí: 31.05.2011
Dotčené předpisy: § 265a odst. 1 tr. ř.



11 Tdo 630/2011-20

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. května 2011 dovolání podané obviněným P. K. , proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 9. 1. 2009, sp. zn. 23 T 107/2006, a rozhodl t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. s e dovolání obviněného P. K. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :
Rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 9. 1. 2009, sp. zn. 23 T 107/2006, byl obviněný P. K. uznán vinným trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. (č. 140/1961 Sb.) ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák., za který byl podle tohoto ustanovení za použití § 35 odst. 2 tr. zák. odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 28. 11. 2006, sp. zn. 3 T 268/2005, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Současně bylo rozhodnuto o náhradě škody a o vině a trestu dalších spoluobviněných.

Proti citovanému rozsudku podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 2. 9. 2009, sp. zn. 4 To 430/2009, podle § 256 tr. ř. zamítl.

Citovaný rozsudek Okresního soudu v Teplicích dále napadl obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Miroslava Rouska dovoláním do odsuzujícího výroku obžalovaného P. K. , které opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a uvedl, že důvod dovolání je spatřován v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V textu dovolání rozsáhle popisuje obsah ve věci vydaných rozhodnutí a následně uvádí, že se předmětného trestného činu nezúčastnil, vinu od počátku popírá. Nesouhlasí se závěrem soudů, které považovaly za věrohodnou výpověď spoluobviněné M. B. Shledává rozpor mezi její výpovědí a výpovědí poškozeného. Nesouhlasí také se zdůvodněním, že poškozený v důsledku působení stresu nerozpoznal osobu P. K. a dalšího pachatele J. M. a popsal je odlišně do protokolu o trestním oznámení a při hlavním líčení, poukazuje při tom na fakt, že poškozený podával trestní oznámení čtyři až pět hodin po napadení. Dále obviněný zdůrazňuje, že spoluobviněná B. s poškozeným následně žila a on sám se s ním několikrát setkal, přičemž ze strany poškozeného nedošlo k vznesení jakékoliv pochybnosti o tom, že by K. měl být tou osobou, která jej přepadla .

Závěrem svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadený rozsudek Okresního soudu v Teplicích, č. j. 23 T 107/2006-251 (pozn.: správně 23 T 107/2006-250), ve výroku týkajícím se obviněného P. K. a vrátil věc tomuto soudu k novému projednání.

Nejvyšší státní zástupkyně se do doby rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky k podanému dovolání nevyjádřila.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) jako soud dovolací
(§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je v této trestní věci dovolání přípustné. Zjistil, že dovolání přípustné není. Podle ustanovení § 265a odst. 1 tr. ř. platí, že dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Z textu dovolání je však patrné, že toto směřuje pouze proti rozsudku soudu prvního stupně, takto je formulováno nejen záhlaví dovolání, ale i návrh, jak by měl podle dovolatele Nejvyšší soud rozhodnout. Takové dovolání není přípustné, i když trestní stíhání v tomto případě skončilo pravomocně rozhodnutím soudu druhého stupně (srov. 25/2003 Sb. rozh. tr.).

Na okraj je pak možno podotknout, že dovolání bylo navíc zřejmě podáno opožděně, neboť usnesení odvolacího soudu bylo podle spisového materiálu obviněnému i jeho obhájci doručeno dne 5. 10. 2010, lhůta k jeho podání tedy obviněnému uplynula dne 5. 12. 2010, podle razítka Okresního soudu v Teplicích však bylo tomuto soudu doručeno dne 13. 1. 2011, samotné dovolání je datováno dne 10. 1. 2011. To by bylo důvodem pro odmítnutí dovolání podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. Konečně v daném případě by bylo možné shledat také důvod k odmítnutí dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť z jeho odůvodnění nevyplývají žádné námitky odpovídající uplatněnému ani jinému dovolacímu důvodu.

S ohledem na shora uvedené dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání obviněného P. K. není přípustné, a proto je podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, a to v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Poučení : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 31. května 2011

Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch