11 Tdo 484/2009
Datum rozhodnutí: 30.04.2009
Dotčené předpisy:




11 Tdo 484/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 30. dubna 2009 o dovolání obviněné L. B. T. T. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 1. 2009, sp. zn. 11 To 116/2008, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 34 T 10/2007 t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněné L. B. T. T. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněná L. B. T. T. podala prostřednictvím obhájce dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 1. 2009, sp. zn. 11 To 116/2008, kterým soud k odvolání státní zástupkyně podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 8. 2008, sp. zn. 34 T 10/2007, v odsuzující části výroku o vině a v celém výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněnou uznal vinnou trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 4 písm. c) tr. zák., jehož se dopustila způsobem podrobně popsaným ve výroku o vině rozsudku odvolacího soudu, a uložil jí trest odnětí svobody v trvání deseti let s výkonem ve věznici s dozorem a trest vyhoštění na dobu neurčitou. Odvolání obviněné bylo citovaným rozsudkem zamítnuto podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno opožděně.

Podle § 265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle § 265e odst. 2 tr. ř. jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději.

Napadený rozsudek včetně překladu do mateřského jazyka, byl obviněné doručen dne 6. 2. 2009 a téhož dne (tj. 6. 2. 2009) byl rozsudek doručen též obhájci obviněné (srov. doručenky na č. l. 1736). Lhůta k podání dovolání, počítaná podle § 60 odst. 2 tr. ř., tedy obviněné uplynula dne 6. 4. 2009. Jednalo se přitom o pondělí a běžný pracovní den, takže konec lhůty nebyl ovlivněn okolnostmi uvedenými v § 60 odst. 3 tr. ř.

Dovolání obviněné je obsahem podání, které učinil její obhájce v elektronické podobě s podpisem podle zvláštního předpisu (zák. č. 227/2000 Sb., ve znění účinném v době podání). Přestože obhájce obviněné datoval podání dnem 3. 4. 2009, z obsahu spisu (č. l. 1780) je zřejmé, že podání bylo Krajskému soudu v Plzni odesláno a doručeno až dne 7. 4. 2009 v 10.25 hodin, tedy evidentně opožděně.

V rozsudku Vrchního soudu v Praze bylo uvedeno řádné poučení o zákonné dovolací lhůtě. Tímto poučením ani ustanovením § 265e odst. 1, 2 tr. ř. se však obviněná, resp. její obhájce, neřídila a podala dovolání až po uplynutí zákonné dovolací lhůty.

Nejvyšší soud proto opožděné dovolání obviněné podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek a předcházející řízení z hledisek uvedených v § 265i odst. 3 tr. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. dubna 2009

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík