11 Tdo 252/2011
Datum rozhodnutí: 12.05.2011
Dotčené předpisy: § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák.



11 Tdo 252/2011-52

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 12. května 2011 dovolání podané obviněným J. C. proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. 6. 2010, sp. zn. 2 To 34/2010, jako soudu odvolacího, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pobočka ve Zlíně pod sp. zn. 61 T 9/2009, a rozhodl t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. C. o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :


Rozsudkem Krajského soudu v Brně pobočka ve Zlíně ze dne 11. 12. 2009, sp. zn. 61 T 9/2009, byl J. C. uznán vinným v bodě I. trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 4 tr. zák. (č. 140/1961 Sb.) a v bodě II. trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. a za tyto trestné činy a sbíhající trestný čin úvěrového podvodu podle § 250b odst. 2, 5 tr. zák., jímž byl uznán vinným rozsudkem Krajského soudu v Brně pobočka ve Zlíně ze dne 12. 8. 2009, č. j. 61 T 18/2008-925, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 11. 2009, č. j. 3 To 116/2009-1009, byl odsouzen podle § 250 odst. 4 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání devíti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 49 odst. 1 tr. zák. a § 50 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce ve statutárních orgánech v občanských sdruženích, v družstvech a obchodních společnostech na dobu šesti let. Dále byl obviněnému uložen peněžitý trest ve výši 500.000,- Kč. Pro případ jeho nevykonání ve stanovené lhůtě byl obviněnému uložen náhradní trest odnětí svobody v trvání sedmi měsíců. Současně byl zrušen výrok o trestu z výše citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně pobočka ve Zlíně. Bylo také rozhodnuto o náhradě škody a dále byl obviněný zproštěn obžaloby pro část žalovaného jednání.

Proti citovanému rozsudku podal obviněný a poškozený P. H. odvolání. Z podnětu odvolání obviněného Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 8. 6. 2010, sp. zn. 2 To 34/2010 , částečně zrušil napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. b), d), f), odst. 2 tr. ř. ve výroku o vině pod bodem I., ve výroku o trestu a ve výrocích o náhradě škody a nově rozhodl tak, že obviněného uznal vinným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku (č. 40/2009 Sb.) a za tento zločin, trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., ohledně něhož zůstal napadený rozsudek nezměněn, a sbíhající se trestný čin úvěrového podvodu podle § 250b odst. 2, 5 tr. zák., jímž byl uznán vinným rozsudkem Krajského soudu v Brně pobočka ve Zlíně ze dne 12. 8. 2009, č. j. 61 T 18/2008-925, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 11. 2009, č. j. 3 To 116/2009-1009, mu podle § 250b odst. 5 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. uložil souhrnný trest odnětí svobody v trvání osmi let, pro jehož výkon jej zařadil do věznice se zvýšenou ostrahou. Dále mu byl shodně jako v rozsudku soudu prvního stupně uložen trest zákazu činnosti, peněžitý trest, byl zrušen výrok o trestu z výše citovaného rozsudku pro sbíhající se trestný čin a bylo rozhodnuto o náhradě škody. Odvolání poškozeného P. H. podle § 256 tr. ř. Vrchní soud v Olomouci zamítl.

Podle skutkových zjištění Vrchního soudu v Olomouci se obviněný trestné činnosti pod bodem I. dopustil tím, že v úmyslu neoprávněně se obohatit v době od března 2004 do listopadu 2007 v K., okr. U. H., a na jiných místech na území Zlínského kraje a jiných místech České republiky, si jako fyzická osoba opakovaně půjčoval od níže uvedených poškozených finanční prostředky, a to bez uvedení účelu, případně že je hodlá použít k zajištění chodu fotbalového klubu v K., jehož byl místopředsedou, tyto finanční prostředky měly být věřitelům vráceny ve stanoveném termínu, což se nestalo, přičemž obžalovaný již od počátku věděl, že vzhledem ke své špatné finanční situaci a k existujícím závazkům vůči dalším věřitelům nebude schopen poškozeným finanční prostředky v termínu splatit, přičemž o své špatné finanční situaci věřitele nijak neinformoval, naopak je opakovaně ujišťoval, že půjčky budou řádně splaceny, případně budou splaceny v nových stanovených termínech, což se nestalo, čímž uváděl všechny uvedené věřitele v omyl o své schopnosti závazky v plné výši a ve sjednaných termínech uhradit, kdy konkrétně:

1) v období od března roku 2004 do května 2006 si půjčil postupně v U. H. od poškozeného A. M. finanční prostředky ve výši 3.200.000,- Kč bez uvedení účelu jejich užití, které měl splácet postupně od měsíce května roku 2006 v měsíčních splátkách po 200.000,- Kč, avšak finanční prostředky do dnešního dne ani zčásti neuhradil, čímž byla A. M. způsobena škoda ve výši 3.200.000,- Kč,
2) dne 15. 7. 2004 si půjčil v R., okr. H., od poškozené společnosti Rohatecká stavební, s.r.o., se sídlem U Zastávky č. 433/3, Rohatec, IČ: 25541871, zastoupené jednatelem Ing. Z. F., finanční prostředky ve výši 500.000,- Kč k blíže neurčenému účelu, které měl navrátit v termínu do 15. 10. 2004, avšak finanční prostředky do dnešního dne ani zčásti nevrátil, čímž byla způsobena poškozené společnosti Rohatecká stavební, s.r.o., škoda ve výši 500.000,- Kč,
3) v období od 7. 2. 2005 do 12. 1. 2006 si půjčil ve S. M., okr. U. H., od poškozeného Ing. A. K. finanční prostředky v celkové výši 2.600.000,- Kč, a to konkrétně dne 7. 2. 2005 částku 600.000,- Kč, dne 6. 9. 2005 částku 900.000,- Kč a dne 12. 1. 2006 částku 1.100.000,- Kč, kdy při přebírání peněz neuvedl účel jejich užití a měl je postupně navrátit dle jednotlivých termínů splatnosti v období od 30. 12. 2005 do 31. 7. 2006, avšak finanční prostředky do dnešního dne ani zčásti nevrátil, čímž byla poškozenému Ing. A. K. způsobena škoda ve výši 2.600.000,- Kč,
4) dne 14. 4. 2005 si půjčil společně s V. P. v K., okr. U. H., od J. J. finanční prostředky ve výši 500.000,- Kč za účelem jejich údajného užití na získání dotace na výstavbu sportovního areálu ve V. P., avšak finanční prostředky ve sjednaném termínu 14.9.2005 ani později, ani zčásti nevrátil, získání dotace nezajistil, čímž byla poškozenému J. J. způsobena škoda ve výši 500.000,- Kč,
5) v období od 30. 6. 2005 do 7. 12. 2006 si postupně půjčil ve S. M., okr. U. H., od poškozeného H. M. finanční prostředky ve výši 3.300.000,- Kč bez uvedení účelu jejich užití, konkrétně dne 30. 6. 2005 ve výši 2.200.000,- Kč, dne 18. 8. 2006 částku 500.000,- Kč, dne 6. 12. 2006 částku 350.000,- Kč a dne 7. 12. 2006 částku 250.000,- Kč, které měly být všechny vráceny do 15. 12. 2006, avšak finanční prostředky do dnešního dne ani zčásti nenavrátil, čímž byla poškozenému H. M. způsobena škoda ve výši 3.300.000,- Kč,
6) dne 1. 8. 2005 uzavřel v U. H. s poškozeným Ing. A. S. smlouvu o půjčce finančních prostředků na částku 2.850.000,- Kč za účelem jejich údajného užití na výstavbu sportovní haly v K., které měl navrátit v termínu do 30. 9. 2005, avšak finanční prostředky do dnešního dne ani zčásti nevrátil, čímž byla poškozenému A. S. způsobena škoda ve výši 2.850.000,- Kč,
7) dne 4. 10. 2005 ve Z. uzavřel jako dlužník s věřitelem společností LUKROM, spol. s r.o., se sídlem 763 11 Zlín, Lípa silo, IČ: 18188281, zastoupené jednatelem Ing. Z. Č. smlouvu o půjčce, na základě které mu společnost LUKROM, spol. s r.o., poskytla téhož dne půjčku ve výši 300.000,- Kč, přičemž se zavázal vrátit tuto půjčenou finanční částku do 31. 10. 2005, avšak finanční prostředky do dnešního dne ani zčásti nevrátil, čímž byla poškozené společnosti LUKROM, spol. s r.o., způsobena škoda ve výši 300.000,- Kč,
8) dne 4. 11. 2005 v U. H. v sídle společnosti CHEDO, spol. s r.o., se sídlem Sokolovská č. 966, IČ: 46980814, zastoupené jednatelem F. B., si půjčil od výše uvedené společnosti částku ve výši 300.000,- Kč, kterou se zavázal vrátit do 15. 12. 2005, avšak finanční prostředky do dnešního dne ani zčásti nevrátil, čímž byla poškozené společnosti CHEDO, spol. s r.o., způsobena škoda ve výši 300.000,- Kč,
9) dne 4. 11. 2005 si v K., okr. U. H., půjčil od poškozeného Ing. J. B. finanční prostředky v celkové výši 210.000,- Kč, kdy při přebírání finančních prostředků uvedl, že je užije na chod fotbalového klubu FK K., přičemž peníze takto získané měl navrátit ve sjednaném termínu splatnosti do 11. 11. 2005, avšak finanční prostředky do dnešního dne ani zčásti nevrátil, čímž byla poškozenému Ing. J. B. způsobena škoda ve výši 210.000,- Kč,
10) v období od listopadu roku 2005 do června roku 2006 si v K., okr. U. H., na základě ústní dohody půjčil od poškozeného P. Z. a Z. Z. částku ve výši 2.000.000,- Kč, přičemž P. Z. částku vyplatil obžalovanému v několika platbách od 200.000,- Kč do 400.000,- Kč, se splatností půjčky 1.000.000,- Kč do 30. 3. 2006 a 1.000.000,-Kč do 30. 6. 2006, kdy jako ručení této půjčky byla vystavena dne 24. 11. 2005 směnka vlastní na částku 1.000.000,- Kč a dne 15.6.2006 směnka vlastní na částku 1.000.000,- Kč, obě splatné P. Z., kdy uvedenou částku si půjčil s úmyslem ji nevrátit a do data splatnosti ani nevrátil, až po urgencích a naléhání věřitele mu až po datu splatnosti půjčky uhradil do měsíce srpna roku 2006 v několika splátkách částku ve výši 850.000,- Kč a následně po exekuci nařízené Okresním soudem v Uherském Hradišti byla uhrazena dne 3. 11. 2006 částka 110.000,- Kč a dne 1. 12. 2006 částka ve výši 130.000,- Kč, čímž byla P. Z. a Z. Z. způsobena škoda ve výši 2.000.000,- Kč a zůstává k úhradě částka 910.000,- Kč.
11) dne 3. 1. 2006 v K., okr. U. H., si na základě ústní dohody půjčil od poškozeného P. N. částku ve výši 100.000,- Kč, splatnou dne 3. 2. 2006, kterou mu P. N. předal prostřednictvím P. S., a kterou dosud ani zčásti nevrátil, čímž způsobil poškozenému P. N. škodu ve výši 100.000,- Kč,
12) v období od 6. 1. 2006 do 1. 3. 2006 v K., okr. U. H., si půjčil od poškozeného P. H. finanční prostředky v celkové výši 305.000,- Kč, a to konkrétně dne 6. 1. 2006 částku 200.000,- Kč a dne 1. 3. 2006 částku ve výši 105.000,- Kč, kdy při přebírání peněz uvedl, že je užije na získání dotace na dostavbu sportovní haly v K. a navrátí je v termínu, do 28. 2. 2006 částku 200.000,- Kč a v termínu do 31. 3. 2006 částku ve výši 105.000,- Kč, avšak finanční prostředky do dnešního dne ani zčásti nevrátil, čímž byla poškozenému P. H. způsobena škoda ve výši 305.000,- Kč,
13) dne 25. 1. 2006 v K., okr. U. H., si na základě ústní dohody půjčil od poškozeného B. M. částku ve výši 580.000,- Kč se splatností 28. 10. 2006, k čemuž jako jištění předmětné půjčky podepsal téhož dne vystavenou směnku na uvedenou částku, splatnou k datu 28. 10. 2006, přičemž do dnešního dne ani zčásti částku nevrátil, čímž způsobil poškozenému B. M. škodu ve výši 580.000,- Kč,
14) dne 10. 2. 2006 uzavřel v U. H. s poškozeným V. Š. smlouvu o půjčce finančních prostředků na částku 500.000,- Kč za účelem jejich údajného užití na výstavbu sportovní haly v K., které měl navrátit v termínu do 31. 3. 2006, avšak finanční prostředky do dnešního dne ani zčásti nevrátil, čímž byla poškozenému V. Š. způsobena škoda ve výši 500.000,- Kč,
15) dne 13. 2. 2006 uzavřel ve Z. s poškozeným J. S. smlouvu o půjčce finančních prostředků na částku 700.000,- Kč za účelem jejich údajného užití na financování fotbalového klubu v K., které měl navrátit v termínu do 31. 3. 2006, když po provedené exekuci byla poškozenému vrácena částka 200.000,- Kč, čímž byla poškozenému J. S. způsobena škoda ve výši 500.000,- Kč,
16) dne 17. 2. 2006 uzavřel v K., okr. U. H., s poškozeným M. M. smlouvu o půjčce finančních prostředků na částku 300.000,- Kč za účelem jejich údajného užití na výstavbu sportovní haly v K., které měl navrátit v termínu do 20. 3. 2006, avšak finanční prostředky do dnešního dne ani zčásti nevrátil, čímž byla poškozenému M. M. způsobena škoda ve výši 300.000,- Kč,
17) dne 17. 2. 2006 v K., okr. U. H., si na základě ústní dohody půjčil od poškozeného P. N. částku ve výši 50.000,- Kč, splatnou dne 22. 2. 2006, kterou mu P. N. předal prostřednictvím P. S., přičemž tuto částku dosud ani zčásti nevrátil, čímž způsobil poškozenému P. N. škodu ve výši 50.000,- Kč,
18) dne 31. 3. 2006 uzavřel v M., okr. H., s poškozeným M. J. smlouvu o půjčce finančních prostředků ve výši 5.300.000,- Kč za účelem jejich údajného užití na financování fotbalového klubu v K., které měl splácet v měsíčních splátkách po 200.000,- Kč, avšak ve lhůtě splatnosti uhradil pouze částku 200.000,- Kč a zbylou část finančních prostředků do dnešního dne nevrátil, čímž způsobil poškozenému M. J. škodu ve výši 5.100.000,- Kč,
19) dne 1. 4. 2006 ve S. M., okr. U. H., si půjčil od poškozeného P. B. finanční prostředky ve výši 700.000,- Kč, kdy při přebírání peněz uvedl, že je užije pro svou osobní potřebu a navrátí je v termínu do 31. 5. 2006, avšak finanční prostředky do dnešního dne ani zčásti nevrátil, čímž způsobil poškozenému P. B. škodu ve výši 700.000,- Kč,
20) dne 11. 9. 2006 si půjčil v U. B., okr. U. H., od společnosti VOP 014, s.r.o., finanční prostředky ve výši 600.000,- Kč bez uvedení účelu jejich užití, které měl navrátit do konce roku 2006, kdy za něj část dluhu ve výši 400.000,- Kč zaplatil J. Z., čímž poškozené společnosti způsobil škodu ve výši 600.000,- Kč,
21) dne 20. 10. 2006 v U. H. na benzínové čerpací stanici OMV si na základě ústní dohody půjčil od poškozeného I. H. částku ve výši 50.000,- Kč se splatností do jednoho týdne, přičemž finanční prostředky do dnešního dne ani zčásti nevrátil, čímž způsobil poškozenému I. H. škodu ve výši 50.000,- Kč,
22) dne 2. 11. 2006 ve Z., okr. U. H., si na základě ústní dohody půjčil od poškozeného I. H. částku ve výši 100.000,- Kč s písemně potvrzenou splatností do 7.11.2006, přičemž finanční prostředky do dnešního dne ani zčásti nevrátil, čímž způsobil poškozenému I. H. škodu ve výši 100.000,- Kč,
23) dne 9. 1. 2007 v H. D., okr. K., uzavřel s poškozeným J. O. smlouvu o půjčce, na základě které mu uvedený věřitel poskytl téhož dne půjčku ve výši 300.000,- Kč, přičemž se zavázal vrátit tuto půjčenou částku do konce března roku 2007, kdy jako ručení půjčky podepsal směnku vlastní na částku ve výši 300.000,- Kč, přičemž finanční částku do dnešního dne ani zčásti nevrátil, čímž způsobil poškozenému J. O. škodu ve výši 300.000,- Kč,
24) dne 31. 1. 2007 v H. D., okr. K., uzavřel s poškozeným J. O. smlouvu o půjčce, na základě které mu uvedený věřitel poskytl téhož dne půjčku ve výši 200.000,- Kč, přičemž se zavázal vrátit tuto půjčenou částku do 2. 2. 2007, kdy jako ručení půjčky podepsal směnku vlastní na částku ve výši 200.000,- Kč, přičemž finanční částku do dnešního dne ani zčásti nevrátil, čímž způsobil poškozenému J. O. škodu ve výši 200.000,- Kč,
25) dne 21. 5. 2007 v H. D. uzavřel s poškozeným J. O. smlouvu o půjčce, na základě které mu uvedený věřitel poskytl téhož dne půjčku ve výši 200.000,- Kč, přičemž se zavázal vrátit tuto půjčenou částku do 8. 6. 2007, kdy jako ručení půjčky podepsal směnku vlastní na částku ve výši 200.000,- Kč, přičemž finanční prostředky do dnešního dne ani zčásti nevrátil, čímž způsobil poškozenému J. O. škodu ve výši 200.000,- Kč,
26) dne 9. 8. 2007 v P. uzavřel jako dlužník s poškozeným Ing. M. D. smlouvu o peněžní půjčce, na základě které mu uvedený věřitel poskytl půjčku ve výši 330.000,- Kč, přičemž se zavázal vrátit tuto půjčenou finanční částku do 31. 8. 2007, přičemž finanční prostředky do dnešního dne ani zčásti nevrátil, čímž způsobil poškozenému Ing. M. D. škodu ve výši 330.000,- Kč.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Čestmíra Vikrorjeníka dovolání , kterým jej napadl v celém rozsahu a současně napadl i rozsudek soudu prvního stupně. Ohledně dovolacího důvodu uvedl, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutků nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení, přičemž odkázal na § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Naplnění uvedeného dovolacího důvodu spatřuje obviněný v tom, že, jak se po celou dobu hájil, takzvaně vypůjčené prostředky byly použity pro potřeby fotbalového klubu . Pro posouzení jeho viny je podle jeho názoru rozhodující, kdo v konečné fázi byl příjemcem finančních prostředků, tedy kdo byl skutečným účastníkem smlouvy. V tomto směru nebylo vyvráceno jeho tvrzení, že poskytovatelé peněz nechtěli uzavřít smlouvu s fotbalovým klubem nebo mít v držení jeho směnku, případně směnky jiných právnických osob. Pokud jde o možnost vrácení půjček ze strany fotbalového klubu, bylo toto možno doložit připravovanými smlouvami o prodeji druhé fotbalové ligy a výslechem odpovědných fotbalových funkcionářů. Podle obviněného tak došlo nepochybně k porušení § 2 odst. 5 a 6 tr. ř.

Obviněný závěrem svého dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci, sp. zn. 2 To 34/2010, ze dne 8. 6. 2010 a rovněž aby zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně pobočka ve Zlíně sp. zn. 61 T 9/2009, a aby věc vrátil Vrchnímu soudu v Olomouci k novému projednání a rozhodnutí.

K dovolání obviněného se vyjádřila nejvyšší státní zástupkyně prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. Ten shrnul průběh předchozího řízení a obsah obviněným podaného dovolání a uvedl, že obviněný svou argumentaci primárně opírá o tvrzení, že se nedopustil takového jednání, které je mu kladeno za vinu, napadá úplnost dokazování a správnost hodnocení důkazů, což se zcela míjí s uplatněným dovolacím důvodem i s dovolacími důvody ostatními, byť neuplatněnými. Navrhl proto dovolání obviněného odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) jako soud dovolací
(§ 265c tr. ř.) nejprve shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], že bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde je lze učinit (§ 265e odst. 1 tr. ř.), a že bylo podáno oprávněnou osobou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.].

Vzhledem k tomu, že lze dovolání podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda lze dovolatelem uplatněné dovolací důvody považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. V úvahu přitom přicházelo posouzení pouze ve vztahu k ustanovení odstavce prvního § 265b tr. ř.

Obviněný označuje jako dovolací důvod ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. K tomuto je třeba v obecné rovině uvést následující:

Podle citovaného ustanovení lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z toho plyne, že v rámci rozhodování o dovolání vychází Nejvyšší soud zásadně ze skutkových zjištění provedených soudy v předchozím řízení a pouze hodnotí, zda tato skutková zjištění byla z hlediska hmotného práva správně posouzena. Není tedy možné namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, v jakém rozsahu provedl dokazování, jak postupoval při provádění důkazů, apod. V tomto směru totiž nejde o aplikaci hmotného práva, ale procesních předpisů, zejména ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. o postupu orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů. Hmotně právní posouzení se pak týká především trestního práva hmotného, ale může se týkat i jiných právních odvětví (k tomu srov. č. 36/2004 Sb. rozh. tr., str. 299). Nesprávnost může spočívat v tom, že soud nesprávně aplikuje normu hmotného práva tím, že buď použije jiný právní předpis či jiné ustanovení nebo použije správný právní předpis a jeho správné ustanovení, ale nesprávně je vyloží. Nesprávnost může rovněž spočívat v chybně posouzené předběžné otázce. Je třeba dodat, že v žádném z dalších ustanovení § 265b odst. 1 trestní řád nepřipouští jako důvod dovolání, že by rozhodnutí bylo založeno na nesprávném nebo neúplném skutkovém zjištění. Z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., je dovolání podáno i v případě, kdy je v něm sice citováno některé z ustanovení § 265b tr. ř., ale ve skutečnosti jsou vytýkány vady, které zákon jako důvod dovolání nepřipouští.

Uplatněnému dovolacímu důvodu tak zjevně neodpovídá ta část námitek obviněného, kdy vytýká odvolacímu soudu neprovedení některých dalších navrhovaných důkazů a kdy tvrdí, že nebylo vyvráceno jeho tvrzení, že věřitelé nechtěli uzavřít smlouvu s fotbalovým klubem. Nad rámec dovolacího řízení lze podotknout, že naopak toto tvrzení obviněného, jak vyplývá ze závěrů rozsáhlého dokazování, vyvráceno bylo. Na tomto odlišném skutkovém základě pak obviněný prezentuje jedinou námitku, s jistou dávkou tolerance podřaditelnou uplatněnému dovolacímu důvodu, a to že pro posouzení jeho viny je rozhodující, kdo byl v konečné fázi příjemcem finančních prostředků, a tedy (podle obviněného) skutečným účastníkem smlouvy. K tomuto nijak blíže neodůvodněnému tvrzení lze uvést pouze tolik, že naopak toto pro posouzení viny obviněného významné není. Ke znakům skutkové podstaty trestného činu podvodu totiž podle stávající ani dříve platné úpravy nepatří způsob, jakým naložil obviněný s podvodem získanými penězi, a proto ani tento způsob nebyl v trestním řízení zjišťován. Z dokazování však vyplynulo, že v převážné většině obviněný zřejmě finanční prostředky pro potřeby klubu nepoužil. V žádném z případů nebyl účastníkem smlouvy fotbalový klub K. a odvolací soud neopomněl zdůraznit, že i kdyby tomu tak bylo, obviněný si ve své funkci musel být vědom finanční situace klubu, tedy ani on ani klub nebyli schopni své závazky splácet. Čili ani za takových podmínek by se na posouzení viny obviněného nic nezměnilo.

Vzhledem k výše uvedenému dospěl Nejvyšší soud k závěru, že napadeným rozhodnutím a jemu předcházejícím postupem k porušení zákona ve smyslu uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nedošlo. Dovolání obviněného J. C. proto pro jeho zjevnou neopodstatněnost podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl, a to v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 12. května 2011


Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch