11 Tdo 179/2009
Datum rozhodnutí: 26.02.2009
Dotčené předpisy:




11 Tdo 179/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. února 2009 o dovolání obviněného R. V. proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočka ve Zlíně ze dne 14. října 2008, sp. zn. 6 To 519/2008, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 13 T 686/2005, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. s e dovolání obviněného R. V. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 21. srpna 2008, sp. zn. 13 T 686/2005, byl obviněný R. V. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 223 tr. zák., jehož se dopustil způsobem podrobně popsaným ve výroku tohoto rozsudku, a byl mu za to uložen trest odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, jehož výkon soud podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání dvou roků, a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu tří roků. Soud dále rozhodl o nároku na náhradu škody poškozeného JUDr. J. H. a Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR.

Odvolání obviněného R. V. Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně usnesením ze dne 14. října 2008, sp. zn. 6 To 519/2008, podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítl, když dospěl k závěru, že nesplňuje náležitosti obsahu odvolání.

Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný R. V. prostřednictvím svého obhájce dovolání, přičemž uplatnil dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

Obviněný v odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku namítl, že odvolací soud odmítl jeho odvolání, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Odvolací soud rozhodl napadeným usnesením ze dne 14. října 2008 v 7.30 hod., aniž měl k dispozici kompletní spis obviněného. Odvolání obviněného bylo řádně odůvodněno, a to faxem ze dne 10. října 2008, téhož dne bylo odůvodnění odvolání podáno k poštovní přepravě. Ačkoliv projednání věci obviněného trvalo celkem tři roky, v případě podaného opravného prostředku jednal soud prvního stupně velice rychle a již dne 9. října 2008 předložil věc odvolacímu soudu, který brzy poté dne 14. října 2008 (bez vědomí obviněného a jeho obhájce) o odvolání obviněného rozhodl. Přitom už výzva k odstranění vad odvolání podaného dne 16. září 2008 jako blanketní, byla obhájci obviněného doručena velice brzy - dne 23. září 2008. Obhájce obviněného požádal soud o prodloužení lhůty k odůvodnění odvolání do 8. října 2008. Nešlo však o žádnou propadnou lhůtu a odůvodnění odvolání bylo soudu prvního stupně doručeno dva dny po jejím uplynutí, tedy stále řádně a včas . Povinností soudu prvního stupně bylo předložit toto odůvodnění včas odvolacímu soudu, aby o něm mohl rozhodnout, což se však nestalo. Postupem soudů tak bylo podle názoru dovolatele porušeno jeho právo na obhajobu a na spravedlivý proces. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil výrok soudu o odmítnutí odvolání, aby rozhodl i výrokem pozitivním tak, že odvolání se neodmítá a aby tak byly vytvořeny podmínky pro nové a řádné projednání odvolání .

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že je považuje za zjevně neopodstatněné. Rozsudek soudu prvního stupně byl obviněnému i jeho obhájci doručen dne 15. září 2008. Následujícího dne bylo soudu doručeno odvolání, v němž bylo uvedeno, že bude následně odůvodněno. Protože se tak nestalo, soud podle § 251 odst. 1 tr. ř. vyzval obhájce obviněného přípisem doručeným dne 23. září 2008 (tj. poslední den lhůty k podání odvolání, aby doplnil náležitosti obsahu odvolání stanovené v § 249 odst. 1 tr. ř., stanovil mu k tomu lhůtu pěti dnů, která měla začít běžet od doručení výzvy, a zároveň jej poučil, že bez doplnění obsahových náležitostí bude odvolání obviněného podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítnuto. Lhůta k doplnění odvolání měla uplynout dne 29. září 2008. Obhájce obviněného na výzvu reagoval přípisem, v němž uvedl, že odvolání doplní ve lhůtě do 8. října 2008. Protože odvolání nebylo ani v této lhůtě doplněno, soud prvního stupně předložil dne 9. října 2008 spis odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání obviněného. Odvolací soud pak odvolání obviněného odmítl podle § 253 odst. 3 tr. ř. V posuzované věci bylo obviněným podáno odvolání, které nesplňovalo obsahové náležitosti odvolání. Soud proto obviněného vyzval k nápravě, stanovil mu lhůtu pěti dnů a současně jej poučil o dalším postupu podle § 253 odst. 3 tr. ř. Lhůta pěti dnů, která je lhůtou propadnou, v posuzovaném případě marně uplynula. Okolnost, zda odvolání obviněného bylo později do konání neveřejného zasedání odvolacího soudu skutečně odůvodněno již proto není významná. Pokud obhájci v doplnění náležitostí odvolání obviněného bránily důležité důvody, přicházelo by v úvahu navrácení lhůty podle § 61 odst. 1 tr. ř. O navrácení lhůty však v posuzovaném případě nebylo požádáno. Nelze přehlédnout, že obhájce pro odůvodnění odvolání si sám stanovil (z hlediska ustanovení § 253 odst. 3 tr. ř. irelevantní) lhůtu do 8. října 2008, avšak ani tu nedodržel, když odvolání doplnil až dne 10. října 2008. Státní zástupce v rámci svého vyjádření navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) jako zjevně neopodstatněné.

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání je přípustné, bylo podáno včas, oprávněnou osobou a vykazuje zákonem vyžadované obsahové a formální náležitosti dospěl k následujícím závěrům:

Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. bylo zapotřebí posoudit otázku, zda konkrétní argumenty, o něž je dovolání opíráno, naplňují dovolatelem uplatněný dovolací důvod, jehož skutečná existence je základní podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán v případech, kdy bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Dovolatel uplatnil tento dovolací důvod v jeho první alternativě, když namítl, že odvolací soud rozhodl o odmítnutí jeho odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, neboť jeho odvolání (podané jako blanketní) bylo řádně a včas doplněno o zákonem požadované obsahové náležitosti. Nejvyšší soud shledal, že se sice jedná o námitky, které lze podřadit pod dovolatelem uplatněný dovolací důvod, avšak dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné.

Podle § 248 odst. 1 tr. ř. se odvolání podává u soudu, proti jehož rozsudku směřuje, a to do osmi dnů od doručení opisu rozsudku. Odvolání musí být ve lhůtě uvedené v § 248 tr. ř. nebo v další lhůtě k tomu stanovené předsedou senátu soudu prvního stupně odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo (§ 249 odst. 1 tr. ř.). Nesplňuje-li odvolání státního zástupce, odvolání, které podal za obžalovaného jeho obhájce, nebo odvolání, které podal za poškozeného nebo za zúčastněnou osobu jejich zmocněnec, náležitosti obsahu odvolání podle § 249 odst. 1 tr. ř., vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě pěti dnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude odvolání odmítnuto podle § 253 odst. 3 tr. ř. Stejně postupuje, pokud takové odvolání podal obžalovaný, který má obhájce, poškozený nebo zúčastněná osoba, kteří mají zmocněnce.

V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že opis rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 21. srpna 2008, sp. zn. 13 T 686/2005, byl obviněnému i jeho obhájci doručen dne 15. září 2008. Dne 16. září 2008 bylo soudu prvního stupně doručeno blanketární odvolání obviněného, tj. bez odůvodnění ve smyslu § 249 tr. ř., podané prostřednictvím jeho obhájce (č. l. 286). Sám obhájce v odvolání uvedl pouze tolik, že bude odůvodněno samostatným podáním. Jelikož se tak nestalo, soud vyzval obhájce obviněného k doplnění odvolání ve lhůtě pěti dnů od doručení výzvy, a současně jej upozornil, že jinak bude odvolání odmítnuto postupem podle § 253 odst. 3 tr. ř., přičemž také poukázal na to, že podané odvolání neobsahuje vady, které odvolatel napadenému rozsudku soudu prvního stupně, popřípadě řízení mu předcházejícímu, vytýká (č. l. 289). Výzva byla obhájci obviněného doručena dne 23. září 2008 (č. l. 289). Ještě před doručením této výzvy požádal obhájce obviněného soud o prodloužení lhůty k odůvodnění odvolání do 8. října 2008, a to podáním ze dne 22. září 2008, doručeným soudu prvního stupně dne 24. září 2008, v němž uvedl, že odvolání nebylo dosud odůvodněno s ohledem na jeho pobyt mimo území České republiky (č. l. 291). Odvolání obviněného nebylo v soudem stanovené lhůtě (do 29. září 2008 - dne 28. září 2008 byla neděle) odůvodněno a nestalo se tak ani ve lhůtě, kterou obhájce uvedl ve svém podání ze dne 22. září 2008 (tj. do 8. října 2008). Za této situace nelze ani v nejmenším vytýkat soudu prvního stupně postup, jímž dne 9. října 2008 byl spis s odvoláním obviněného předložen odvolacímu soudu. Lze jen poznamenat, že soudu prvního stupně skutečně nic nebránilo v tom, aby takto postupoval poté, co dne 29. září 2008 marně uplynula lhůta k odstranění vad odvolání. Obhájce doručil odůvodnění odvolání obviněného soudu prvního stupně faxem až dne 10. října 2008 v 13.45 hod (č. l. 306), a poté prostřednictvím poštovní přepravy dne 13. října 2008 (č. l. 299). Odvolací soud konal ve věci neveřejné zasedání dne 14. října 2008 v 7.30 hod a rozhodl tak, že odvolání obviněného podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítl, neboť odvolání obviněného ze dne 16. září 2008, které měl v době svého rozhodování k dispozici (tzv. blanketární odvolání) nesplňovalo náležitosti obsahu odvolání (č. l. 295). Odůvodnění odvolání obviněného předložil soud prvního stupně odvolacímu soudu dne 14. října 2008 v 8.45 hod (č. l. 298), tedy poté, co již odvolací soud ve věci rozhodl.

Nejvyšší soud předně uvádí, že si je vědom judikatury Ústavního soudu (nález ze dne 3. srpna 2005, sp. zn. IV. ÚS 276/04) ve vztahu k povaze pětidenní lhůty pro odstranění obsahových nedostatků odvolání podle § 251 odst. 1 tr. ř., podle níž se nejedná o lhůtu propadnou, a pokud odvolací soud má v době rozhodování již k dispozici odůvodnění řádného opravného prostředku obviněného, které je součástí trestního spisu (obviněný odvolání odůvodní sice po uplynutí stanovené pětidenní lhůty k nápravě vad odvolání, ale ještě před vlastním rozhodnutím odvolacího soudu), je povinen podání obviněného meritorně projednat. Obdobně judikoval také Nejvyšší soud (srov. usnesení ze dne 20. října 2005, sp. zn. 8 Tdo 1277/2005, usnesení ze dne 11. dubna 2007, sp. zn. 5 Tdo 246/2007, nebo např. usnesení ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. 5 Tdo 1261/2007). V posuzovaném případě se ovšem jedná o jinou situaci.

Obviněný podal prostřednictvím svého obhájce proti rozsudku soudu prvního stupně v zákonné lhůtě odvolání, které nepochybně nesplňovalo obsahové náležitosti vyžadované ustanovením § 249 tr. ř. Soud proto obhájce obviněného vyzval, aby podané odvolání odůvodnil. Postupoval přitom v souladu s ustanovením § 251 odst. 1 tr. ř., když obhájce obviněného upozornil na zjištěné nedostatky odvolání, stanovil mu lhůtu k jejich odstranění a poučil jej o následcích, které mohou nastat v případě, že odvolání nebude ve stanovené lhůtě odůvodněno (odmítnutí odvolání podle § 253 odst. 3 tr. ř.). Skutečnost, že soud prvního stupně doručoval výzvu k nápravě vad odvolání obhájci obviněného v době, kdy obviněnému ještě běžela zákonná osmidenní lhůta k podání odvolání (výzva byla obhájci obviněného doručena v úterý dne 23. září 2008, tj. v poslední den lhůty k podání odvolání), nezpůsobuje její neúčinnost z hlediska možného dalšího postupu odvolacího soudu předpokládaného v ustanovení § 253 odst. 3 tr. ř. Ustanovení § 251 odst. 1 tr. ř. neobsahuje ve vztahu k okamžiku učinění této výzvy soudem žádné omezení, a k jejímu odeslání (a doručení) již v průběhu odvolací lhůty tak nic nebrání. Naopak rychlé odstranění vad již podaného odvolání je v souladu s požadavkem na co nejrychlejší projednání trestní věci (§ 2 odst. 4 tr. ř.). Lhůta pěti dnů stanovená soudem k odstranění nedostatků podaného odvolání ovšem může za této situace začít běžet teprve až prvním dnem následujícím po uplynutí zákonné (osmidenní) lhůty pro podání odvolání. Zákonná osmidenní lhůta pro podání odvolání nemůže být zkrácena výzvou k odstranění nedostatků podaného odvolání doručenou již v jejím průběhu.

Je tedy zřejmé, že obhájce obviněného byl soudem prvního stupně řádně vyzván, přesto ve stanovené lhůtě, která v posuzované věci uplynula dne 29. září 2008 (pátý den lhůty dne 28. září 2008 byla neděle), odvolání obviněného neodůvodnil. Soud prvního stupně je proto předložil spolu se spisem odvolacímu soudu, který dne 14. října 2008 v 7.30 hod. rozhodl o jeho odmítnutí podle § 253 odst. 3 tr. ř. Odůvodnění odvolání obviněného předložil soud prvního stupně odvolacímu soudu dne 14. října 2008 v 8.45 hod. Jak je z výše uvedené časové posloupnosti zřejmé (a jak ve svém dovolání ostatně zdůraznil i sám obviněný), Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně, neměl v době svého rozhodování odůvodnění odvolání obviněného k dispozici, neboť toto nebylo (a ani nemohlo být) součástí spisu, který mu byl předložen dne 9. října 2008. Odůvodnění odvolání obviněného doručil jeho obhájce soudu prvního stupně totiž až v pátek dne 10. října 2008 v 13.45 hod (faxem). Pokud soud prvního stupně v této situaci předložil odvolacímu soudu toto odůvodnění odvolání obviněného již v úterý dne 14. října (v 8.45 hod), nelze mu podle názoru Nejvyššího soudu vytýkat nic ve smyslu případné jeho liknavosti. Obhájce obviněného si předně, jako osoba znalá práva, musel být vědom toho, že po marném uplynutí (pětidenní) soudem stanovené lhůty k odstranění vad odvolání, soudu nic nebrání, a že je naopak jeho povinností, aby co nejrychleji předložil věc k rozhodnutí odvolacímu soudu. V posuzovaném případě soud prvního stupně vyšel obhájci obviněného vstříc a odvolání spolu se spisem odvolacímu soudu předložil až poté, co marně uplynula i lhůta, kterou pro odůvodnění odvolání si stanovil sám obhájce (spis byl předložen odvolacímu soudu den po uplynutí této lhůty dne 9. října 2008). Soud prvního stupně přitom postupoval při předložení odvolání a posléze i jeho odůvodnění v podstatě stejnou rychlostí. Pokud dovolatel v této souvislosti namítl, že o konání neveřejného zasedání nebyli ani on, ani jeho obhájce informováni, lze pouze připomenout, že pokud se podle § 242 tr. ř. neveřejného zasedání účastní pouze členové senátu a zapisovatel, tak z povahy věci vyplývá, že o termínu jeho konání není nikdo další vyrozumíván.

Lze tak uzavřít, že s ohledem na shora uvedené skutečnosti Nejvyšší soud dovolání obviněného R. V. podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné odmítl. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 26. února 2009

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík