11 Tdo 1041/2003
Datum rozhodnutí: 25.09.2003
Dotčené předpisy:




11 Tdo 1041/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. září 2003 o dovolání obviněného M. Ž., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, ze dne 8. 4. 2003, sp. zn. 7 To 106/2003, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Vsetíně, pod sp. zn. 3 T 6/2003, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. s e dovolání obviněného M. Ž. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný M. Ž. podal prostřednictvím svého obhájce v zákonné lhůtě proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 4. 2003, sp. zn. 7 To 106/2003, jímž bylo zamítnuto podle § 256 tr. ř. jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 10. 2. 2003, sp. zn. 3 T 6/2003, dovolání s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy, že rozhodnutí soudu spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

V dovolání opakuje námitky uplatněné již v odvolacím řízení a uvádí, že obvinění jeho osoby bylo založeno především na jeho doznání, které však učinil i k trestné činnosti, které byl později soudem prvního stupně částečně zproštěn, a které učinil proto, aby se dostal do vazby. Namítá, že soud neměl činit závěry o jeho vině na základě jeho několikráte měněné výpovědi a pochybení soudu spatřuje v tom, že nebyly provedeny další důkazy, které by vyvrátily jeho obhajobu a nebyla odečtena amortizace při určování výše hodnoty odcizeného kola. Dále vytýká soudu, že nepřihlédl při ukládání trestu k tomu, že Okresním soudem ve Zlíně ve věci sp. zn. 2 T 95/92 byla překročena výměra trestu odnětí svobody, který mu byl tímto rozsudkem uložen. Opakuje důvody, pro které přiznal svoji vinu ve vztahu k některým skutkům, a má za to, že odvolací soud neprovedl všechny dostupné důkazy, a důkazy provedené vyhodnotil nesprávně a dospěl tím k nesprávným závěrům, když ho uznal vinným i trestnými činy, kterých se podle jeho názoru nedopustil. Závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě a přikázal mu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

K dovolání obviněného se vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Konstatovala, že dovolatelem použitý dovolací důvod § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je formálně tvrzen, avšak nikoliv materiálně odůvodněn, neboť veškeré jeho námitky jsou námitkami ohledně zjištěného skutkového stavu věci, včetně úplnosti dokazování a hodnocení provedených důkazů, a teprve až z těchto údajných nedostatků je následně obviněným dovozováno nesprávné právní posouzení předmětných skutků. Považuje proto dovolací námitky obviněného za námitky nejen mimo rámec deklarovaného dovolacího důvodu, ale i dalších důvodů dovolání uvedených v ustanovení 265b odst. 1 tr. ř. K námitce dovolatele do výroku o trestu, kterou namítá, že v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 2 T 95/92 byla překročena výměra uloženého trestu uvádí, že obviněný neuplatnil dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., který je ve vztahu k výroku o trestu jedině možný, a podle kterého je dovolacím důvodem uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení přípustného druhu trestu mimo zákonnou trestní sazbu. I pokud by však byl tento dovolací důvod uplatněn, námitky dovolatele ho podle jejího názoru nenaplňují a byly by hodnoceny jako zjevně neopodstatněné a ve vztahu k uplatněnému dovolacímu důvodu by byly irelevantní. Navrhla proto, aby Nejvyšší soud dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl.

Nejvyšší soud shledal, že jde o dovolání podané ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

V mezích tohoto dovolacího důvodu lze namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Z dikce citovaného ustanovení plyne, že dovoláním je možné vytýkat výlučně vady právní; nelze namítat vady skutkové, tj. vadné hodnocení důkazů či nesprávnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, apod. Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž je opírána existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle § 265b tr. ř., nestačí jen formální poukaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.

Z obsahu podaného dovolání vyplývá, že obviněný uplatnil pouze námitky, které směřovaly proti způsobu, jakým byly hodnoceny provedené důkazy a proti správnosti skutkových zjištění. Obviněný vytýkal soudům, že svá skutková zjištění nesprávně opíraly o jeho vlastní doznání, že provedené dokazování považuje za nedostatečné, neboť k řádnému objasnění věci měly soudy provést další důkazy. Obviněný tak ve skutečnosti v dovolání neuplatnil jedinou námitku, vztahující se k právnímu posouzení skutku a z charakteru námitek dovolatele je evidentní, že jím vytýkané vady mají povahu vad skutkových, kterými se snaží dosáhnout změny zjištění skutkového stavu.

Obviněný M. Ž. dále uplatnil námitku směřující do výroku o trestu, ovšem ve vztahu k jinému odsouzení (sp. zn. 2 T 95/92 Okresního soudu ve Zlíně). Obviněným uplatněná námitka však je ve vztahu k dovolacímu důvodu, o které se dovolání opírá, zcela irelevantní. Pro úplnost lze dodat, že obviněnému byl uložen trest odnětí svobody v rozmezí zákonné trestní sazby. Navíc, jak bylo výše již uvedeno, jeho dovolací námitka se ani netýká napadeného rozhodnutí.

Ačkoliv tedy obviněný deklaroval dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., uplatnil zde ve skutečnosti jen námitky skutkové, které nejsou způsobilé nejen tento dovolací důvod, ale ani žádný jiný dovolací důvod podle § 265b tr. ř. obsahově naplnit.

Proto Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení podle § 265i odst. 3 tr. ř.

Ve shodě s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo možno takto rozhodnout v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. září 2003

Předseda senátu :

JUDr. Antonín Draštík