11 Td 73/2010
Datum rozhodnutí: 17.01.2011
Dotčené předpisy: § 24 odst. 1 tr. ř.



11 Td 73/2010-12
U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky v trestní věci obviněného T. Š. , vedené u Okresního soudu pro Prahu-západ pod sp. zn. 2 T 214/2010 rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. ledna 2011, o příslušnosti soudu, takto:

Podle § 24 odst. 1 tr. řádu s přihlédnutím k § 22 tr. řádu je k projednání trestní věci obviněného T. Š. p ř í s l u š n ý Okresní soud Praha-západ.

O d ů v o d n ě n í :

Státní zástupce Okresního státního zastupitelství Praha-západ podal dne 21. 10. 2010 Okresnímu soudu Praha-západ obžalobu na obviněného T. Š. pro trestný čin podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a) tr. zákona, kterého se měl dopustit tím, že v blíže nezjištěné době v roce 2007 převezl ze Slovenska na území České republiky do firmy J. M. , vozidlo Volkswagen Touareg, ačkoliv věděl, že jde o věc pocházející z trestné činnosti, které nabyl dosud nezjištěným způsobem v Rakousku a jehož nelegální původ zakrýval pozměněnými doklady pocházející z dražby pořádané státním aukčním provozovatelem společností Dorotheum GmbH & Co KG, se sídlem A-1010 Dorotheergasse 17, Vídeň a dále nabídl toto vozidlo k prodeji nejprve J. M. , ve firmě J. M. a následně dne 15. 2. 2008 prodal toto vozidlo B. R. S. , na základě kupní smlouvy sepsané a ověřené na MěÚ Kralupy nad Vltavou za částku 700.000,- Kč vyplacenou v hotovosti při předání vozidla a 1 ks klíčků od vozidla, přičemž vozidlo VW Touareg bylo v době od 22:00 hodin dne 27. 4. 2007 do 9:00 hodin dne 28. 4. 2007 odcizeno ve Spolkové republice Německo vloupáním do garáže na adrese R. , M. , V. S. , ke škodě společnosti Cm 9801 Corporate Management GmbH, zastoupené H. J. E.

Usnesením Okresního soudu Praha-západ ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. 2 T 214/2010, byla podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. řádu, za použití § 188 odst. 1 písm. a) tr. řádu, § 24 odst. 1 tr. řádu, trestní věc obviněného T. Š. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že Okresní soud Praha-západ není místně příslušným k projednání a rozhodnutí této trestní věci, jelikož z dosud zjištěných důkazů plyne, že si obviněný měl opatřit předmětné vozidlo dosud nezjištěným způsobem na území Rakouska, toto vozidlo měl přihlásit do evidence motorových vozidel na území Slovenska a posléze jej užívat (vedle uvedených států) prakticky na celém území České republiky, aniž by bylo konkretizováno, na jakých místech k tomuto užívání došlo. Obviněný nabídl předmětné vozidlo svědku M. v obci L. , okres L. , posléze měl uzavřít kupní smlouvu a vozidlo převést na svědka B. R. S. , a to s největší pravděpodobností v K. n. V. , okres M. nebo v R. n. L. , okres L. V obvodu Okresního soudu Praha-západ tedy nebyl žalovaný trestný čin spáchán. Místem spáchání je buď území Slovenské republiky, konkrétně obvod toho soudu, v němž došlo k evidenci motorového vozidla ve prospěch obviněného, nebo území Rakouska, kdy nezjištěným způsobem na území tohoto státu měl obviněný T. S. předmětné vozidlo získat. K převedení vozidla na jinou osobu došlo v obvodu Okresního soudu v Litoměřicích případně Okresního soudu v Mělníku. Obviněný předmětné vozidlo užíval prakticky na celém území České republiky. Obviněný se v současné době zdržuje na území Slovenské republiky, kde má i své trvalé bydliště.

Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle § 24 tr. řádu a dospěl k tomuto závěru.

Podle § 18 odst. 1 tr. řádu koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle odstavce 2) téhož ustanovení platí, že nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo.

Za místo spáchání trestného činu je třeba považovat místo, kde došlo k jednání pachatele, naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, tak i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu.

Jak se podává z výše citovaného odůvodnění usnesení Okresního soudu Praha-západ, obviněný T. Š. se podle tvrzení uvedeného okresního soudu měl žalované trestné činnosti dopouštět prakticky na celém území České republiky, což tedy pochopitelně zahrnuje i obvod Okresního soudu Praha-západ, u něhož byla v posuzované věci podána obžaloba. Pro tento závěr, ovšem jen z hlediska předložení věci Nejvyššímu soudu České republiky, ostatně svědčí i to, že okresní soud tuto věc předložil k rozhodnutí o určení místní příslušnosti až Nejvyššímu soudu České republiky, byť se v odůvodnění svého rozhodnutí zmiňuje jako o údajných místech spáchání posuzovaného trestného činu o obcích, nacházejících se v okrese Litoměřice a Mělník, tedy o místech ohledně nichž by rozhodně ani nebyla dána kompetence Nejvyššího soudu k rozhodování o této otázce. Navíc, ani samotný Okresní soud pro Prahu-západ nevylučuje, že obviněný se měl trestné činnosti dopustit v jeho obvodu. Přitom nelze také přehlédnout zjištění, že vozidlo Volkswagen Touareg, pochází z trestné činnosti k jejímuž spáchání došlo tak, že bylo odcizeno v době od 22:00 hodin dne 27. 4. 2007 do 9:00 hodin dne 28. 4. 2007 ve Spolkové republice Německo vloupáním do garáže na adrese R. , M. , V. S. , ke škodě společnosti Cm 9801 Corporate Management GmbH, zastoupené H. s J. E. , přičemž k zajištění tohoto vozidla pak došlo v obci D. (v provozovně A. F. ), okres Praha-západ. Proto také byla u Okresního soudu Praha-západ státním zástupcem podána obžaloba.

Podle ustanovení § 22 tr. řádu platí, že pokud je dána příslušnost několika soudů, koná řízení z těchto soudů ten, u něhož podal státní zástupce obžalobu nebo jemuž byla věc přikázána nadřízeným soudem.

Vzhledem k tomu, že v posuzované věci ze zatím shromážděných důkazů je zřejmé, že k projednání věci je dána místní příslušnost více soudů, tak má Nejvyšší soud za to, že s přihlédnutím k § 22 tr. řádu a k okolnostem výše popsaným, bude namístě aby za současné situace tuto věc projednal Okresní soud Praha-západ.

Z těchto důvodů bylo ve sporu o příslušnost podle § 24 tr. řádu rozhodnuto, jak ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

Poučení : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 17. ledna 2011


Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík