11 Td 48/2011
Datum rozhodnutí: 24.08.2011
Dotčené předpisy: § 24 tr. ř.



11 Td 48/2011 - 9

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky v trestní věci obviněných O. A. a M. K. , vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 52 T 9/2011 rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. srpna 2011 o příslušnosti soudu t a k t o :

Podle § 24 odst. 1 tr. ř. j e k projednání trestní věci obviněných O. A. a M. K. p ř í s l u š n ý Krajský soud v Hradci Králové.

O d ů v o d n ě n í :

Krajské státní zastupitelství v Brně podalo dne 14. 6. 2011 Krajskému soudu v Brně obžalobu na obviněného O. A. pro dvojnásobný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 283 odst. 1, 2 písm. b), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku a na M. K. pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 písm. c) tr. zák. (č. 140/1961 Sb.), kterých se měli dopustit tím, že

1. jako členové organizované skupiny sestávající z osob obviněného O. A., J. K. J. R., vystupujícího pod přezdívkou T. , a M. K. pašovali omamnou látku kokain z republiky Argentina a to tak, že v přesně nezjištěné době v měsíci říjnu 2007 odjel O. A. a J. d. R. z České republiky do Holandska, na základě předchozích dohod ve vzájemné součinnosti a dělbě práce, T. na blíže nezjištěném místě v U. v Nizozemském království sjednal O. A., M. K. z N. a dalšího dosud neustanoveného muže ze Surinamu jako kurýry pro převoz kokainu v tělních dutinách za dohodnutou provizi 4.000,- Euro za jeden kilogram převezené drogy z Argentiny do Nizozemského království, T. uvedené osoby vybavil letenkami, informacemi a finančními prostředky na cestu, které svěřil M., odvezl je z Utrechtu do Bruselu, hlavního města Belgie, odkud tyto osoby dne 19. 10. 2007 odletěly do Buenos Aires, kde se ubytovaly v hotelu, který T. předem určil, T. s nimi do Argentiny neletěl, o jejich pobyt se v Buenos Aires staral dosud neustanovený muž tmavé pleti, nezjištěné státní příslušnosti, který jim dne 24. 10. 2007 donesl do hotelového pokoje kokain zabalený v kapslích, které měly napolykat, následně O. A. spolykal cca 0,75 kilogramu kokainu, stejně tak napolykal i M. K. a dosud neustanovený muž ze Surinamu, s takto napolykanou drogou odletěly uvedené osoby dne 25. 10. 2007 z Buenos Aires do Bruselu, kde na ně již na letišti čekal T. a převezl je zpátky do Utrechtu, poté, co vyloučily kapsle z těla a předaly je T. , vrátil se O. A. do České republiky v doprovodu M. K.,
2. v přesně nezjištěné době měsíce listopadu 2007 J. K. J. R. prostřednictvím osoby M. K. v penzionu v městě P. v České republice sjednal M. K. a O. A. jako kurýry pro převoz kokainu v tělních dutinách za dohodnutou provizi 4.000,- Euro za 1 kilogram převezené drogy z republiky Peru do Nizozemského království; na základě této dohody následně M. K. , O. A. a M. K. odjeli do Utrechtu v Nizozemí, kde cca 2 týdny pobývali v blíže nezjištěném bytě T. , po uvedené době odvezl T. M. K. , O. A. a M. K. na letiště v B. v B., odkud uvedené osoby odletěly dle pokynů T. dne 25. 11. 2007 do Limy, hlavního města Peru, kde na ně čekal dosud neustanovený muž peruánské národnosti vystupující pod jménem W. , který je ubytoval v blíže nezjištěném rekreačním letovisku v Limě a společně s dalším neustanoveným mužem peruánské národnosti vystupujícím pod jménem A. se o ně během pobytu v Limě starali, přičemž pobyt v Utrechtu, letenky i pobyt v Limě hradil J. K. J. R., přibližně po jednom týdnu pobytu v Limě přinesl A. na hotelový pokoj kokain zabalený v kapslích určených k polykání, následně M. K. spolykal cca 1 kilogram kokainu, stejně tak napolykal O. A. a M. K., každý množství 0,75 kilogramu, a s takto napolykanou drogou odletěly uvedené osoby dne 4. 12. 2007 z Limy do Bruselu, kde na ně na letišti již čekal T. a převezl je zpátky do Utrechtu, poté, co M. K. a O. A. vyloučili kapsle z těla a předali je T. , vrátili se každý zvlášť do České republiky, přičemž O. A. se vrátil do České republiky v průběhu první poloviny prosince 2007 a M. K. až na jaře 2008,
3. obviněný O. A., L. K., M. H., osoby žijící v Nizozemském království, a to J. K. J. R., C. G., vystupující pod přezdívkou C. , R. J. H. a další blíže nestanovené osoby z Nizozemského království a republiky Peru jako členové organizované skupiny působící na území České republiky v P., O. a K., okres Blansko, Nizozemského království a republiky Peru od přesně nezjištěné doby, nejméně však od měsíce července 2009, po předchozích dohodách ve vzájemné součinnosti a dělbě práce se neoprávněně pokusili zorganizovat převoz omamné látky kokain z dosud neznámého zdroje z republiky Peru do Nizozemského království tím způsobem, že O. A. mezi svými přáteli sjednal kurýry za provizi 4.000,- Euro, a to L. K. a M. H., pro převoz kokainu v tělních dutinách z republiky Peru do Nizozemského království; na základě této dohody na přelomu měsíce července a srpna 2009 odjeli L. K., M. H. a O. A. společně s osobou T. a dvěma dalšími neustanovenými osobami z Nizozemského království do Utrechtu v Nizozemsku, kde přibližně 2 týdny pobývali v blíže nezjištěném bytě T. , po uvedené době O. A., M. H., L. K. a R. H. na základě pokynů T. odletěli letadlem společnosti Iberia z Amsterodamu do Limy, hlavního města republiky Peru, kde na ně po příletu čekal dosud neustanovený muž peruánské národnosti, který je ubytoval v hotelu v Limě, přičemž veškeré náklady s tímto spojené hradil T. , asi po jednom dni se k uvedené skupině v Limě připojil T. s tím, že jmenované převezl do dalšího blíže neustanoveného hotelu v Limě, kde jim asi po týdnu, dne 24. 8. 2009, na jednom z pokojů předal omamnou látku kokain balenou v tobolkách o rozměrech cca 5x2 centimetrů a 6x2,5 centimetru určených k polykání a následně za přítomnosti O. A., který dle dohody drogy pašovat neměl, spolykal M. H. 53 kusů uvedených tobolek o celkové čisté váze 514 gramů kokainu a L. K. 59 kusů tobolek o celkové čisté váze 627 gramů kokainu, stejně tak kokain v nezjištěném množství spolykal i R. H., poté, co M. H., L. K. a R. H. uvedené tobolky s kokainem spolykali, odcestovali téhož dne z hotelu na mezinárodní letiště v Limě k odletu do Nizozemí přes Madrid a Brusel, kde na jmenované měl již čekat C. , po odbavení zavazadel R. H. opustil M. H. a L. K. a čeští kurýři byli následně na letišti v Limě zadrženi, přičemž O. A. opustil Peru dne 27. 8. 2009 přímou leteckou linkou Lima-Amsterodam, výše uvedeného jednání se obvinění dopustili s vědomím, že se jedná o omamnou látku kokain, a to i přesto, že nedisponovali příslušným oprávněním pro nakládání s omamnými a psychotropními látkami, přičemž kokain podle zákona č. 167/1998 Sb. patří mezi omamné látky zařezané do seznamu I. podle jednotné Úmluvy o omamných látkách,
přičemž obviněný O. A. byl za drogovou trestnou činnost v posledních třech letech odsouzen, a to Okresním soudem ve Svitavách pod sp. zn. 1 T 10/2009 ze dne 27. 4. 2009 pro spáchání pomoci k trestnému činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů dle § 10 odst. 1 písm. c) k § 187 odst. 1 trestního zákona.

Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 17. 6. 2011, sp. zn. 52 T 9/2011, byla mimo jiné podle 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. trestní věc obviněných předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že Krajský soud v Brně není místně příslušný k jejímu projednání a rozhodnutí. Podle citovaného usnesení je k projednání této věci místně příslušný Krajský soud v Hradci Králové.

Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle § 24 tr. ř. a dospěl k závěru, že lze přisvědčit důvodům uvedeným v usnesení Krajského soudu v Brně. Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele, naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu.

Krajský soud v Brně odůvodnil své rozhodnutí tím, že jediný moment, z něhož obžaloba dovozuje místní příslušnost Krajského soudu v Brně, spočívá v tom, že obviněný O. A. sjednal k trestné činnosti L. K. a M. H., kteří mají své bydliště v okrese Blansko. Ani tato skutečnost však dle názoru soudu nemůže založit jeho místní příslušnost a nelze z ní dovozovat, že by organizovaná skupina působila též na okrese Blansko. Trestnou činnost totiž velmi detailním a podrobným způsobem mapuje ve své výpovědi obviněný O. A., přičemž z jeho vyjádření ze dne 8. 11. 2010 na č. l. 507 vyplývá popis okolností a událostí, za kterých sjednal M. H. a L. K. k trestné činnosti. Popsal svůj kontakt s osobou holandské národnosti T. s tím, že se právě za obviněným A. dostavili do B. (okres Svitavy) M. H. a L. K., tito se setkali s T. a sami se u obviněného přimlouvali, aby pro něj mohli pašovat drogový materiál. Na této schůzce se i domluvili, že pojedou s T. do Holandska a obviněný A. tam pojede s nimi jako doprovod kvůli jazykové bariéře. Pakliže tedy došlo ke sjednání L. K. a M. H. pro realizaci trestné činnosti, nelze jako kritérium místní příslušnosti použít jejich bydliště, neboť bylo zcela jednoznačně obviněným A. popsáno, kde a za jakých okolností k tomuto došlo, přičemž se jedná o B., tj. obec v obvodu Krajského soudu Hradec Králové.

Z dalších skutkových zjištění se podává, že hlavní organizátor J. K. J. R. přijížděl občas se svými přáteli do města P., okres Svitavy, v České republice a zde bývali ubytováni v P. Tato lokalita byla vybrána, protože jeden z členů organizované skupiny H. d. R. měl v obci B. (okres S.) bývalou manželku a dítě. V této lokalitě se snažili pod příslibem zaměstnání ve stavebnictví nebo restauracích získat nové české kurýry pro páchání drogové trestné činnosti. Pokud o trestné činnosti vypovídá obviněný O. A., se spoluobviněným M. K. se setkali v jednom baru v P. s tím, že obviněný K. se k trestné činnosti připojil dobrovolně také. T. seznámil s L. K. a M. H. v P. v P. Všichni dealeři vždy bydlívali u T. a byli tam vždy asi dva kurýři, pár dnů před Silvestrem v r. 2009 byl v P. J. d. R. a nějaký C. G. I zde se s osobami české národnosti, zejména M. N., M. K. a jistou T. ze S. setkali právě v P.

Dále pak krajský soud cituje z výpovědí řady svědků, kteří potvrzují pobyt obviněných a dalších osob spojených s pácháním trestné činnosti v okrese Svitavy. Většina listinných důkazů pak dokumentuje trestnou činnost především z území Holandska, Peru, Argentiny a Belgie. Ani z jednoho z těchto listinných materiálů, ani ze záznamů a přepisů telekomunikačního provozu nevyplývá nic, co by svědčilo o byť jen částečném páchání trestné činnosti na území Jihomoravského kraje, tedy v obvodu Krajského soudu v Brně. Ačkoliv převážná část trestné činnosti byla páchána v zahraničí, je zjevné, že pokud byla páchána v ČR (především dohody mezi obviněnými a dalšími osobami aktivně účastnými na trestné činnosti z řad cizích státních příslušníků přece jen v České republice probíhaly), podle vyjádření obviněného A. i podle svědeckých výpovědí se tak zásadně dělo v katastru obce B. a města P. Přitom obě dvě tato stěžejní místa, která zaznívají ve výpovědích, se nacházejí v okrese Svitavy a v obvodu Krajského soudu Hradec Králové.

Nejvyšší soud prověřil tyto Krajským soudem v Brně uvedené argumenty v trestním spise a zcela se s nimi ztotožnil. Je patrné, že prvotní určení místní příslušnosti na základě údajů zaslaných z Peru státnímu zastupitelství, se v dalším řízení ukázalo být nesprávným. Z výpovědi obviněného A. a svědků zřetelně vyplývá, že pokud k nějakému jednání souvisejícímu s trestnou činností docházelo na území České republiky, pak se tak dělo v okrese Svitavy, tedy v obvodu Krajského soudu v Hradci Králové.

Z těchto důvodů bylo ve sporu o příslušnost podle § 24 tr. ř. rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 24. srpna 2011


Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch