11 Td 30/2011
Datum rozhodnutí: 20.07.2011
Dotčené předpisy: § 25 tr. ř.



11 Td 30/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky v trestní věci obviněného R. R. projednal v neveřejném zasedání konaném dne 20. července 2011 návrh obviněného na odnětí a přikázání věci a rozhodl t a k t o :

Podle § 25 tr. ř. s e návrh na odnětí věci vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 20 T 38/2011 a její přikázání jinému soudu z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :
Dne 17. března 2011 podala okresní státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství ve Strakonicích návrh na potrestání obviněného R. R. pro přečin zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se měl dopustit způsobem podrobně popsaným v tomto návrhu.

Podáním ze dne 4. května 2011 navrhl obviněný R. R., aby jeho trestní věc byla Okresnímu soudu ve Strakonicích odňata, a aby byla přeložena k Okresnímu soudu v Třebíči s odůvodněním, že není schopen zajistit hlídání pro své tři děti a vzdálenost k místně příslušnému soudu je pro něj veliká.

Nejvyšší soud podle § 25 tr. ř. zhodnotil předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru.

Podle § 25 tr. řádu může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem důležité důvody sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svojí povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. řádu, dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.

Skutečnost, že se obviněný společně se svou rodinou po spáchání trestného činu přestěhoval do obvodu jiného soudu, a tedy by mu i z hlediska zajištění péče o jeho děti a z hlediska dojezdnosti lépe vyhovovalo, pokud by trestní řízení probíhalo u soudu v místě jeho současného bydliště, sama o sobě není takovým vážným důvodem pro postup podle § 25 tr. ř. Z obsahu spisu nadto nevyplývá, a ani obviněným nebyly předloženy takové podklady, z nichž by vyplývalo jak intenzivní péči (např. vzhledem k jejich věku a zdravotnímu stavu) děti obviněného v současné době vyžadují, popřípadě, zda obviněný je jedinou osobou, která jim péči může poskytnout, a není ani zřejmé, zda současné bydliště obviněného, za které označuje obec N. S. v okrese Třebíč, je bydlištěm trvalého nebo alespoň dlouhodobého charakteru. Z podkladů, které si k věci opatřil Nejvyšší soud je zřejmé, že obviněný má trvalý pobyt stále hlášen na adrese K. S., Písek.

Nejvyššímu soudu za této situace nezbylo než návrh obviněného na postup podle § 25 tr. ř. zamítnout.

Pro úplnost je ovšem třeba dodat, že toto rozhodnutí Nejvyššího soudu nezakládá při změněných skutkových okolnostech překážku věci rozhodnuté. Prokáže-li tedy obviněný, že na jeho straně jsou dány takové důvody, které postup podle § 25 tr. ř. opodstatňují, pak není vyloučeno, aby soud návrh obviněného na postup podle § 25 tr. ř. opět projednal a aby jeho návrhu, bude-li opodstatněný, vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. července 2011


Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík