11 Td 3/2013
Datum rozhodnutí: 26.02.2013
Dotčené předpisy: § 24 odst. 1 tr. ř.



11 Td 3/2013-7

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky v trestní věci obviněného Z. Č. vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 2 T 214/2012 rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. února 2013 o příslušnosti soudu t a k t o :

Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání trestní věci obviněného Z. Č.
p ř í s l u š n ý Okresní soud v Benešově.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní státní zástupce v Benešově podal dne 31. 12. 2012 Okresnímu soudu v Benešově návrh na potrestání obviněného Z. Č. pro přečin zpronevěry podle § 206 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit v podstatě tím, že 24. 7. 2012 na ubytovně v ul. K., Praha 9, převzal od Š. D. rozkládací vozík v hodnotě 150 Kč, na kterém byla položena látková taška modrobílé barvy, kostkovaný vzor, v hodnotě 30 Kč, ve které byla uložena černá kožená bunda v hodnotě 3 000 Kč a další v obžalobě blíže specifikované ošacení a osobní věci, přičemž tašku s věcmi měl dle dohody automobilem přepravit na ubytovnu do Bystřice, ul. S., a zde ji předat Š. D., což však v ten den, ale (pozn.: pravděpodobně chybí slovo ani ) později přes sliby o její přepravě a předání neučinil, čímž Š. D. způsobil škodu ve výši 12 990 Kč.

Usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne 11. 1. 2013, sp. zn. 2 T 214/2012, byla podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. ve vztahu k § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. trestní věc obviněného předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že Okresní soud v Benešově není místně příslušný k jejímu projednání a rozhodnutí. Podle citovaného usnesení místem spáchání trestného činu zpronevěry je místo, kde se obviněný dopustil jednání, jímž si přisvojil cizí věc mu svěřenou. Z popisu skutku v návrhu na potrestání není zřejmé, kde konkrétně došlo k jednání obviněného. Je však zřejmé, kde obviněný od poškozeného věci převzal, za jakým účelem a že s věcmi na okres Benešov vůbec nedojel (viz vyjádření vlastníka domu R. F., že žádnou tašku obviněný do Bystřice nedovezl a že se mu svěřil s tím, že se u tašky utrhly uši, a proto ji nechal u nějaké holky v Praze). R. F. a poškozený pak v dalších záznamech o podání vysvětlení uvádějí, že tato dívka měla věci dovézt vozidlem na Karlovo náměstí v Praze, kde na ni s obviněným čekali, ale nikdo nepřijel. Dále ze spisu vyplývá, že obviněný má bydliště v Krnově, občas přebývá i na Praze 1, poškozený přechodně bydlel od 24. 8. 2012 do konce roku 2012 v Bystřici u Benešova. Podle okresního soudu v daném případě nelze přesně určit, kde došlo k rozhodnutí obviněného nevrátit svěřené věci, je proto nutno přistoupit k určení místní příslušnosti postupem podle § 18 odst. 1 tr. ř. s ohledem na následek jednání obviněného, eventuelně podle odst. 2 tohoto ustanovení, podle něhož je k projednání věci místně příslušný soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje. Žádné z těchto míst se však nenachází na okrese Benešov.

Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle § 24 tr. ř. a dospěl k závěru, že nelze přisvědčit důvodům uvedeným v usnesení Okresního soudu v Benešově. Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele, naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu.

V daném případě ze spisového materiálu přesně nevyplývá, kde obviněný pojal rozhodnutí si věci ponechat. Mohlo to být někde v průběhu cesty mezi Prahou 9 a Bystřicí, ovšem není také vyloučeno, že i po té, co předal věci své známé, je stále ještě chtěl poškozenému vrátit. O tom jej nejen ubezpečoval, ale dokonce společně jeli do Prahy na Karlovo náměstí tyto věci vyzvednout. Přesné místo tak nelze určit. Lze však dovodit, že v Bystřici nastal následek trestného činu, neboť z obsahu spisu je patrné, že poškozený svěřil své věci obviněnému poté, co se dohodli, že se do Bystřice přestěhují, což také učinili, jakmile to bylo možné, tedy minimálně podle vůle poškozeného měl tento v době spáchání činu v Bystřici své bydliště. Je třeba si uvědomit, že v tomto stádiu řízení není možné dosáhnout takové míry jistoty, aby bylo možno bez pochybností tvrdit, kde byl skutek spáchán. Do právní moci rozhodnutí ve věci samé není možné tvrdit ani to, že skutek spáchán byl. Pro účely určení místní příslušnosti však Nejvyšší soud považuje shora uvedené okolnosti za dostačující.

Z těchto důvodů bylo ve sporu o příslušnost podle § 24 tr. ř. rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 26. února 2013 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch