11 Td 26/2002
Datum rozhodnutí: 24.04.2002
Dotčené předpisy:




11 Td 26/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud v neveřejném zasedání konaném dne 24. 4. 2002 projednal návrh obviněného L. R., na odnětí věci Krajskému soudu v Brně vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 11 T 12/2002 a její přikázání jinému soudu téhož druhu a stupně a rozhodl t a k t o :

N á v r h obviněného L. R. na odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. řádu s e z a m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 10. 1. 2000, sp. zn. 11 T 12/99, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 8. 2000, sp. zn. 3 To 53/2000, a rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 8. 2000, sp. zn. 3 To 144/2000, byl obviněný L. R. uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let. Stejným trestným činem byl uznán i spoluobviněný M. R.

Nálezem Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2001, sp. zn. III. ÚS 628/2000, byl rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 8. 2000, sp. zn. 3 To 144/2000, a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 8. 2000, sp. zn. 3 To 53/2000, jakož i rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 10. 1. 2000, sp. zn. 11 T 12/99, zrušen.

Podáním ze dne 8. 4. 2002 obviněný L. R. ve smyslu § 25 tr. řádu navrhl, aby další projednávání věci vedené u Krajského soudu v Brně vedené pod sp. zn. 11 T 12/2001 bylo tomuto soudu odňato a projednání přikázáno jinému soudu téhož druhu a stupně. Poukazuje přitom na to, že nález Ústavního soudu konstatuje, že v řízení před soudem došlo k porušení základních práv obsažených v čl. 8 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1, odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dovozuje z toho, že Krajský soud v Brně ani v dalším řízení nebude schopen objektivního, nestranného a spravedlivého projednání a rozhodnutí věci.

Nejvyšší soud podle § 25 tr. řádu zhodnotil předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru.

Podle § 25 tr. řádu může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem důležité důvody sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svoji povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. řádu, dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.



Ústavní soud svým nálezem v trestní věci obviněných L. R. a M. R. zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 8. 2000, sp. zn. 3 To 144/2000, a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 8. 2000, sp. zn. 3 To 53/2000, jakož i rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 10. 1. 2000, sp. zn. 11 T 12/99, proto, že v průběhu řízení vedeném proti těmto obviněným došlo k porušení jejich základních ústavních práv a v podrobném zdůvodnění naprosto přesně definoval, v čem byli oba obvinění na svých právech zkráceni. Z nálezu Ústavního soudu tak vyplývá, že Krajský soud v Brně v řízení vedeném proti obviněným pochybil. Tato skutečnost však sama o sobě nestačí k závěru, že objektivita řízení není u tohoto soudu zaručena ani při dalším pokračování řízení. Ústavní soud chyby v řízení Krajského soudu v Brně vytkl a je na tomto soudu, aby se jich v dalším řízení vyvaroval. Nic zatím nesvědčí tomu, že by toho tento soud nebyl schopen. Z tohoto důvodu se také nejeví vhodné, aby tato trestní věc byla podle § 25 tr. řádu Krajskému soudu v Brně, jako soudu věcně a místně příslušnému, odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně.

Z těchto důvodů se návrh obviněného nemohl setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. dubna 2002

Předseda senátu:

JUDr. Pavel Kučera