11 Td 21/2011
Datum rozhodnutí: 29.04.2011
Dotčené předpisy: § 24 odst. 1 tr. ř.



11 Td 21/2011-14

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky v trestní věci obviněných V. G. a E. G. vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 9 T 1/2011, rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 4. 2011 o příslušnosti soudu t a k t o :

Podle § 24 odst. 1 tr. řádu je k projednání trestní věci obviněných V. G. a E. G. příslušný Krajský soud v Hradci Králové.

O d ů v o d n ě n í :

Pro zločin dotačního podvodu podle § 212 odst. 2, 6 písm. a) tr. zákoníku a pokus trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 8 odst. 1 tr. zákona k § 148 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákona, v případě obviněného V. G., v případě E. G. pro pokus trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 8 odst. 1 tr. zákona k § 148 odst. 1 tr. zákona podal krajský státní zástupce obžalobu na shora jmenované obviněné u Krajského soudu v Hradci Králové. Trestné činnosti se měli dopustit způsobem, v čase a na místě, popsaných ve skutkové větě obžaloby, když nejzávažnějšího trestného činu, tedy zvlášť závažného zločinu dotačního podvodu podle § 212 odst. 2, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku se měl obviněný V. G. dopustit vůči poškozenému statutárnímu městu Hradec Králové, když měl způsobit škodu ve výši 5.362.130,- Kč. Ostatní trestná činnost pak byla páchána v obvodu místní příslušnosti Krajského soudu v Brně.
Usnesením ze dne 31. 3. 2011, č. j. 9 T 1/2011-1316, předložil podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. řádu Krajský soud v Hradci Králové trestní věc obviněných V. G. a E. G. Nejvyššímu soudu České republiky v Brně jako soudu společně nadřízenému jak Krajskému soudu v Hradci Králové tak Krajskému soudu v Brně k rozhodnutí o příslušnosti, neboť Krajský soud v Hradci Králové není příslušný k jejímu projednání.
Krajský soud ve svém usnesení konstatuje, že z dikce ustanovení § 212 odst. 2 písm. a), odst. 6 tr. zákoníku vyplývá, že tohoto zvlášť závažného zločinu dotačního podvodu se dopustí ten, kdo použil v nikoliv malém rozsahu prostředky získané účelovou dotací na jiný než určený účel a způsobil tímto činem škodu velkého rozsahu. Podle znění tohoto ustanovení je pro určení místní příslušnosti rozhodující to, kde pachatel prostředky získané účelovou dotací skutečně použil a nikoliv to, kde tyto prostředky získal. Jak se podává ze samotného znění obžaloby i z důkazů, které jsou ve spise obsaženy, získal obviněný od statutárního města Hradec Králové prostřednictvím Nadačního fondu kulturního dědictví českých a moravských varhan se sídlem v Prostějově, který sám založil za účelem financování výstavby koncertních varhan pro Filharmonii Hradec Králové, účelovou dotaci ve výši 6.00.000,- Kč, ze které však použil k výrobě koncertních varhan pro Filharmonii Hradec Králové pouze částku 637.870,- Kč. Zbytek dotace použil k jiným účelům. Krajský soud v Hradci Králové zastává názor, že trestný čin byl především v místě, kde došlo k jednání pachatele, které naplnilo objektivní stránku trestného činu. Takovým místem může být i místo, kde měl nastat následek trestného činu. V této konkrétní věci následek jednání obviněného vznikl v Prostějově, neboť zde sídlil Nadační fond kulturního dědictví českých a moravských varhan. Tento fond sám obviněný založil za účelem financování výstavby koncertních varhan pro Filharmonii Hradec Králové. Z toho vyplývá, že místem spáchání trestného činu je místo, kde došlo k jednání pachatele, případně kde došlo k následku. Procesní soud pak dospívá k závěru, že obviněný použil prostředky získané účelovou dotací na jiných místech, než která patří do místní působnosti Krajského soudu v Hradci Králové. Není rozhodné, kde byly podepsány smlouvy o účelové dotaci, kterou obviněný od statutárního města Hradec Králové dostal, neboť tato skutečnost nezakládá místní příslušnost soudu při posuzování této věci. Podstatné je, jak bylo výše uvedeno, kde obviněný finanční prostředky použil. Většinu z těchto peněz použil pro svoji potřebu v místech, která patří do místní působnosti Krajského soudu v Brně. Skutky popsané pod bodem II) výroku obžaloby měl obviněný spáchat sám a dále společně s Evou Grygarovou, když beze všech pochybností byly páchány v Prostějově. Nad rámec výše uvedených skutečností soud poukazuje i na to, že oba obvinění mají bydliště v obvodu místní příslušnosti Krajského soudu v Brně a i většina svědků, kteří mají být ve věci vyslechnuti, má také bydliště v obvodu Krajského soudu v Brně. Krajský soud v Hradci Králové tedy dospívá k závěru, že místně příslušným pro rozhodování v této trestní věci je Krajský soud v Brně a navrhuje proto, aby Nejvyšší soud rozhodl, že příslušný k projednání a rozhodnutí je tento soud.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle § 24 tr. řádu a dospěl k závěru, že návrh Krajského soudu v Hradci Králové není důvodný. Stran nejzávažnějšího trestného činu je poškozeným nepochybně statutární město Hradec Králové a je právně irelevantní, zdali si obviněný V. G. založil za účelem financování výstavby koncertních varhan pro Filharmonii Hradec Králové Nadační fond kulturního dědictví českých a moravských varhan se sídlem v Prostějově, když uvedená částka šesti milionů korun nepochybně přešla i přes toto prostřednictví do jeho dispozice a jeho jednáním vznikla škoda statutárnímu městu Hradec Králové, nikoliv uvedenému Nadačnímu fondu kulturního dědictví. V daném případě se jedná o tzv. distanční delikt a pokud státní zástupce podal obžalobu pro nejzávažnější trestný čin na obviněného u Krajského soudu v Hradci Králové, jedná se o postup, který je zcela zjevně v souladu s trestním řádem. Nelze přitom pominout, že dne 4. března 2011, tedy tři dny před podáním obžaloby ve věci, jiný senát Krajského soudu v Hradci Králové v usnesení, kterým zamítl stížnost obviněného proti rozhodnutí státního zástupce mimo jiné konstatuje, že poškozeným je statutární město Hradec Králové. K další námitce, která obsahově odpovídá návrhu podle § 25 tr. řádu, konstatuje Nejvyšší soud následující.
Podle § 25 tr. řádu může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a téhož stupně. Pojem důležité důvody sice není v zákoně blíže definován, je však nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svojí povahou výjimečné. Ustanovení § 25 tr. řádu, dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je totiž zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v článku 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
Jak se ze spisu podává, z dvanácti svědků navržených k výslechu před soudem má pět bydliště v Hradci Králové, sedm v obvodu Krajského soudu v Brně. Taková skutečnost nemůže být sama o sobě natolik závažným důvodem, aby odůvodňovala průlom do uvedeného ústavního principu.
Z výše popsaných důvodů bylo ve sporu o příslušnosti podle § 24 tr. řádu rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný

V Brně dne 29. dubna 2011 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík


Vypracoval:
JUDr. Aleš Flídr