11 Td 14/2002
Datum rozhodnutí: 05.03.2002
Dotčené předpisy:




11 Td 14/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky v trestní věci obviněného P. N., projednal v neveřejném zasedání konaném dne 5. 3. 2002 návrh na odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. řádu a rozhodl t a k t o :

Návrh na odnětí věci Okresnímu soudu v Přerově vedené pod sp. zn. 2 T 180/2001 a její přikázání Okresnímu soudu v Ústí nad Labem podle § 25 tr. řádu se zamítá.



O d ů v o d n ě n í :

Trestním příkazem ze dne 31. 7. 2001, sp. zn. 2 T 180/2001, byl obviněný P. N. uznán vinným trestným činem neuposlechnutí rozkazu podle § 273 odst. 1 tr. zák. a trestným činem zběhnutí podle § 282 odst. 1 tr. zák. a za to byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců se zkušební dobou dva roky.

Proti tomuto trestnímu příkazu podal obviněný v zákonné lhůtě odpor.

V současné době se trestní věc obviněného P. N. nachází ve stadiu řízení před nařízením hlavního líčení u Okresního soudu v Přerově, jako soudu prvního stupně.

Podáním ze dne 3. 12. 2001 požádal obviněný P. N. o vhodnou delegaci trestní věci k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem, kterou odůvodňuje poukazem na své trvalé bydliště v Ú. n. L. a na to, že je homosexuál, čímž odůvodňuje opuštění Vojenského útvaru v L. n. B.

Nejvyšší soud podle § 25 tr. řádu projednal předložený návrh a dospěl k závěru, že návrh na delegaci není důvodný.

Podle § 25 tr. řádu může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem důležité důvody sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svoji povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. řádu, dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.

Z předloženého spisového materiálu bylo zjištěno, že ke spáchání skutku spočívajícímu v tom, že obviněný P. N. se dne 19. 4. 2001 do 15.00 hod. nevrátil zpět k VÚ L. n. B. z lékařského vyšetření v Olomouci, jak mu bylo uloženo denním rozkazem, a odjel do místa trvalého bydliště, přičemž neučinil žádné kroky k dobrovolnému návratu zpět, mělo dojít v obvodu Okresního soudu v Přerově. Skutečnost, že se obviněný po skončení základní vojenské služby vrátil do svého trvalého bydliště v Ú. n. L., není v žádném případě možno považovat za důvod ke změně místní příslušnosti, jaký předpokládá ustanovení § 25 tr. řádu. Případná změna místní příslušnosti se nejeví ani jako hospodárná, protože oba svědci voj. M. H. a kpt. P. K. se zdržují v obvodu Okresního soudu v Přerově.

Nejvyšší soud proto rozhodl podle § 25 tr. řádu tak, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 5. března 2002

Předseda senátu:

JUDr. Pavel Kučera