11 Td 12/2002
Datum rozhodnutí: 26.02.2002
Dotčené předpisy:




11 Td 12/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky v trestní věci obviněného ml. V. K., vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 1 T 595/2000 projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. 2. 2002 spor o příslušnost mezi Okresním soudem v Břeclavi a Okresním soudem v Jindřichově Hradci a rozhodl t a k t o :

Podle § 24 odst. 1 tr. řádu se trestní věc obviněného ml. V. K. přikazuje k projednání Okresnímu soudu v Břeclavi.

O d ů v o d n ě n í :

Podle obžaloby Okresního státního zastupitelství v Břeclavi se měl obviněný ml. V. K. s ml. B. F. dopustit pokračujících trestných činů neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 tr. zák. a krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák. Obžaloba napadla Okresnímu soudu v Břeclavi dne 23. 10. 2000.

Usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 30. 11. 2001, sp. zn. 1 T 595/2000, byla trestní věc obviněného ml. K. podle § 295 tr. řádu postoupena Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci.

Usnesením Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 3 T 24/2002, tento soud rozhodl, že svou příslušnost v této trestní věci neuznává.

Nejvyšší soud zhodnotil daný stav v souladu s ustanovením § 24 odst. 1 tr. řádu a dospěl k tomuto závěru.

Podle obžaloby napadlé Okresnímu soudu v Břeclavi dne 23. 10. 2000 se měl obviněný ml. K. spolu s ml. F. dopustit rozsáhlé majetkové trestné činnosti pokračujícím jednáním, na kterém se ml. F. sám podílel třinácti útoky a dalšími dvanácti útoky spolu s obviněným ml. K. Ke všem útokům mělo dojít v obvodu Okresního soudu v Břeclavi. Pokud za tohoto stavu byla trestní věc ml. B. F., který trvale bydlí v okrese B., podle § 23 odst. 1 tr. řádu vyloučena k samostatnému projednání a trestní věc obviněného ml. K., který trvale bydlí v okrese J. H., postoupena podle § 295 tr. řádu k projednání Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci, jeví se tento postup jako účelový, nesledující prospěch obviněného ml. K., ale průhledný zájem na snadném vyřízení věci. Tento zájem vynikne ve světle meritorního vyřízení věci ml. B. F.

Projednání věci v okrese, kde mladistvý obviněný žije, je pouze jedním z kritérií prospěchu či zájmu mladistvého. Toto kritérium samo o sobě ke zdůvodnění postupu podle § 295 tr. řádu nestačí. Zájem mladistvého uplatněný průběhem trestního řízení ve stadiu řízení před soudem může být podstatně širší. Při tom všem zde stále hraje stejnou roli i hledisko hospodárnosti, stejně tak jako naplnění účelu trestního řízení. U mladistvých by mělo jít především o rychlost trestního řízení a včasnost potrestání. Okresní soud v Břeclavi ve svém rozhodnutí upřednostnil pouze hledisko projednání věci v okrese, v němž mladistvý žije, přičemž zcela pominul, že od spáchání činu uplynuly téměř tři roky a od nápadu obžaloby více než jeden rok. Nečinnost soudu vůči obviněnému ml. K. rozhodně nelze vykládat k jeho zájmu a prospěchu.

Prvořadým zájmem by nyní mělo být dovést trestní řízení ke konci. Přitom je třeba mít na zřeteli, že bude třeba vyslechnout i ml. F., který se z pozice obviněného dostal do pozice svědka. A celou řadu svědků a současně poškozených, kteří trvale bydlí v okrese B. Všechny tyto skutečnosti nasvědčují tomu, že se i nadále jeví rychlé projednání věci reálnější v tomto okrese, než v okrese poměrně vzdáleném. Protože je rychlé projednání věci i v zájmu obviněného ml. K., považuje Nejvyšší soud za žádoucí, aby procesním soudem zůstal Okresní soud v Břeclavi, kam obžaloba napadla.

Z těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 26. února 2002

Předseda senátu:

JUDr. Pavel Kučera