11 Tcu 99/2005
Datum rozhodnutí: 26.10.2005
Dotčené předpisy:




11 Tcu 99/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 26. října 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. M. rozsudkem Obvodového soudu Bad Liebenwerda, Spolková republika Německo, ze dne 15. 5. 2002, sp. zn. 34 Ls 1260 Js 6813/02, a to pro trestný čin výdělečného pašování cizinců podle § 92a odst. 1 č. 1 a 2, odst. 2 č. 1, § 92 odst. 1 č. 6, § 58 odst. 1 č. 1 a 2 německého cizineckého zákona, k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků a šesti měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Výše označeným rozsudkem Obvodového soudu Bad Liebenwerda, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 12. 2. 2003, byl P. M. uznán vinným trestným činem výdělečného pašování cizinců podle 92a odst. 1 č. 1 a 2, odst. 2 č. 1, § 92 odst. 1 č. 6, § 58 odst. 1 č. 1 a 2 německého cizineckého zákona, a to v podstatě na základě zjištění, že několik týdnů po svém odsouzení rozsudkem Obvodového soudu v Saské Kamenici ze dne 17. 1. 2002 pro pašování cizinců k trestu odnětí svobody v trvání pěti měsíců, s odkladem jeho výkonu na zkušební dobu, na základě dohody s blíže nezjištěným P. si dne 26. 6. 2002 v Ú. n. L. najal vůz značky Opel Corsa, s nímž v blízkosti B. G. překročil německo českou hranici a poblíž hranic převzal 5 Číňanů a jel s nimi dále do B. L., kde jej zastavila policie. Za to mu byla přislíbena odměna ve výši 10.000,-Kč. Za tuto trestnou činnost byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků a šesti měsíců.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.



Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky ( § 4 odst. 3 zákona).



Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.



V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. P. M. se pro finanční prospěch podílel na ilegální organizované přepravě cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Nebezpečnost jeho jednání je zvyšována tím, že uvedené trestné činnosti se dopustil ve zkušební době podmíněného trestu, jež mu byl uložen za stejnou trestnou činnost. Jedná se o nebezpečnou a v posledních letech také velmi rozšířenou trestnou činnost, která současně poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. října 2005



Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík