11 Tcu 96/2010
Datum rozhodnutí: 30.11.2010
Dotčené předpisy: § 4 odst. 2 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 96/2010-9

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 30. 11. 2010 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 S., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení občana České republiky J. B., rozsudkem Zemského soudu v Mönchengladbachu, Německá republika, ze dne 15. 2. 2008, sp. zn. 32 Kls-601 Js 300/07, pro spáchání dvou případů trestného činu závažného sexuálního zneužití dětí a zároveň zneužití svěřené osoby podle § 174 odst. 1 č. 1, § 176 odst. 1, § 176a odst. 1 č. 1, § 52, § 53 tr. zákoníku Německa, platném do 31. 3. 2004, k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce trvání 4 (čtyř) let.

O d ů v o d n ě n í :
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu v Mönchengladbachu, Německá republika, který nabyl právní moci dne 28. 11. 2008, byl J. B. uznán vinným ze spáchání dvou případů trestného činu závažného sexuálního zneužití dětí a zároveň zneužití svěřené osoby podle shora uvedených ustanovení trestního zákoníku Německa a odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce trvání 4 (čtyř) let.

Podle zjištění soudu se uvedené trestné činnosti odsouzený dopustil tím, že v době mezi 23. 9. 2000 a 14. 7. 2000, během jeho pobytu a pobytu jeho rodiny v azylovém zařízení v O., doprovázel (s několika málo výjimkami) každý druhý nebo třetí den svoje děti k vykonání hygieny. Během sprchování se J. musela vždy k obviněnému otočit zády, takže on mohl svůj penis strčit do jejího konečníku. Přitom ji obžalovaný držel pevně v pase a pohyboval svým penisem v jejím konečníku sem a tam, což J. působilo bolesti. Kromě toho byly konkretizovány ještě další činy. Jedné noci, se obžalovaný, který spal ve společném pokoji rodiny nad J., nahnul nad postel J., zajel svou rukou pod J. noční prádlo, začal ji hladit v oblasti pochvy a minimálně jeden prst do její pochvy zasunul. J. trpěla přitom bolestmi. Jednoho dalšího dne, po přestěhování rodiny do větší místnosti, seděla J. u stolu a malovala si. Obžalovaný k ní přistoupil, svlékl si kalhoty a donutil J., aby vzala jeho penis do svých úst. Přitom obžalovaný pevně držel J. hlavu a táhnul ji stále a stále sem a tam. Obžalovaný poznal svou manželku, když byly J. tři roky, od té doby žijí společně jako rodina a obžalovaný tak společně se svou manželkou převzal J. výchovu. V době spáchání činu bylo J. 7 anebo 8 let.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem ze dne 11. 11. 2010, pod č. j. 1291/2009-MOT-T/7, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 15. 11. 2010.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týkají činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutné uvést, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona, neboť odsouzený J. B. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, který vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1, 2 tr. zák.). Tímto jednáním se odsouzený J. B. dopustil závažné trestné činnosti zaměřené proti obecné bezpečnosti, čímž vyvolal ohrožení veřejného pořádku. Jednal přitom v rozsahu a způsobem, kterým lze jeho trestnou činnost označit jako závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, z povahy věci lze usoudit, že odsouzenému byl uložen trest odpovídající hlediskům ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. listopadu 2010

Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman