11 Tcu 94/2009
Datum rozhodnutí: 07.04.2010
Dotčené předpisy: § 422 tr. ř.



11 Tcu 94/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Slovenské republiky o povolení průvozu D. H ., Slovenská republika, státního občana Slovenské republiky, a rozhodl v neveřejném zasedání dne 7. dubna 2010 podle § 422 tr. ř. t a k t o :

Povoluje se p r ů v o z předávané osoby D. H ., státního občana Slovenské republiky, územím České republiky do Slovenské republiky k trestnímu stíhání pro trestný čin vraždy podle § 14 odst. 1, § 20, § 138 písm. i), § 145 odst. 1, 2 písm. a) a b) trestního zákona Slovenské republiky, a pro trestný čin vyděračského únosu podle § 20, § 186 odst. 1, odst. 2 písm. b), odst. 4 písm. a) trestního zákona Slovenské republiky.

Po dobu průvozu bude předávaná osoba držena ve vazbě.

O d ů v o d n ě n í :
Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky požádalo dne 10. listopadu 2009 na základě čl. 25 Rámcového rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 13. června 2002, o evropském zatýkacím rozkazu a o předávání mezi členskými státy Evropské unie, o povolení průvozu slovenského státního občana D. H. územím České republiky. Průvoz se má uskutečnit v rámci předání jmenovaného z Řecké republiky do Slovenské republiky na základě evropského zatýkacího rozkazu vydaného dne 17. 9. 2009 Okresním soudem v Trnavě, Slovenská republika, k trestnímu stíhání pro trestný čin vraždy podle § 14 odst. 1, § 20, § 138 písm. i), § 145 odst. 1, 2 písm. a) a b) trestního zákona Slovenské republiky, a na základě evropského zatýkacího rozkazu vydaného dne 20. 8. 2008 Okresním soudem v Nitře, Slovenská republika, k trestnímu stíhání pro trestný čin vyděračského únosu podle § 20, § 186 odst. 1, odst. 2 písm. b), odst. 4 písm. a) trestního zákona Slovenské republiky. Průvoz se má uskutečnit dne 14. 4. 2010 leteckou cestou s mezipřistáním v Praze.

Trestné činnosti, kvalifikované jako trestný čin vraždy, se měl předávaný dopustit v podstatě tím, že společně s I. H., B. H. a P. D. po předchozí vzájemné dohodě zorganizoval vraždu poškozeného L. K., a to tak, že jinak stíhaný B. Š. na pokyn I. H. a B. H. dne 7. ledna 2008 v odpoledních hodinách v T. před obchodním domem J. sledoval a telefonicky oznámil odjezd poškozeného z T. v osobním motorovém vozidle zn. Škoda Octavia stříbrné metalízy, jinak stíhaný R. H. sledoval cestu na M., a následně dne 7. ledna 2008 okolo 18.20 hod. na cestě ve směru od G. na M., na M. c., na křižovatce tvaru T , společně s dalšími obviněnými osobním vozidlem Škoda Fabia, bílé barvy, a odcizeným osobním vozidlem Škoda Octavia Combi, stříbrné metalízy, s odcizenou SPZ, zablokoval cestu jedoucímu vozidlu Škoda Octavia, řízenému poškozeným L. K., ve kterém na místě spolujezdce seděla také manželka poškozeného I. K., vozidlo tak přiměl zastavit, a po jeho zastavení obviněný I. H. v úmyslu usmrtit opakovaně nejméně šestkrát vystřelil ze samopalu Kalašnikov kal 7,62x39mm, nezjištěného výrobního čísla, do prostor, kde ve vozidle seděli poškozený a jeho manželka, přičemž jedna ze střel zasáhla poškozeného L. K. do hlavy, čímž mu způsobila střelné poranění hlavy se smrtelným pohmožděním mozku neslučitelným se životem, jehož následkem poškozený L. K. zemřel, a manželka poškozeného I. K. střelou, která se odrazila od jejího mobilu, který měla v levé kapse, neutrpěla žádné zranění, po čemž předávaný společně s dalšími obviněnými odjel motorovými vozidly na chatu do obce J., kde v garáži schoval vozidlo Škoda Fabia i odcizené vozidlo Škoda Octavia v hodnotě 480.000 Sk, které následně obviněný P. D. z chaty odvezl na smetiště v k. ú. T. H., kde jej téhož dne kolem 20.00 hod. polil neznámou hořlavinou a zapálil.

Trestné činnosti, kvalifikované jako trestný čin vyděračského únosu, se měl předávaný dopustit v podstatě tím, že po vzájemné dohodě společně s B. H., I. H., B. Š. a dalšími blíže nezjištěnými osobami, unesli poškozeného J. M., a to s úmyslem jej usmrtit, když dvě blíže nezjištěné osoby dne 6. června 2008, mezi 8.15 a 8.30 hod., na státní cestě v obci H. Ch., okres T., Slovenská republika, v uniformách dopravní policie společně s dalšími dvěmi blíže nezjištěnými osobami v uniformách zásahové jednotky s označením POLICIA, ozbrojených dvěma samopaly, zastavili vozidlo zn. Mercedes Benz Ml poškozeného J. M., přinutili jej z vozidla vystoupit a po jeho identifikaci jej odvezli blíže neidentifikovaným osobním vozidlem Škoda Octavia na blíže nezjištěné místo v rekreační oblasti D., okres T., Slovenská republika, kde jej pod hrozbou zabití přinutili telefonicky zkontaktovat jeho družku K. B. s tím, aby k městu T. přivezla z jejich domu všechny peníze, přičemž následně ve stejný den mezi 12.00 13.00 hod. od ní převzali na parkovišti před obchodním domem B. v B. n. B., Slovenská republika, částku ve výši 3.000.000, zčásti ve slovenských korunách zčásti v eurech, a následně jí zde oznámili, že žádají zaplatit dalších 5.000.000 slovenských korun s tím, že podle dalších telefonických instrukcí měla uvedenou sumu dovést ve večerních hodinách do města H., zde si však vzhledem k prostoru monitorovanému policií požadované peníze již nikdo nepřevzal. Spoutaný poškozený byl následně převezen na chatu rodičů jinak stíhaného P. P. a J. P. v katastrálním území obce H. V., kam se následně dostavil I. H., který přikázal P. P., aby poškozeného J. M. hlídal a v ranních hodinách dne 7. června 2008 jej B. Š. společně s J. P. zavedli k již vykopanému hrobu v přilehlém horském terénu, který předtím pro poškozeného vykopal B. Š. Od usmrcení poškozeného bylo nakonec upuštěno, přičemž tento byl zaveden na chatu M. M., kde jej spoutaného střídavě hlídali J. a P. P. až do odpoledních hodin dne 11. června 2008, kdy byl B. Š. propuštěn. P. P. měl za hlídání poškozeného slíbenou finanční odměnu ve výši 30.000 Sk.

Nejvyšší soud České republiky projednal předloženou žádost z hlediska splnění právních podmínek a náležitostí vyžadovaných vnitrostátní úpravou (§ 422 tr. ř.). Zjistil, že v posuzovaném případě jde o předání z Řecké republiky do Slovenské republiky za účelem trestního stíhání ve Slovenské republice. Z výpisu z centrální evidence obyvatel je pak zřejmé, že předávaná osoba není státním občanem České republiky a na jejím území nemá hlášen ani trvalý pobyt.

Jelikož nebyly zjištěny žádné právní překážky, které by bránily povolení průvozu předávaného D. H. územím České republiky pro účely jeho trestního stíhání ve Slovenské republice, tak Nejvyšší soud České republiky žádosti Slovenské republiky vyhověl.

Zároveň rozhodl o nutném opatření omezujícím osobní svobodu vydávané osoby v době průvozu územím České republiky.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. dubna 2010
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík