11 Tcu 93/2005
Datum rozhodnutí: 26.10.2005
Dotčené předpisy:




11 Tcu 93/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 26. října 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky V. B., rozsudkem Obvodového soudu Augsburg, Spolková republika Německo, ze dne 11. 12. 2003, sp. zn. 3 Ls 204 Js 133698/02, a to pro trestný čin organizované krádeže ve zvlášť těžkém případě v osmi věcně souvisejících případech podle § 242 odst. 1, § 243 odst. 1 č. 1, č. 2 a č. 3, § 25 odst. 2, § 53 německého trestního zákona, k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků a šesti měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Augsburg, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 28. 1. 2004, byl V. B. uznán vinným trestným činem organizované krádeže ve zvlášť těžkém případě v osmi věcně souvisejících případech podle § 242 odst. 1, § 243 odst. 1 č. 1, č. 2 a č. 3, § 25 odst. 2, § 53 německého trestního zákona, a to v podstatě na základě zjištění, že v období od 7. 9. 2000 do 27. 2. 2002 se celkem v osmi případech s dalšími osobami různými způsoby, nejčastěji vypáčením kancelářského, nouzového nebo sklepního okna, vloupal do kancelářských prostor různých firem D. T., centrum pro obchodní zákazníky, B. A., A., V.-M. GmbH & CO. KG, M.-P.-, W., Y. v G.-D. v M., A.-W. L. GmbH & Co. KG., D., M., M. D.-D. U. GmbH, U., V.-S., kancelářské budovy v R., v D., a zde odcizil především notebooky, včetně příslušenství, digitální kamery, tiskárny a jiné předměty vhodné k odcizení, v celkové hodnotě minimálně 54.236,02 a 338.656,46 DM, a současně způsobil věcnou škodu ve výši minimálně 21.176,72 a 45.457,68 DM.

Za to mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání dvou roků a šesti měsíců.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 3 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestné činy krádeže podle § 247 tr. zák. a poškozování cizí věci podle § 257 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. V. B. se dopustil závažné majetkové trestné činnosti, kterou způsobil vysokou škodu na cizím majetku. Společenská nebezpečnost jeho trestné činnosti je zvyšována i způsobem provedení činu (vloupání), opakovaným pácháním trestné činnosti, délkou doby jejího páchání, jakož i tím, že se jednalo o předem naplánovanou a organizovanou trestnou činnost více osob. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody již v nikoliv zanedbatelné délce. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. října 2005

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík