11 Tcu 92/2013
Datum rozhodnutí: 24.09.2013
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 92/2013-9

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal dne 24. září 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky, J. Š. , rozsudkem Okresního soudu Erlangen, Spolková republika Německo, ze dne 6. 9. 2011, sp. zn. 9 Ls 905 Js 141056/08, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu Erlangen, Spolková republika Německo, ze dne 6. 9. 2011, sp. zn. 9 Ls 905 Js 141056/, který nabyl právní moci dne 8. 9. 2011, byl J. Š. uznán vinným pokusem trestného činu krádeže ve zvlášť těžkém případě ve skutkové jednotě s poškozením věci, podle německého trestního zákona, a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 4 (čtyř) měsíců.

Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se J. Š. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že dne 18. 1. 2006 v době od 23,00 hodin do dne 19. 1. 2006 1,15 hodin odsouzený s dalším dosud neznámým spolupachatelem, na základě společné domluvy násilím vytrhli ve veřejnosti přístupném předsálí filiálky Kreissparkasse Hächstadt a. s. Aisch, An den Kellern 14 v Lonnerstadt postavený hotovostní bankomat z podlahových držáků a poté jej odvezli na ručním vozíku z bankovní budovy ven. Podle jejich společného plánu měli v úmyslu bankomat poté naložit do své, před bankou zaparkované dodávky zn. Fiat Ducato s českou SPZ, později automat rozbít a v něm se nacházející hotovost ve výši 23.375,- EUR si ponechat. Protože byl odsouzený vyrušen obyvateli, svého záměru se vzdal a peněžní automat a jeho obsah ponechal na místě činu. Na peněžním automatu vznikla tímto činem věcná škoda asi 6.000,- EUR.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený J. Š. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (krádeže podle § 205 tr. zákoníku a poškození cizí věci podle § 228 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený J. Š. se dopustil majetkové trestné činnosti, kterou jednak způsobil škodu na cizím majetku jeho poškozením, jednak se pokusil odcizením peněz způsobit značnou škodu. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována i tím, že se této trestné činnosti dopustil společně s další osobou, jakož i způsobem provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl již uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. Š. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. září 2013

Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík