11 Tcu 92/2010
Datum rozhodnutí: 30.11.2010
Dotčené předpisy: § 4 odst. 2 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 92/2010

U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky projednal dne 30. listopadu 2010 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. s e do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky V. Š , rozsudkem Obvodového soudu Mnichov I., Spolková republika Německo, ze dne 12. 6. 2006, sp. zn. 832 Ds 263 Js 233852/05, a to pro pokus trestného činu krádeže podle § 242 odst. 1, § 244 odst. 1 č. 1a, odst. 2, § 21, § 22, § 53 odst. 1 a § 64 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku .

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Mnichov I., Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 20. června 2006, byl V. Š. uznán vinným pokusem trestného činu krádeže podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku; současně bylo odsouzenému uloženo ochranné léčení.
Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený V. Š. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že se dne 12. listopadu 2005 kolem 16.20 hod. v Mnichově, Spolková republika Německo, pokusil pomocí zavíracího nože vypáčit dveře celkem osmi zaparkovaných osobních motorových vozidel s cílem odcizit z nich hodnotné věci, které zde nalezne.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (pokus trestného činu krádeže podle § 21 odst. 1 a § 205 trestního zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený V. Š. se pro finanční prospěch pokusil o majetkovou trestnou činnost, kterou měla být způsobena škoda na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována i tím, že se trestné činnosti dopustil celkem osmi útoky. Odsouzený navíc již byl v minulosti ve Spolkové republice Německo, mimo jiné i za obdobnou trestnou činnost, opakovaně potrestán (např. rozhodnutím Obvodního soudu Mnichov, Spolková republika Německo, ze dne 9. 8. 2001 nebo rozhodnutím téhož soudu ze dne 27. 11. 2001). Odsouzený tedy jednal v rozsahu, pro který lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již nezanedbatelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.


P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. listopadu 2010
Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík