11 Tcu 92/2005
Datum rozhodnutí: 16.11.2005
Dotčené předpisy:




11 Tcu 92/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 16. listopadu 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky R. Sch., rozsudkem Obvodového soudu Görlitz, Spolková republika Německo, ze dne 23. 5. 2003, sp. zn. 4 Ds 952 Js 26126/02, a to pro trestné činy převádění cizinců a úmyslné jízdy bez řidičského oprávnění podle § 92a odst. 1 č. 1 a 2, § 92 odst. 1 č. 1, 2 a 6 cizineckého zákona, § 21 odst. 1 č. 1 zákona o silniční dopravě, § 25 odst. 2, § 52 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a devíti měsíců a odnětí řidičského oprávnění pro území Spolkové republiky Německo na dobu dvou let.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Görlitz, Spolková republika Německo, ze dne 23. 5. 2003, sp. zn. 4 Ds 952 Js 26126/02, jenž nabyl právní moci dne 23. 6. 2003, byl R. Sch. uznán vinným trestnými činy převádění cizinců a úmyslné jízdy bez řidičského oprávnění podle § 92a odst. 1 č. 1 a 2, § 92 odst. 1 č. 1, 2 a 6 cizineckého zákona, § 21 odst. 1 č. 1 zákona o silniční dopravě, § 25 odst. 2, § 52 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, za které byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a devíti měsíců a odnětí řidičského oprávnění pro území Spolkové republiky Německo na dobu dvou let.

Shora uvedené trestné činnosti se měl podle zjištění soudu dopustit tím, že ve spolupůsobení s dalšími spolupachateli se v časných ranních hodinách dne 16. 12. 2002 podílel na převedení 20 čínských státních příslušníků z Č. r. mimo povolený hraniční přechod v oblasti obce S. na území S. r. N., a to tak, že cizince u této obce převzal do jím řízeného vozidla zn. Ford Transit, s tím, že je přepraví dále do vnitrozemí. Za jeho podíl na převaděčské akci mu byla přislíbena odměna ve výši 1 500 Kč. Jednal přitom s vědomím, že přepravované osoby nedisponují doklady potřebnými pro vstup a pobyt na území S. r. N., a že sám nemá oprávnění k řízení motorových vozidel.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Konečně pak podle § 4 odst. 3 téhož zákona, jestliže Nejvyšší soud rozhodne o uznání rozsudku podle odstavce 1 nebo o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů podle odstavce 2, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Odsouzený R. Sch. se pro finanční prospěch podílel na organizované ilegální přepravě velkého počtu cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v současnosti velmi rozšířenou trestnou činnost, která zároveň poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen zejména již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. listopadu 2005

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch