11 Tcu 90/2009
Datum rozhodnutí: 25.11.2009
Dotčené předpisy:




11 Tcu 90/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 25. listopadu 2009 o podnětu Krajského soudu v Praze na zrušení usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. října 2000, sp. zn. 11 Tcu 80/2000, v trestní věci F. M., t a k t o :

Podle § 4 odst. 3 zák. č. 269/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s e usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. října 2000, sp. zn. 11 Tcu 80/2000, jímž bylo ve smyslu § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. rozhodnuto, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky F. M., rozsudkem Zemského soudu Mnichov I., Spolková republika Německo, ze dne 2. dubna 1998, sp. zn. 1 Ks 122 Js 4237/95, ve spojení s rozsudkem Spolkového soudního dvora, Spolková republika Německo, ze dne 6. října 1998, sp. zn. 1 StR 497/98, z r u š u j e .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu Mnichov I., Spolková republika Německo, ze dne 2. dubna 1998, sp. zn. 1 Ks 122 Js 4237/95, ve spojení s rozsudkem Spolkového soudního dvora, Spolková republika Německo, ze dne 6. října 1998, sp. zn. 1 StR 497/98, byl F. M. uznán vinným pokusem trestného činu vraždy podle § 211, § 22, § 23, § 25 odst. 2 trestního zákona Spolkové republiky Německo a byl mu za to uložen trest odnětí svobody na doživotí.

Nejvyšší soud České republiky k návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů o odsouzení F. M. výše označenými rozsudky německých soudů do evidence Rejstříku trestů rozhodl podle ustanovení § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále též jen zákon ) usnesením ze dne 30. října 2000, sp. zn. 11 Tcu 80/2000, tak, že se údaje o tomto odsouzení F. M. výše uvedenými rozsudky zaznamenají do evidence Rejstříku trestů.

Dne 8. října 2009 pod sp. zn. 8 T 18/2008 podal Krajský soud v Praze podle

§ 4 odst. 3 zákona Nejvyššímu soudu podnět ke zrušení výše uvedeného usnesení Nejvyššího soudu České republiky, jímž bylo rozhodnuto o zaznamenání údajů o cizozemském odsouzení F. M. do evidence Rejstříku trestu, neboť ve věci tohoto odsouzeného bylo rozhodnuto, že se předmětná cizozemská rozhodnutí uznávají na území České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zrušení usnesení, jímž Nejvyšší soud rozhodl o zaznamenání údajů o cizozemském odsouzení F. M. do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Podle § 4 odst. 3 zákona (ve znění zákona č. 253/2006 Sb.) platí, že pokud byly do Rejstříku trestů zaznamenány údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem podle § 4 odst. 2 zákona a soud příslušný podle zvláštního právního předpisu (§ 452 tr. ř.) následně rozhodne o uznání takového rozhodnutí cizozemského soudu, Nejvyšší soud z podnětu tohoto soudu zruší své předchozí rozhodnutí o zaznamenání údajů o jiném odsouzení. Rejstřík trestů v takovém případě eviduje pouze rozhodnutí o uznání podle § 4 odst. 1 zákona.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 18. srpna 2008, sp. zn. 8 T 18/2008, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 10. října 2008, sp. zn. 8 To 120/2005, bylo rozhodnuto, že se podle § 451 odst. 1 tr. ř. na území České republiky uznává rozsudek Zemského soudu Mnichov I., Spolková republika Německo, ze dne 2. dubna 1998, sp. zn. 1 Ks 122 Js 4237/95, ve spojení s rozsudkem Spolkového soudního dvora, Spolková republika Německo, ze dne 6. října 1998, sp. zn. StR 497/98, jímž byl odsouzený F. M. uznán vinným pokusem trestného činu vraždy podle § 211, § 22, § 23, § 25 odst. 2 trestního zákona Spolkové republiky Německo. Současně bylo rozhodnuto, že ve výkonu trestu odnětí svobody na doživotí, který byl odsouzenému F. M. uložen cizozemským rozhodnutím, bude v České republice pokračováno bez jeho přeměny. Citovaným rozhodnutím Krajského soudu v Praze, ve spojení s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze, tedy byl výše uvedený rozsudek Zemského soudu Mnichov I. ve spojení s rozsudkem Spolkového soudního dvora uznán na území České republiky.

Lze tedy dovodit, že v posuzované věci jsou splněny podmínky pro postup Nejvyššího soudu České republiky předpokládaný ustanovením § 4 odst. 3 zákona. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky zrušil své usnesení ze dne 30. října 2000, sp. zn. 11 Tcu 80/2000, ohledně zaznamenání údajů o cizozemském odsouzení F. M. do evidence Rejstříku trestů.

Na základě tohoto rozhodnutí pak v opisech a výpisech z evidence Rejstříku trestů nelze u F. M. vykazovat původně zaznamenané odsouzení cizozemským soudem, neboť Rejstřík trestů v takovém případě eviduje pouze rozhodnutí o uznání podle § 4 odst. 1 zákona.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. listopadu 2009



Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík