11 Tcu 82/2010
Datum rozhodnutí: 04.01.2011
Dotčené předpisy: § 4 odst. 2 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 82/2010-8

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 4. ledna 2011 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl t a k t o :

I. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky S. T. rozsudkem Obvodního soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ze dne 15. 4. 2009, sp. zn. 42 Ds 807 Js 4049/09, který nabyl právní moci téhož dne, a to pro trestné činy krádeže, poškození věci a padělání listiny podle §§ 242 I, 243 I č. 1, 267 I, 303, 303c, 52, 53 německého trestního zákoníku, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.

II. Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů do evidence Rejstříku trestů o odsouzení občana České republiky S. T. rozsudkem Obvodního soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ze dne 15. 4. 2009, sp. zn. 42 Ds 807 Js 4049/09, který nabyl právní moci téhož dne, a to pro trestný čin nedovoleného vlastnictví omamných látek podle §§ 1 I ve spojení s přílohou III, 3 I č. 1, 29 I č. 3 zákona o obchodu s omamnými látkami Spolkové republiky Německo a tomuto trestnému činu odpovídající části trestu.

O d ů v o d n ě n í :


Výše uvedeným rozsudkem Obvodního soudu Norimberk ze dne 15. 4. 2009 byl S. T. uznán vinným trestnými činy krádeže, poškození věci, padělání listiny a nedovoleného držení omamné látky a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a tří měsíců.

Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Obvodního soudu Norimberk tím, že

1. dne 21. 12. 2008 kolem 15.40 hod. odcizil z osobního vozu poškozené G. S.-L., zaparkovaného v P. v N., navigační přístroj zn. Tom Tom, MP3 přehrávač zn. Philips Go Gear a brýle na čtení v celkové hodnotě asi 680 . Otevřením dveří vozidla způsobil škodu 216,04 .

2. v době mezi 21. 12. 2008, 23.15 hod. a 22. 12. 2008, 7.45 hod. odcizil osobní vůz zn. BMW, poškozeného I. K., zaparkovaný v E. v N. před domem č. , v hodnotě asi 2 000 . Do vozu se dostal tak, že rozbil malé trojúhelníkové okénko u zadních pravých dveří a následně otevřel rukou zadní dveře, přičemž před tím manipuloval se zámkem u dveří řidiče a u kufru pomocí tzv. polského klíče. Tím způsobil na vozidle škodu asi 580 . Krátce po odcizení vozidla odstranil v lese registrační značku výše jmenovaného vozidla a na zadní nárazník umístil českou registrační značku, která nebyla pro toto osobní vozidlo vydána, aby navenek budil dojem, že se jedná o české vozidlo.

3. dne 22. 12. 2008 kolem 8.30 hod. byl na dálnici v blízkosti W. na celním parkovišti podroben kontrole. Vezl s sebou 0,57 g amfetaminu (crystal-speed) v minimálně průměrné kvalitě. Pro manipulaci s omamnými látkami neměl potřebné povolení Spolkového institutu léčiv a lékařských výrobků.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 5. 10. 2010, pod č. j. 1031/2009 MOT T/6, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou částečně splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Rovněž je třeba připomenout, že je li předmětem cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti uvedená v § 4 odst. 2 zákona samostatně ve vztahu ke každému z těchto více skutků. Pokud některý z nich není trestným činem podle právního řádu České republiky, pak Nejvyšší soud zamítne návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů o odsouzení ohledně tohoto skutku a jemu odpovídající části trestu. V takovém případě se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají pouze ty údaje z cizozemského rozsudku, které se týkají skutků, u nichž je podmínka oboustranné trestnosti činu splněna, včetně jim odpovídající části uloženého trestu. Odpovídající část trestu, jež se zaznamená do evidence Rejstříku trestů, určí v rozhodnutí podle § 4 odst. 2 zákona Nejvyšší soud s přihlédnutím k poměru závažnosti skutku, u něhož jsou splněny podmínky pro zápis, a závažnosti skutku, ohledně něhož tyto podmínky splněny nejsou (srov. č. 51/2000 Sb. rozh. tr.).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený S. T. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká několika skutků, z nichž jen některé vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky. Je tomu tak v případě skutků shora popsaných pod body 1 a 2 (trestné činy krádeže podle § 205, poškození cizí věci podle § 228 tr. zákoníku). Tím jsou v této části splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

Naproti tomu formální podmínky nejsou splněny u skutku shora popsaného pod bodem 3., který byl německým soudem kvalifikován jako trestný čin nedovoleného vlastnictví omamných látek podle §§ 1 I ve spojení s přílohou III, 3 I č. 1, 29 I č. 3 zákona o obchodu s omamnými látkami Spolkové republiky Německo. Tento skutek, tak jak byl popsán německým soudem, totiž nenaplňuje znaky trestného činu podle příslušných právních předpisů České republiky a to s ohledem na množství omamné látky, která byla u obviněného zajištěna. V případě trestného činu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 2 tr. zákoníku se vyžaduje, aby pachatel omamnou látku přechovával v množství větším než malém. Za takové množství se v případě amfetaminu považuje množství min. 2 g, které musí obsahovat minimálně 0,73 g účinné látky (viz příloha č. 2 nařízení vlády č. 467/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za jedy a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů). Proto Nejvyšší soud návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky ohledně tohoto skutku zamítl.

Nejvyšší soud dále zkoumal u té části odsouzení, u níž jsou splněny formální podmínky postupu podle § 4 odst. 2 zákona, zda jsou splněny i podmínky materiální povahy, a shledal přitom, že tomu tak je. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně vlastnického práva. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména se dopustil trestné činnosti opakovaně), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky částečně vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. ledna 2011 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch