11 Tcu 8/2007
Datum rozhodnutí: 12.02.2007
Dotčené předpisy:




11 Tcu 8/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 12. února 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky K. M., rozsudkem Okresního soudu ve Spišské Nové Vsi, Slovenská republika, ze dne 21. 9. 2005, sp. zn. 1 T 86/05, a to pro trestný čin krádeže a trestný čin porušování domovní svobody, spáchané ve formě spolupachatelství, podle § 9 odst. 2, § 247 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) a b), § 238 odst. 1 a 2 trestního zákona Slovenské republiky, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 20 (dvaceti) měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Okresního soudu ve Spišské Nové Vsi, Slovenská republika, jenž nabyl právní moci dne 21. září 2005, byl K. M. uznán vinným trestným činem krádeže a trestným činem porušování domovní svobody, spáchanými ve formě spolupachatelství, podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Slovenské republiky a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců.

Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tak, že:

- v období od 30. 11. 2004 do 10. 2. 2005, na různých místech, vnikl v celkem šesti případech, spolu s dalšími odsouzenými, do soukromých objektů, mimo jiné též do rodinných domů, a to ve většině případů tak, že nezjištěným předmětem vylomil zámek dveří, přičemž z objektů následně odcizil několik pracovních nástrojů, různé druhy alkoholických nápojů, cigarety, potraviny, telefonní karty a jiné zboží, čímž způsobil škodu v celkové výši 99 052,- Sk a dále škodu na zařízení objektů v celkové výši 11 155,- Sk.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení slovenského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) tr. zák, trestný čin porušování domovní svobody podle § 9 odst. 2, § 238 tr. zák. a trestný čin poškozování cizí věci podle § 257 tr. zák. ). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.



V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený K. M. se opakovaně dopustil jak závažné majetkové trestné činnosti, kterou způsobil větší škodu na cizím majetku, tak i porušení domovní svobody. Nebezpečnost jeho jednání je rovněž zvyšována způsobem provedení činu, tj. vloupáním a dále skutečností, že již byl pro obdobnou majetkovou činnost ve Slovenské republice trestán (srov. rozsudek Okresního soudu v Liptovském Mikuláši ze dne 5. ledna 2004, sp. zn. 3 T 263/03). Odsouzený jednal v rozsahu, pro který lze tuto jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již nezanedbatelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. února 2007



Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík