11 Tcu 79/2007
Datum rozhodnutí: 09.08.2007
Dotčené předpisy:




11 Tcu 79/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 9. srpna 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. M., rozsudkem Obvodového soudu Regensburg, Spolková republika Německo, ze dne 20. 3. 2006, sp. zn. 22 Ls 108 Js 22402/05 jug., a to pro trestný čin krádeže podle § 242, § 243 odst. 1 věta druhá č. 1, § 244 odst. 1 č. 3, § 25 odst. 2, § 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání tří let, a to při zahrnutí trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku a šesti měsíců uloženého mu rozsudkem Obvodového soudu Laufen, Spolková republika Německo, ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 4 Ls 340 Js 36331/04.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Regensburg, Spolková republika Německo, který nabyl právní moci dne 19. 6. 2006, byl M. M. uznán vinným trestným činem krádeže podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání tří let, a to při zahrnutí trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku a šesti měsíců uloženého mu rozsudkem Obvodového soudu Laufen, Spolková republika Německo, ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 4 Ls 340 Js 36331/04. Posledně citovaným rozsudkem byl obviněnému uložen uvedený trest odnětí svobody při zahrnutí trestu dříve mu uloženého rozsudkem Obvodového soudu Freisig, Spolková republika Německo, ze dne 18. 2. 2004, sp. zn. 3 Ls 12 Js 29467/03.

Trestné činnosti, pro kterou byl M. M. odsouzen shora uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Regensburg, se dopustil podle zjištění uvedeného soudu tím, že:

1. v blíže nespecifické době mezi 14. 9. 2005 a 18. 9. 2005 násilně vnikli se společně stíhaným S. K. ve vědomé a chtěné součinnosti do městské haly, F. S., Ch., a to tak, že vymáčkli sklápěcí okno v podzemním podlaží. Tak se dostali nejprve do oblastí šaten a sauny a následně přes nezavřené nouzové dveře do oblasti restaurace městské haly. V budově chtěli oba najít něco, co by se dalo ukrást. V šuplíku pultu v restauraci našli peněženku obsluhy s částkou 100 v drobných. Tuto peněženku odcizili za účelem si ji ponechat. Nalezené peníze v hotovosti si mezi sebou rozdělili. Peněženku obsluhy hodil odsouzený M. následně do řeky R. Věcná škoda na budově nevznikla,

2. v noci z 25. na 26. 9. 2005 v blíže nezjistitelné době vnikli odsouzený a společně stíhaný K. opět násilně do nemovitosti na F. S., Ch., ve vědomé a chtěné součinnosti, a to opět vymáčknutím vyklápěcího okna. Oba chtěli v budově najít něco cenného, co by odcizili. Nejprve se dostali do šaten, resp. do sálu, avšak přístup do oblasti restaurace městské haly byl tentokrát zamčený. Ze šaten odcizili kapesní svítilnu zn. M. v hodnotě 20 , jakož i 8 klíčů, aby si je ponechali. Hodnota lupu činila asi 100 . Násilným vniknutím vznikla na budově věcná škoda ve výši 650 ,

3. dne 22. 9. 2005 kolem 01:00 hod. vnikli odsouzený M. a zvlášť stíhaný R. násilně ve vědomé a chtěné součinnosti do školy na ulici U. R., Ch., tím, že vhodili přinesený kámen do okenní tabulky. Oba jmenovaní tam chtěli najít něco cenného, co by mohli odcizit. Ve škole nejprve odcizili kapesní svítilnu. Protože se nejprve zvolený přístup ukázal být slepou uličkou, oba školu zase opustili, aby si našli jiné místo vstupu. Nyní opět za vědomé a chtěné součinnosti vymáčkli okenní tabulku, vnikli tak do prostoru dílny a vstoupili společně ještě do tří dalších dveří, aby v sekretariátu a kanceláři vedoucího školy hledali něco cenného k odcizení. Ze sekretariátu odcizili přinejmenším 98 v hotovosti, jakož i univerzální klíč, a to za účelem si jej ponechat. S univerzálním klíčem si obstarali přístup do místnosti s výpočetní technikou a odcizili tam laptop s příslušenstvím, aby si ho nechali pro sebe. Hodnota lupu činila celkem 1 584 . Vznikla celková věcná škoda ve výši 6 094 . Nalezený laptop byl zvlášť stíhaným R. dán dále k prodeji, avšak mezitím byl opět vrácen škole,

4. dne 26. 9. 2005 kolem 23:30 hod. rozbil společně stíhaný S. K. kamenem okno centra tělesně postižených ve S. G. S. v Ch. Zvlášť stíhaný R. si dopředu s oběma ostatními dohodl, že budou ve škole pro handicapované hledat něco cenného k odcizení. K přípravě vzal odsouzený M. s sebou kapesní svítilnu odcizenou při vloupání do školy, jakož i železný pilník. Společně stíhaný K. odevřel rozbité okno, čímž se dva obžalovaní dostali do budovy. V prostorách určených pro domovníka vypáčili skříňky a zásuvky a odcizili z nich více klíčů od budovy. Následně vypáčili dveře do prostor správy, kde ve vědomé a chtěné součinnosti vypáčili trezor z ocelového plechu zapuštěný do zdi. Z něj odcizili čtyři kazety s penězi, dvě peněženky, jakož i univerzální klíč, aby si tyto věci ponechali. Peněženky, resp. kazety s penězi, obsahovaly celkem 1 752,80 v hotovosti, které si jmenovaní mezi sebou rozdělili. Celkem vznikla věcná škoda ve výši 9 150 ,

5. dne 14. 10. 2005 kolem 22:00 hod. vylomili zvlášť stíhaný R. a odsouzený M. násilně ve vědomé a chtěné součinnosti dveře do provozní budovy A. F., S. v Ch., aby tam hledali něco cenného k odcizení. Každý otevřel s nasazením tělesné síly vždy jedny dveře (odtržením držadla), následně rozbil odsouzený M. též okenní tabuli do další místnosti, kde však našli jen hotovost ve výši 6 , jakož i několik lahví Spezi. Tyto věci odcizili, aby si je ponechali pro svou potřebu. Vznikla věcná škoda ve výši 742 ,

6. téže noci rozbili zvlášť stíhaný R. a odsouzený M. ve vědomé a chtěné součinnosti násilně kladivem okno v základní škole J. B., I. Q. v Ch., aby tam hledali něco cenného k odcizení. Tímto oknem vstoupil do budovy nejprve jen zvlášť stíhaný R., zatímco odsouzený M. dělal zeď. Když však následně zvlášť stíhaný R. potřeboval pomoc, vstoupil do budovy i M. Zvlášť stíhaný R. předtím násilně pomocí kladiva otevřel trezor v kanceláři ředitele školy, odsouzený M. vypáčil ještě malou trezorovou schránku. Odtud oba odcizili asi 750 v hotovosti. Následně rozbili světlíky prosklené stěny. Odsouzený M. šel do kanceláře ředitele školy a odcizil z tam se nacházející skříně ještě jeden laptop, jakož i dva digitální fotoaparáty, aby si tyto věci ponechal, resp. si je ponechal R. Hotovost si oba rozdělili napůl. Celkem odcizili kořist v hodnotě 2 785 , přičemž vznikla věcná škoda ve výši 6 918 ,

7. v noci na 19. 10. 2005 kolem 22:00 hod. se odsouzený M. a společně stíhaný K. ve vědomé a chtěné součinnosti násilně vloupali pomocí železné tyče do staveniště na H. E. S. v Ch. tím, že tak dlouho společně železnou tyčí tlačili na okno a páčili ho, až se toto otevřelo. Tímto oknem se dostali do budovy, aby se poohlédli po něčem cenném k odcizení. V kanceláři se vloupali do třinácti skříněk, kancelářských zásuvek a nápojového automatu, odkud společně odcizili asi 85 v hotovosti, aby si je ponechali pro sebe. Rovněž odcizili digitální fotoaparát, mobilní telefon tov. zn. Siemens, diktafon, zapalovač, kapesní nůž, jakož i více klíčů od školy. Tyto klíče chtěli oba použít jako prostředek pro další krádeže. Celkem zde odcizili kořist v hodnotě 815 , přičemž způsobili věcnou škodu ve výši 7 500 ,

8. v časných ranních hodinách dne 20. 10. 2005 kolem 02:30 hod. si odsouzený M. a společně stíhaný K. obstarali pomocí klíčů odcizených předtím na staveništi přístup do budovy základní školy na B. V. S., Ch., aby tam hledali něco cenného k odcizení. Získali také přístup do sekretariátu, kde odcizili dva digitální fotoaparáty v hodnotě 729 , aby si je ponechali pro sebe.

Trestné činnosti, pro kterou byl M. M. odsouzen citovaným rozsudkem Obvodového soudu Laufen, se dopustil podle zjištění uvedeného soudu tím, že:

1. se v noci na 22. 1. 2004 pokusil ve W. v M., S. r. N., spolu s dvěma samostatně stíhanými pachateli, marně rozbít prosklení vstupních dveří do obchodu V., resp. se pokusil do obchodu vniknout, aby zde odcizil mobilní telefony, popř. jiné zboží, přičemž si však uvedeného všimli sousedé, a proto opustili pachatelé místo činu dříve, než došlo k otevření skleněné výplně. Uvedeným jednáním vznikla na prosklení dveří věcná škoda ve výši 465 ,

2. se v noci na 23. 1. 2004 pokusil, opětovně ve spolupráci s dvěma samostatně stíhanými pachateli, neúspěšně rozbít okno kiosku na R. v U., S. r. N., aby z něj odcizil zboží, přičemž však pachatelé místo činu bez lupu opustili, neboť byli spatřeni sousedy. Uvedený jednáním vznikla věcná škoda ve výši 200 ,

3. se v noci na 27. 1. 2004, za vědomé a chtěné součinnosti pachatelů, vloupal do komplexu několika budov, a to do obecné školy, mateřské školy, školy pro slabozraké a další mateřské školy, jež se nacházejí se na R. v U., S. r. N., přičemž pachatelé rozbili okenní tabuli v aule obecné školy a vnikly tak do budovy, ve které rozbili další okno a získali tak vícero klíčů, s nimiž odemkli několik místností ve školní budově. Protože klíče v jižním křídle nepasovaly do zámků, vyrazili zde pachatelé dvoje dveře do kanceláří. Jednotlivé místnosti byly prohledány a lup odnesen přístupovým oknem. Odsouzený se nejprve zdržoval venku a zajišťoval místo činu a své spolupachatele, poté převzal část lupu a schoval jej v blízkosti budov a následně rovněž vstoupil do budovy a účastnil se krádeže. Pachatelé odcizili dvě malé radiostanice, radiomagnetofon, dvě ruční lampy, klávesnice k počítači s myší, DVD přehrávač, další klávesnice, stopky, ruksak, kalhoty, tenisky, budík, třídní pokladnu s peněžními dary, pokladničku na kávu, sladkosti, nabíječku, laptop, kazetový CD přehrávač a telefon, vše v celkové hodnotě 5 000 . Poté co pachatelé rozbili okno u evangelické mateřské školy nacházející se ve stejné nemovitosti, odemkli si tam nalezenými klíči spojovací dveře do další mateřské školy. Také zde prohledali prostory, vylomili zamčené schránky a skříně, avšak nenašli zde žádný lup. U sousedící školy pro slabozraké vyrazili pachatelé celkem čtyři okenní tabule, po vniknutí do budovy ji prohledali, a to včetně nábytku, a odcizili ze dvou plechovek hotovost ve výši 65 . Uvedeným jednáním vznikla věcná škoda ve výši 1 765 ,

4. v noci na 3. 2. 2004 opětovně vnikl, minimálně s jedním zvlášť stíhaným pachatelem, rozbitými okny, která byla mezitím pouze provizorně zabedněna, do obecné školy na R. v U., S. r. N., aby zde odcizil nějaké věci, přičemž k prohledání budovy použil klíč, který sebral při činu spáchaném v předchozím týdnu a odcizil jeden pár tenisek a několik kusů potravin,

5. v nezjištěné době v noci na 24. 7. 2004 napomáhal jednomu nebo více neznámým pachatelům, kteří vstoupili na toaletu budovy světlíkovým oknem, následně vyrazili dveře kanceláře a z trezoru odcizili částku 1 326,17 , peněženku obsahující částku 79,39 , obálku obsahující částku 150 a tmavomodrou kazetu na peníze obsahující částku 460,99 , tím, že jim na vyzvání přinejmenším obstaral žebřík, aby jim tak umožnil vstup do budovy. Odsouzený přitom obdržel z lupu částku 400 500 jako svůj podíl.

Trestné činnosti, pro kterou byl M. M. odsouzen shora uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Freisig, se dopustil podle zjištění uvedeného soudu tím, že:

1. dne 9. 9. 2003 kolem 19:30 hod. zastoupil, společně s dalším pachatelem, v M., H., S. r. N., cestu poškozenému S., aby ho donutil zastavit s jízdním kolem, přičemž uchopil kolo poškozeného pevně za řídítka, aby mu zabránil v další jízdě, a to za účelem donucení poškozeného k vydání peněz a jiných cenností, zejména řetízku na krk, přičemž však po cca pěti minutách oba pachatelé od svého záměru upustili a umožnili poškozenému jet dál,

2. dne 10. 9. 2003, kolem 14:30 hod., vyzval, společně s dalším pachatelem, v blízkosti nemovitosti na T., H., S. r. N., poškozeného Z., aby zastavil, přičemž se ho ptal, zda má u sebe peníze. Když toto poškozený popřel, řekl spolupachatel odsouzeného, že kdyby přece jen něco našel, mohl by poškozenému dát do huby , a dále spolupachatel řekl poškozenému, že bude počítat do tří, a že uvidí, zda poškozený do té doby nevyprázdní peněženku. Ze strachu vytáhl poškozený z batohu svoji peněženku, otevřel ji a odsouzený z ní vzal bankovku v hodnotě 5 , aby si ji ponechal pro sebe a spolupachatele.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 4. 7. 2007, pod sp. zn. 3646/2005 MO M/13, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 10. 7. 2007.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud České republiky rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený M. M. je občanem České republiky, který byl ve třech případech odsouzen cizozemským soudem, přičemž se všechna odsouzení týkají skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle § 247 tr. zák., popř. též trestný čin poškozování cizí věci podle § 257 tr. zák. a trestný čin loupeže podle § 234 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. M. se dopustil úmyslné majetkové trestné činnosti a dále se dopustil úmyslné trestné činnosti proti svobodě a lidské důstojnosti. Jednal přitom v takovém rozsahu (podílel se v osmi případech jako spolupachatel na krádežích spáchaných vloupáním, jimiž byla způsobena značná škoda, dále se podílel ve čtyřech případech jako spolupachatel a v jednom případě jako pomocník na krádežích, jimiž byla způsobena větší škoda a ve dvou případech se jako spolupachatel podílel na loupeži), že je možné jeho jednání označit za závažné ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Pro úplnost je dále nutno konstatovat, že Nejvyšší soud České republiky na základě návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne 4. 5. 2006, sp. zn. 3646/2005 MO M/6, již dne 8. 6. 2006, pod sp. zn. 11 Tcu 56/2006, rozhodl o zaznamenání údajů o jiném odsouzení M. M. rozsudkem Obvodového soudu Laufen, Spolková republika Německo, ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 4 Ls 340 Js 36331/04 jug., a to při zahrnutí trestu uloženého mu rozsudkem Obvodového soudu Freisig, Spolková republika Německo, ze dne 18. 2. 2004, sp. zn. 3 Ls 12 Js 29467/03, tedy včetně údaje o uložení trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku a šesti měsíců. Tento trest odnětí svobody byl přitom, jak vyplývá z výroku tohoto usnesení, nyní zaznamenávaným odsouzením zahrnut do celkové výměry trestu odnětí svobody v délce trvání tří let. Proto v tomto směru nelze k záznamu dřívějšího trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku a šesti měsíců v evidenci Rejstříku trestů na podkladě usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 8. 6. 2006, sp. zn. 11 Tcu 56/2006, již přihlížet.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. srpna 2007



Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch