11 Tcu 78/2013
Datum rozhodnutí: 04.07.2013
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 78/2013-15

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal dne 4. července 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky, A. K., rozsudkem Obvodového soudu v Haarlemu, Nizozemské království, ze dne 4. 11. 2008, sp. zn. 15-801315-08, ve spojení s rozsudkem trestního senátu Vrchního soudu v Amsterdamu, Nizozemské království, ze dne 28. 10. 2009, sp. zn. 23-005955-08, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodového soudu v Haarlemu, Nizozemské království, ze dne 4. 11. 2008, sp. zn. 15-801315-08, ve spojení s rozsudkem trestního senátu Vrchního soudu v Amsterdamu, Nizozemské království, ze dne 28. 10. 2009, sp. zn. 23-005955-08, byla A. K. uznána vinnou trestným činem úmyslného jednání v rozporu se zákazem uvedeným v čl. 2 písm. a) zák. o omamných látkách (Opiumwet), spáchaným ve spolupachatelství, a za to byla podle čl. 2 a 10 zákona o omamných látkách (Opiumwet) a na základě čl. 33, 33a a 47 trestního zákona Nizozemského království odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 30 (třiceti) měsíců.

Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se A. K. dopustila trestné činnosti v podstatě tím, že společně a ve spojení s další osobou či dalšími osobami dne 26. 7. 2008 ve S., obec H., přivezla na území Nizozemska (letiště Schiphol) materiál obsahující kokain o hmotnosti 7.409,3 gramu, přičemž kokain je prostředek uvedený v seznamu I, který je součástí zákona o omamných látkách (Opiumwet) nebo je označen podle odstavce pátého článku 3a tohoto zákona, nebo obsahujícího (jiný) prostředek uvedený v seznamu I, který je součástí zákona o omamných látkách (Opiumwet) nebo je označen podle odstavce pátého článku 3a tohoto zákona, čl. 2 ahf/bod A zákona o omamných látkách (Opiumwet), čl. 47 odst. 1 ahf/bod 1 trestního zákona a čl. 10 odst. 5 zákona o omamných látkách (Opiumwet).

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzená A. K. je občankou České republiky, byla odsouzena cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená A. K. společně s dalšími osobami se pro svůj finanční prospěch podílela na pašování drogy kokainu, když tento bez povolení držela a pašovala tím, že jej převážela z Panamy přes Nizozemsko do cílové stanice v Dublinu (Irsko), kde měl být dále obchodován. Dopustila se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost její trestné činnosti je zvyšována i tím, že se této dopustila společně s dalšími osobami a rovněž i množstvím a druhem nalezené drogy. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzené byl již uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení A. K. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. července 2013

Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík