11 Tcu 77/2002
Datum rozhodnutí: 22.04.2002
Dotčené předpisy:




11 Tcu 77/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 22. dubna 2002 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky V. A., rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 15. 6. 2000, sp. zn. 212 Ds 148 Js 009740/00, a to pro trestný čin ilegálního převádění cizinců spáchaného ve spolupachatelství podle § 92a odst. 1 č. 1 a 2, § 92 odst. 1 č. 1 a 6 cizineckého zákona, § 25 odst. 2 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců a odnětí řidičského oprávnění pro území Spolkové republiky Německo na dobu dvou let a šesti měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 15. 6. 2000, sp. zn. 212 Ds 148 Js 009740/00, jenž nabyl právní moci dne 23. 6. 2000, byl V. A. uznán vinným trestným činem ilegálního převádění cizinců spáchaného ve spolupachatelství podle § 92a odst. 1 č. 1 a 2, § 92 odst. 1 č. 1 a 6 cizineckého zákona, § 25 odst. 2 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo. Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že po předchozí dohodě s osobami organizujícími ilegální převádění a se spolupachateli činu, dne 11. 2. 2000 okolo 7.00 hod. převzal na území Spolkové republiky Německo, na parkovišti pod pevností K. v blízkosti P., do pro tyto účely pronajatého transportéru zn. Renault, české státní poznávací značky, 25 státních příslušníků Srí Lanky, kteří byli předtím převedeni pěšími převaděči přes česko-německou hranici, k další přepravě do vnitrozemí. Krátce po převzetí osob byl informován dalšími spolupachateli, kteří zajišťovali jeho cestu v osobním automobilu zn. Opel Kadet, že se konají policejní kontroly. Odjel proto rychle do P., kde převážené osoby nechal vystoupit. Okolo 7.55 hod. byl v P. zadržen. Za svůj podíl na převedení osob mu byl přislíbena odměna ve výši 1000 DM. Jednal přitom s vědomím, že převáděné osoby nedisponují doklady potřebnými pro vstup a pobyt na území Spolkové republiky Německo. Za tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců a odnětí řidičského oprávnění pro území Spolkové republiky Německo na dobu dvou let a šesti měsíců.

Dne 18. 4. 2002 pod sp. zn. 4881/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. V. A. se za přislíbený finanční prospěch podílel na organizované ilegální přepravě většího počtu cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o v posledních letech velmi rozšířenou nebezpečnou trestnou činnost, která současně poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoli zanedbatelné výměře. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. dubna 2002

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch