11 Tcu 73/2013
Datum rozhodnutí: 13.06.2013
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 73/2013-9

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal dne 13. června 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky, K. D. , rozsudkem Zemského soudu pro věci trestní Graz, Rakousko, ze dne 10. 1. 2011, sp. zn. 6 Hv 178/10s, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu pro věci trestní Graz, Rakousko, ze dne 10. 1. 2011, sp. zn. 6 Hv 178/10s, který nabyl právní moci dne 14. 1. 2011, byla K. D. uznána vinnou zločinem obchodování s návykovými látkami, přečinem nedovoleného zacházení s návykovými látkami a přečinem nedovoleného zacházení s psychotropními látkami, podle rakouského trestního zákona, a odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků.

Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se K. D. dopustila trestné činnosti v podstatě tím, že v G. a jiných místech

I. proti předpisům návykovou látku:

ad 1) přenechala v množství překračujícím 15ti násobek povoleného množství (§ 28 zák. o návykových látkách) jiným osobám tím, že v období od podzimu 2008 až srpna 2010 prodala z větší části se ziskem kolem 1.160 ks kapslí Substitolu po 200 mg různým, zčásti jménem neznámým odběratelům, přičemž jednala s úmyslem obstarat si opakovaným pácháním prodeje návykových látek trvalý příjem, přestože již jednou byla za trestný čin podle § 28a odst. 1 zák. o návykových látkách Zemským soudem pro věci trestní Graz, sp. zn. 54/05s odsouzena,

ad 2) získala a vlastnila tím, že nejpozději v období od léta 2007 do 19. 12. 2010 získala a konzumovala neznámé množství sušeného konopí, jakož i neznámé množství kapslí Substitolu nad předepsanou dávku,

II. získala a vlastnila proti předpisům psychotropní látky v množství přesahujícím povolené množství (§ 31b zák. o návykových látkách) tím, že v období od dubna 2006 do 19. 10. 2010 získala a konzumovala neznámé množství tablet Praxitenu, Somnubene, Ritalinu a Rohypnolu.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzená K. D. je občankou České republiky a byla odsouzena cizozemským soudem, přičemž její odsouzení se týká skutku spáchaného v období od dubna 2006 do 19. 12. 2010, který vykazuje zákonné znaky přinejmenším trestných činů nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 tr. zákoníku a přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 tr. zákoníku. Tím jsou splněny všechny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou ohledně výše uvedené trestné činnosti dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená K. D. se pro svůj finanční prospěch podílela jednak na obchodování s návykovou látkou, jednak tuto dlouhodobě přechovávala a konzumovala. Dopustila se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost její trestné činnosti je zvyšována i tím, že se této dopouštěla po delší dobu, mnoha útoky, a rovněž i množstvím a druhem obchodované a přechovávané návykové látky, přičemž za stejnou trestnou činnost již byla v Rakouské republice odsouzena. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzené byl již uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše označené odsouzení K. D. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 13. června 2013


Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík