11 Tcu 73/2000
Datum rozhodnutí: 30.10.2000
Dotčené předpisy:




11 Tcu 73/2000

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Hasche a soudců JUDr. Antonína Draštíka a JUDr. Stanislava Rizmana ve veřejném zasedání konaném dne 30. října 2000 projednal návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na uznání rozsudku Slovenské republiky a rozhodl t a k t o:

Podle § 384a tr. ř., v trestní věci odsouzeného R. B., státního občana České republiky, s e u z n á v á na území České republiky rozsudek Okresního soudu ve Zvolenu, Slovenská republika, ze dne 29. října 1999 sp. zn. 2 T 23/99, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Banské Bystrici, Slovenská republika, ze dne 2. února 2000 sp. zn. 6 To 917/99.

O d ů v o d n ě n í:

Rozsudkem Okresního soudu ve Zvolenu, Slovenská republika, ze dne 29. října 1999 sp. zn. 2 T 23/99, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Banské Bystrici, Slovenská republika, ze dne 2. února 2000 sp. zn. 6 To 917/99, byl R. B. uznán vinným trestnými činy loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák., loupeže podle § 234 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák., porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák., krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. c) tr. zák. z části dokonané, z části ve stadiu přípravy podle § 7 odst. 1 tr. zák., poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zák. spáchaného ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák. a porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák. Slovenské republiky. Těchto trestných činů se dopustil tak, že spolu s F. T. po vzájemné dohodě v noci dne 25. dubna 1998 v době kolem 00.30 hod. po ukončení svatební hostiny německého státního občana, poškozeného G. W. po tom, co požádal o odvoz do obce V., v době odvozu na okraji obce V. L. přikázal spoluobžalovaný F. T. řidiči a majiteli auta zn. Peugeot 205 F. B., ve kterém se nacházel v té chvíli i poškozený G. W., jeho manželka R. W. a přítelkyně řidiče M. D., zastavit motorové vozidlo, vytáhl z kapsy saka plynovou pistoli, se kterou nastříkal do očí slzotvorný plyn řidiči i ostatním členům posádky, vystoupil z vozidla a potom vytáhl řidiče F. B. z auta, začal ho pěstmi bít po obličeji, přičemž žádal peníze, shodil ho na asfaltovou plochu cesty, kde do něj kopal do různých částí těla, přičemž zranění řidiče F. B. si vyžádala nejméně 7 týdnů pracovní neschopnosti. Při tomto popsaném útoku mu odcizil z kapsy kalhot peněženku s 50 DM, fotoaparát zn. Nikon v částce 100 DM a motorové vozidlo v ceně 51 000 Sk. Poté vytáhl tento obviněný z vozidla řidiče G. W., kterého bil pěstmi do tváře, požadoval od něj peníze, pak mu strhl z pravé ruky náramkové hodiny zn. Quartz v hodnotě 450 DM, snubní prsten v hodnotě 1900 Sk, ze zadní kapsy kalhot mu vzal pánskou peněženku s obnosem 400 DM a 5000 Sk na hotovosti, z ruky mu stáhl zlatý kroužek, přičemž mu způsobil zranění s délkou pracovní neschopnosti nejméně 10 dní. Dále obžalovaný B. spolu s T. od R. W. a M. D. žádali vydání peněz, přičemž poškozená R. W. využila chvilkové nepozornosti obžalovaného a rozběhla se směrem do obce ve snaze přivolat pomoc. Obžalovaný T. ji dostihl a fyzicky napadl, kopal ji do oblasti brady a donutil vrátit se k motorovému vozidlu. F. T. jí stáhl z ruky zlatý prsten v hodnotě 1630 SK a zlatý kroužek v hodnotě 3900 Sk, dále zlatý řetízek v hodnotě 120 DM, přinutil ji, aby si sundala zlaté náušnice v hodnotě 600 Sk, dámské hodinky v hodnotě 300 Sk, dámskou peněženku s obnosem 100 Sk, kterou jí i s obnosem později vrátil. Obžalovaný R. B. si sedl k oběma poškozeným do auta, zatímco obžalovaný F. T. si sedl za volant motorového vozidla, se kterým odjel do místa bydliště poškozené R. W. do obce S., a potom směrem do L., kde u obce V. obžalovaný F. T. řízení vozidla nezvládl a havaroval s ním. Havárií způsobil na motorovém vozidle škodu 47 000 Sk, kde při fyzickém útoku utrpěla poškozená R. W. zranění s délkou pracovní neschopnosti po dobu 14 dní. Dále obviněný R. B. dne 26. 5. 1998 ve Zvolenu násilím vnikl do bytu B. T. tím způsobem, že v době, kdy vycházela z bytu její dcera, ji zatlačil do bytu, přivázal ji šňůrou na prádlo k radiátoru v dětském pokoji a prohledal celý byt, vypáčil dveře od ložnice a z ní odcizil finanční hotovost ve výši 101 000 Sk a DM. Dále dne 15. 6. 1998 v městě D. v části H. vnikl R. B. do rodinného domu, odkud odcizil 6 ks vkladních knížek s částkou vkladu 1 346 306 Sk, 2 ks kupónových knížek, radiobudík, kalkulačku, spínací skříňku na traktor, mandarinkový sirup, obrazy s náboženským motivem, kuchyňský nůž, knížku se sexuálním motivem, čímž majiteli rodinného domu způsobil škodu ve výši 2000 Sk, přičemž při odchodu z rodinného domu nalil do skleněné sklenice zápalnou směs - motorový benzín, tento zavěsil na kabel, zapnul jej do elektřiny, do této zápalné směsi ponořil žárovku, a tímto způsobem měl v úmyslu způsobit požár v rodinném domě při zapnutí vypínače. Mohl takto způsobit poškozenému škodu ve výšce nejméně 81 330 Sk.

Za tuto trestnou činnost byl odsouzen R. B. k trestu odnětí v trvání sedmi let. Byl mu také uložen trest vyhoštění z území Slovenské republiky a povinnost nahradit poškozené B. T. částku ve výši 101 000 Sk.

Proti tomuto rozsudku se odvolal R. B., avšak toto odvolání bylo Krajským soudem v Banské Bystrici dne 2. února 2000 sp. zn. 6 To 917/99 zamítnuto. Rozsudek Okresního soudu ve Zvolenu tedy nabyl právní moci dne 2. února 2000.

V současné době odsouzený R. B. vykonává trest odnětí svobody v Nápravně výchovném ústavu v Ž. ve Slovenské republice s tím, že podle vyjádření tohoto ústavu má být výkon trestu ukončen dne 15. června 2005.

Odsouzený projevil zájem v protokolu sepsaném v Nápravně výchovném ústavu v Ž. ve Slovenské republice dne 26. června 2000 o předání k výkonu trestu do České republiky a prohlásil, že s předáním souhlasí.

Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky přípisem ze dne 6. července 2000 č. 4500/98-8104 požádalo podle čl. 31 Smlouvy mezi Slovenskou republikou a Českou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech uveřejněné pod č. 209/1993 Sb. a Úmluvy o předávání odsouzených osob uveřejněné pod č. 553/1992 Sb. Ministerstvo spravedlnosti České republiky o převzetí výkonu trestu odnětí svobody v této trestní věci.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky předložilo proto dne 12. října 2000 tuto věc Nejvyššímu soudu České republiky s návrhem, aby podle § 384a tr. ř. a Úmluvy o předávání odsouzených osob, uveřejněné pod č. 553/1992 Sb. rozsudek Slovenské republiky uznal na území České republiky.

Nejvyšší soud České republiky přezkoumal předloženou trestní věc a shledal, že podmínky pro uznání rozsudku Okresního soudu ve Zvolenu, Slovenská republika, ze dne 29. října 1999 sp. zn. 2 T 23/99 jsou v této věci splněny tak, jak jsou stanoveny v uvedených mezinárodních smlouvách.

R. B. je podle potvrzení o osvědčení o státním občanství vystaveném Magistrátem města Ostravy dne 2. června 2000 občanem České republiky. Jde o odsouzeného, který vyjádřil souhlas s předáním, přičemž je odsouzen za trestné činy, které jsou trestné i podle právního řádu České republiky, a zbytek trestu odnětí svobody, který je třeba ještě vykonat, převyšuje dobu šesti měsíců.

Ze shora uvedených důvodů bylo rozhodnuto tak, že se návrhu na uznání cizozemského rozsudku vyhovuje.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není žádný opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. října 2000

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch