11 Tcu 72/2008
Datum rozhodnutí: 16.01.2009
Dotčené předpisy:




11 Tcu 72/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 16. ledna 2009 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. s e do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. J. rozsudkem Zemského soudu v Zwickau, Spolková republika Německo, ze dne 30. 4. 2007, sp. zn. 2 KLs 570 Js 24437/06, který nabyl právní moci dne 2. 8. 2007, a to pro trestný čin těžkého loupežného vydírání podle §§ 249 odst. 1, 250 odst. 2 č. 1, odst. 3, 253 odst. 1, odst. 2, 255, 21, 64 německého trestního zákoníku, k trestu odnětí svobody v trvání tří let a devíti měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu v Zwickau ze dne 30. 4. 2007 byl J. J. uznán vinným trestným činem těžkého loupežného vydírání a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let a devíti měsíců.

Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Zemského soudu v Zwickau tím, že poté, co vyčerpal skoro všechnu svou hotovost dopoledne dne 14. 11. 2006 v R. nejprve ukradl ze soukromého sklepa čtyři 0,7 litrové láhve vína. Do 15.30 hod. vypil dvě z těchto lahví a vykouřil jeden joint. Poté se rozhodl obstarat si finanční prostředky přepadením pekařství H. na M.-L.-S., obličej si zahalil šálou a hlavu kapucí bundy, do pravého rukávu si schoval asi 24 cm dlouhý kuchyňský nůž, který s sebou běžně nosil kvůli přípravě drog. Okolo 15.45 hod. vstoupil do pekařství, kde byla v tu chvíli jen zaměstnankyně S. H. Přeskočil prodejní pult a s nožem napřaženým na svědkyni řekl: To je přepadení, chci peníze! . Svědkyně začala volat hlasitě o pomoc a utekla zpoza pultu ven z obchodu. Odsouzený se proto pokusil otevřít pokladnu svým nožem, což se mu nepovedlo, vydal se proto ven z obchodu, kde narazil na svědka K. G., kterého přivolalo volání svědkyně H. Odsouzený na něj namířil nůž asi ze vzdálenosti 50 cm a opět požadoval peníze. Svědkyně H. proto v úmyslu zabránit nejhoršímu šla s odsouzeným zpět do obchodu a vydala mu z pokladny 191,80 . Odsouzený si peníze dal do připravené tašky a rychle opustil obchod. Byl však zpozorován a pronásledován obyvateli. Na útěku upadl a ztratil tašku i nůž. Následně byl chycen svědky K. K., A. T. a E. H. v ulici Dr.-K.-S. a držen do příjezdu policie.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 31. 12. 2008, pod č. j. 2278/2008 MOT T/5, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený J. J. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin loupeže podle § 234 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený J. J. se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně osobní svobody a majetku. Jednal přitom v takovém rozsahu (maskovaný a se zbraní přepadl prodavačku, které tak nepochybně způsobil značnou psychickou újmu), že již lze tuto jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. ledna 2009

Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch