11 Tcu 71/2013
Datum rozhodnutí: 28.05.2013
Dotčené předpisy: § 4 odst. 2 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 71/2013-8

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal dne 28. května 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky L. Š. rozsudkem Federálního soudu 1. Stupně, soudní podsekce v Tabatinga/AM, Brazilská federativní republika, ze dne 20. 10. 2011, sp. zn. 440-45.2011.4.01.3201/AM, ve spojení s rozsudkem třetího senátu Krajského federálního soudu prvního regionu v Brazílii, Brazilská federativní republika, ze dne 23. 4. 2012, sp. zn. 092.02.006, trestnými činy mezinárodního obchodování s nelegálními drogami a spolčování k obchodování, podle trestního zákona Brazilské federativní republiky, k trestu odnětí svobody v trvání 7 (sedmi) roků a k 500 dnům převedeným na pěněžitou pokutu.

O d ů v o d n ě n í :

Pravomocným rozsudkem Federálního soudu 1. Stupně, soudní podsekce v Tabatinga/AM, Brazilská federativní republika, ze dne 20. 10. 2011, sp. zn. 440-45.2011.4.01.3201/AM, ve spojení s rozsudkem třetího senátu Krajského federálního soudu prvního regionu v Brazílii, Brazilská federativní republika, ze dne 23. 4. 2012, sp. zn. 092.02.006, byl L. Š. uznán vinným trestnými činy mezinárodního obchodování s nelegálními drogami a spolčování k obchodování, podle trestního zákona Brazilské federativní republiky, a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 7 (sedmi) roků a k 500 dnům převedeným na pěněžitou pokutu.

Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se L. Š. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že dne 16. dubna 2011 byl během běžné kontroly na mezinárodním letišti Aeroporto Internacional ve městě T./AM (=stát Amazonas) zatčen federálními úředníky při páchání trestné činnosti, protože ve svém zavazadle vezl přibližně 5.565 g (pět tisíc pět set šedesát pět gramů) kokainu zahraničního původu. Jak bylo zjištěno, odsouzený byl v P. (v České republice) najat holandským občanem k dopravě kokainu z T. až do M., za což měl dostat částku 3.000,- (tři tisíce) USD, kromě peněz na zaplacení cestních výloh. Dne 6. 3. 2011 vystoupil v S., kde zůstal přibližně jeden měsíc, poté se přesunul do M., kde byl čtyři dny, a dne 12. 4. 2011 přiletěl do T./AM. V tomto městě dostal zavazadlo, které obsahovalo drogu, a které měl přivézt do M. Celá tato cesta byla placena osobou, která ho k přepravě drogy najala.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) návrh na zapsání výše označeného odsouzení brazilským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4 odst. 2 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že do evidence Rejstříku trestů se zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky soudem jiného než členského státu Evropské unie, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Podle § 4 odst. 5 zákona platí, že na takové odsouzení cizozemským soudem se pak hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený L. Š. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy nezbytné pro zaznamenání údajů o cizozemském odsouzení do evidence Rejstříku trestů. Odsouzený L. Š. se pro svůj finanční prospěch podílel na pašování omamných látek (kokainu) za účelem jejich dalšího obchodování. Dopustil se trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována jeho zištnou pohnutkou, jakož i množstvím a druhem pašované drogy. Pokud jde o druh uloženého trestu, odsouzenému byl již uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. května 2013
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík