11 Tcu 69/2007
Datum rozhodnutí: 27.08.2007
Dotčené předpisy:




11 Tcu 69/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 27. srpna 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl t a k t o :

Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů do evidence Rejstříku trestů o odsouzení občana České republiky L. B., rozsudkem Obvodového soudu Chemnitz, Spolková republika Německo, ze dne 29. 11. 1995, sp. zn. 10 Ls 230 Js 28645/95.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Chemnitz, Spolková republika Německo, který nabyl právní moci dne 29. 11. 1995, byl L. B. uznán vinným trestným činem nedovoleného převádění cizinců a trestným činem nedovoleného přicestování a pobytu podle § 3 odst. 1, § 6 odst. 1, § 52 odst. 1, § 92 odst. 1 č. 1 a 6, § 92a cizineckého zákona Spolkové republiky Německo a § 52 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku a dvou měsíců.

Uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění soudu tím, že na objednávku vietnamského státního příslušníka jménem M. a za odměnu 40 000 Kč, dne 30. 8. 1995 poskytl pomoc čtyřem čínským státním příslušníkům při nelegálním přechodu státní hranice tím, že je převedl přes hranice mimo hraniční přechod a dovedl je na předem smluvené místo, kde je zvlášť stíhaná M. G. naložila do osobního vozu tov. zn. Škoda, aby je dovezla dále do německého vnitrozemí. Odsouzený si přitom byl vědom, že uvedení cizinci nemají povolení potřebná pro vstup a pobyt na spolkovém území a dále si byl vědom i toho, že rozhodnutím Cizineckého úřadu v Mnichově dne 19. 5. 1992 mu byl zakázán pobyt na spolkovém území.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 21. 6. 2007, pod sp. zn. 271/2007 MO T/5, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 25. 6. 2007.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že nejsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud České republiky rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu sice vyplývá, že odsouzený L. B. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák. a trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 tr. zák.), čímž jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci však nejsou dány podmínky materiální povahy. Odsouzený L. B. se sice dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu státu na kontrole osob, které překračují státní hranice, a kontrole nelegálního přistěhovalectví, popř.

mezinárodního zločinu, a současně se dopustil též úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu státu na řádném výkonu rozhodnutí státních orgánů tím, že nerespektoval předchozí rozhodnutí státního orgánu, avšak vzhledem k dlouhé době, která uplynula od okamžiku spáchání jeho činu a od právní moci odsuzujícího cizozemského rozhodnutí (více než deset let), je Nejvyšší soud toho názoru, že již nejsou dány věcné důvody pro evidování tohoto odsouzení v evidenci Rejstříku trestů.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky nevyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. srpna 2007



Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch