11 Tcu 66/2015
Datum rozhodnutí: 27.10.2015
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 66/2015-25

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal dne 27. října 2015 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občana České republiky T. Z. , podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto :

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení T. Z. rozsudkem Zemského soudu ve Steyru ze dne 16. 7. 2014, sp. zn. 11 Hv 61/14x, byl uznán vinným ze spáchání trestných činů částečně dokonané a částečně nedokonané závažné krádeže za účelem obživy podle § 127, § 128 odst. 2, § 129, č. 3, § 130 1., 3. a 4. případ, § 15 odst. 1 rakouského tr. zákoníku, za které mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 7 (sedmi) let, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu ve Steyru ze dne 16. 7. 2014, sp. zn. 11 Hv 61/14x, který nabyl právní moci dne 22. 7. 2014, byl T. Z. uznán vinným ze spáchání níže uvedených skutků a následně odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 7 (sedmi) let.

Podle skutkových zjištění bylo zjištěno, že:
I. ve vědomé a zamýšlené součinnosti s odděleně stíhanými spolupachateli (M. R. a M. D.) odcizil cizí movité věci (zejména osobní automobily, motocykly a horská kola) v hodnotě převyšující celkem 50.000,- EUR, přičemž ke zcizení osobních vozidel došlo nejčastěji vylomením zabezpečovacích prostředků (resp. vytažením zámků vozidel prostřednictvím vytahovacího klíče celkem ve třiceti případech) a u horských kol a motocyklů přeštípnutím jejich zabezpečení, prostřednictvím kterých byly upevněny visacími zámky a řetězy na stojanech (celkem v šesti případech horská kola a ve dvou případech u motocyklů) to vše za účelem přivlastnění si těchto movitých věcí. Touto činností se odsouzený dopustil závažných krádeží a krádeží vloupáním, v úmyslu opatřit si opakováním takových činů průběžný příjem. II. Ve dvou případech ve vědomé a zamýšlené součinnosti s M. R. zcizili dva osobní automobily, přičemž vozidlo ovládli násilně vytaženým zámkem dveří (tedy jednáním vylíčeným v § 129 rakouského tr. zákoníku).

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. MSP-162/2015-MOT-T/12 ze dne 21. 8. 2015 Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 27. 8. 2015. Podle § 4a odst. 3 tohoto zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že odsouzený T. Z. je občan České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu EU a odsouzení se týká skutků, vykazujících znaky trestného činu i podle právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže § 205 tr. zákoníku). Závažnost předmětné trestné činnosti spočívá v tom, že odsouzený v období od srpna 2013 do března 2014 ve třiceti případech odcizil osobní vozidla, přičemž ve třinácti případech zůstalo jen u pokusu. Dále v šesti případech odcizil horská kola, přičemž ve třech případech zůstalo jen u pokusu. Ve dvou případech zcizil také motocykly, přičemž v jednom případě zůstalo jen u pokusu. S odcizenými předměty došlo i ke zcizení movitých věcí a cenností, které byli ve vozidlech umístěny (navigační přístroje, oblečení, registrační značky, apod.). S touto prokázanou trestnou činností koresponduje druh i výměra uloženého trestu odnětí svobody, který je zcela ve shodě s českou právní úpravou. Protože jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení T. Z. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. října 2015
JUDr. Stanislav Rizman
předseda senátu