11 Tcu 66/2005
Datum rozhodnutí: 30.08.2005
Dotčené předpisy:




11 Tcu 66/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 30. srpna 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky V. S., rozsudkem Obvodového soudu v Plauen, Spolková republika Německo, ze dne 13. 11. 2002, sp. zn. 5 Ls 652 Js 33009/01, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Zwickau ze dne 27. 3. 2003, sp.zn. 4 Ns 652 Js 33009/01, a to pro trestný čin výdělečného a organizovaného skupinového převádění cizinců, dílem dokonaný a dílem ve stádiu pokusu, podle § 92a, § 92b cizineckého zákona, § 22, § 23, § 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k celkovému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu v Plauen, Spolková republika Německo, ze dne 13. 11. 2002, sp. zn. 5 Ls 652 Js 33009/01, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Zwickau ze dne 27. 3. 2003, sp.zn. 4 Ns 652 Js 33009/01, byl V. S. uznán vinným trestným činem výdělečného a organizovaného skupinového převádění cizinců, dílem dokonaným a dílem ve stádiu pokusu, podle § 92a, § 92b cizineckého zákona, § 22, § 23, § 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, za který byl odsouzen k celkovému trestu odnětí svobody v trvání jednoho doku a šesti měsíců.

Shora uvedené trestné činnosti se měl podle zjištění soudu dopustit tím, že poté, co se v blíže nezjištěnou dobu před 20. 7. 2000 připojil k převaděčské skupině s vědomím, že tato se zabývá protiprávním převáděním cizinců nedisponujících potřebnými oprávněními z Č. r. na území S. r. N, ve čtyřech případech poskytl pro převaděčské jízdy svůj osobní automobil zn. BMW, za což mu byla vyplacena vždy odměna ve výši 2 000 Kč. Konkrétně se tak podílel na přepravě nezjištěného počtu cizinců dne 26. 9. 2000, 20 cizinců dne 4. 10. 2000, 15 cizinců dne 24. 10. 2000, 16 cizinců v noci na 10. 11. 2000 a 16 cizinců v blíže nezjištěnou dobu v počátkem listopadu 2000. Dne 1. 10. 2000 se pak podílel i na zaučovací jízdě řidiče, který měl vyzvedávat převáděné osoby v bezprostřední blízkosti hranice.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Konečně pak podle § 4 odst. 3 téhož zákona, jestliže Nejvyšší soud rozhodne o uznání rozsudku podle odstavce 1 nebo o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů podle odstavce 2, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Odsouzený V. S. se pro finanční prospěch opakovaně podílel na organizované ilegální přepravě celkově velkého počtu cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v současnosti velmi rozšířenou trestnou činnost, která zároveň poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoli zanedbatelné výměře. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. srpna 2005



Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch