11 Tcu 65/2007
Datum rozhodnutí: 09.08.2007
Dotčené předpisy:




11 Tcu 65/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 9. srpna 2007 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky Z. U., rozsudkem Obvodového soudu Düsseldorf, Spolková republika Německo, ze dne 22. 6. 2005, sp. zn. 134 Ls 70 Js 5079/05, a to pro trestný čin krádeže se zbraní a pro pokus trestného činu krádeže se zbraní podle § 242 odst. 1, § 244 odst. 1 č. 1a, odst. 2, § 22, § 23, § 25 odst. 2, § 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, § 1, § 3, § 31 odst. 1, 2 zákona o mladistvých Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku a čtyř měsíců, a to při zahrnutí trestu uloženého mu rozsudkem Obvodového soudu Düsseldorf, Spolková republika Německo, ze dne 1. 12. 2004, sp. zn. 132 Ds 70 Js 6305/03.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Düsseldorf, Spolková republika Německo, který nabyl právní moci dne 22. 6. 2005, byl Z. U. uznán vinným trestným činem krádeže se zbraní a pokusem trestného činu krádeže se zbraní podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku a čtyř měsíců, a to při zahrnutí trestu uloženého mu rozsudkem Obvodového soudu Düsseldorf, Spolková republika Německo, ze dne 1. 12. 2004, sp. zn. 132 Ds 70 Js 6305/03.

Trestné činnosti, pro kterou byl Z. U. uznán vinným citovaným rozsudkem Obvodového soudu Düsseldorf ze dne 22. 6. 2005, se společně s B. N. H., dopustili tím, že se ve večerních hodinách dne 11. 4. 2005 rozhodli, že se budou dopouštět trestné činnosti, aby si obstarali finanční prostředky. Přitom jim bylo lhostejné, jakým způsobem se trestné činnosti budou dopouštět. Za tímto účelem se ozbrojili 30 cm dlouhým kuchyňským nožem, který měl u sebe odsouzený U. Odsouzený a B. N. H. se konkrétně dopustili následující trestné činnosti:

1. v D., K., v ulici S. objevili osobní vůz tov. zn. Daimler Benz Cabrio zaparkovaný na kraji ulice a patřící poškozenému panu K., a ve shodě s předem pojatým plánem odsouzený U. nařízl na dvou místech plátěnou střechu uvedeného vozu, zatímco společně stíhaný H. dával pozor. Rozříznutou plátěnou střechou poté odsouzený vlezl do auta a odcizil z něj sluneční brýle, dvě tuby drahého kosmetického krému a parkovací kartu University Essen,

2. poté se odsouzený a společně stíhaný H. odebrali na tržiště K., kde byl zaparkován červený kabriolet neznámé značky. Také v tomto případě odsouzený rozřízl plátěnou střechu, zatímco společně stíhaný H. hlídal. Nelze s jistotou konstatovat, zda odsouzený U. našel v tomto osobním autě nějaké předměty vhodné k odcizení,

3. poté se oba odebrali k osobnímu vozu tov. zn. Audi Cabrio, který byl zaparkován v ulici A. S. S. Rovněž v tomto případě odsouzený U. rozřízl plátěnou střechu, zatímco společně stíhaný H. dával na místě činu pozor. Odsouzený opět vlezl do vnitřku vozu a odcizil tam jedny sluneční brýle. Než však mohli ve hledání kořisti pokračovat, byli odsouzený a společně stíhaný H. zadrženi.

Trestné činnosti, pro kterou byl Z. U. uznán vinným citovaným rozsudkem Obvodového soudu Düsseldorf ze dne 1. 12. 2004, se odsouzený dopustil tím, že

1. dne 18. 2. 2003 odcizil v bytě poškozené Z. v obci M., hru Playstation a 7 dalších her Gamecube poté, co se do bytu dostal vyklápěcím oknem, které se mu podařilo po vysunutí okenní páky otevřít,

2. dne 28. 2. 2004 vešel obžalovaný krátce před půlnocí společně se zvlášť stíhanou osobou jménem K. K. B. do domu v E. S., D., kde otevřel pomocí dvou k tomuto účelu přinesených šroubováků násilně dveře bytu K. B., sestry spolupachatele. Zde hodlali ukrást nějaké hodnotné předměty, což se jim však nepodařilo, protože v bytě nic cenného nenašli, a tak byt bez kořisti opustili,

3. večer dne 25. 6. 2004 byl odsouzený venku společně se zvlášť stíhaným S. R.

K. Poté, co odsouzený spatřil na F. S. stát jízdní kolo, které bylo uzamčené, rozlomil zámek a kolo si vzal, aby ho mohl dále sám používat,

4. dne 2. 5. 2004 byl odsouzený v D. venku se zvlášť stíhaným A. C. M. a B. N. H. Všichni jmenovaní vnikli do mezinárodní školy ve městě K. tak, že odsunuli zajištění dvojitého okna, aby mohli druhé křídlo okna otevřít, přičemž odcizili z místnosti školy jeden monitor TFT a dvě CD rádia,

5. dne 14. 5. 2004 odsouzený opět se společně stíhaným H. vnikl do mezinárodní školy ve městě K., a to tak, že na vedlejším pozemku školy ze skla dveří, které byly uzavřeny pouze nouzově plastikovou fólií, tuto fólii odtrhli a dveře otevřeli, přičemž z místností školy odcizili čtyři ploché obrazovky TFT tov. zn. Acer, když předtím odstranili ocelové lanko, kterým byly obrazovky připoutány. Kromě toho odcizili ještě hudební zařízení, jednu bedýnku se žárovkami a jednu váhu.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 20. 6. 2007, pod sp. zn. 652/2006 MO M/14, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 25. 6. 2007.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud České republiky rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený Z. U. je občanem České republiky, který byl ve dvou případech odsouzen cizozemským soudem, přičemž se obě odsouzení týkají skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle § 247 tr. zák., resp. pokus o takový trestný čin podle § 8 odst. 1 tr. zák., popř. též trestný čin poškozování cizí věci podle § 257 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený Z. U. se za účelem získání finančních prostředků dopustil majetkové trestné činnosti, přičemž jednal v takovém rozsahu a takovým (ve vícero případech vnikl do uzamčených osobních automobilů, aby zde odcizil rozličné předměty), že již lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Nelze rovněž přehlédnout, že byl odsouzený již v minulosti na území Spolkové republiky Německo odsouzen pro jinou majetkovou trestnou činnost. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. srpna 2007



Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch