11 Tcu 64/2008
Datum rozhodnutí: 16.01.2009
Dotčené předpisy:




11 Tcu 64/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 16. ledna 2009 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. s e do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky Š. V. , rozsudkem Zemského soudu v Klagenfurtu, Rakouská republika, ze dne 17. 3. 2008, sp. zn. 17 Hv 174/07z, a to pro trestný čin podvodu dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu a trestný čin krádeže podle § 127, § 128 odst. 1 č. 4, § 129 č. 1, § 130, § 146, § 147 odst. 1 č. 1, odst. 2, § 148, § 241e odst. 1 a 2, trestního zákona Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání 30 (třiceti) měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu v Klagenfurtu, Rakouská republika, jenž nabyl právní moci dne 21. března 2008, byl Š. V. uznán vinným trestným činem podvodu dílem dokonaným, dílem ve stádiu pokusu a trestným činem krádeže podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Rakouské republiky a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců.

Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tak, že:

- v období mezi 1. srpnem a 3. srpnem 2007, společně s jinak odsouzeným W. W. K. , celkem v jedenácti případech, v podzemních garážích na náměstí Sv. D. , v D. g. , v podzemních garážích na okruhu St. V. a v D. g. na P. , K. , R. r. , vnikl do zde zaparkovaných osobních vozidel, a to vždy tak, že rozbil boční okno, a odcizil 6 autorádií, 2 mobilní telefony, MP3 přehrávač, kapesní počítač, navigační systém značky S. P. , 2 ks hodinek, 5 platebních úvěrových karet a platební bankovní kartu, hotovost ve výši 50,- EUR, různé druhy oblečení a obuvi, 6 příručních zavazadel, tašku na CD a různé jiné drobné věci, vše v hodnotě 4 089,- EUR,

- dne 2. srpna 2007, společně s jinak odsouzeným W. W. K. , na čerpací stanici S. v E. a v nevěstinci L. C. , K. , Rakouská republika, předstíral, že je vlastníkem platebních úvěrových karet poškozeného R. S. , které odcizil při shora popsané trestné činnosti, a uhradil jimi služby a zboží v hodnotě 3 791,9 EUR,

- dne 2. srpna 2007, společně s jinak odsouzeným W. W. K. , v prodejně O. M. , ul. Sv. J. , K. , Rakouská republika, předstíral, že je vlastníkem platebních úvěrových karet poškozeného R. S. , které odcizil při shora popsané trestné činnosti, a pokusil se jimi uhradit zboží v hodnotě 949,30 EUR, k čemuž nedošlo, neboť transakce byla odmítnuta pro nedostatečné krytí karty.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle § 247 tr. zák., trestný čin neoprávněného držení platební karty podle § 249b tr. zák., dílem dokonaný, dílem nedokonaný ve stadiu pokusu, trestný čin podle § 250 tr. zák. a § 8 odst. 1 tr. zák). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.



V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený Š. V. se opakovaně dopustil závažné majetkové trestné činnosti, kterou způsobil větší škodu na cizím majetku. U nejvýše popsaného jednání je nebezpečnost jeho jednání zvyšována rovněž způsobem provedení činu, tj. vloupáním. Odsouzený tedy jednal v rozsahu, pro který lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. ledna 2009



Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík