11 Tcu 64/2005
Datum rozhodnutí: 22.08.2005
Dotčené předpisy:




11 Tcu 64/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 22. srpna 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky T. K., rozsudkem Zemského soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 11. 6. 2002, sp. zn. 1 KLs 292 Js 476/02, a to pro trestný čin výdělečného a skupinového převádění cizinců ve 14 případech podle § 92 odst. 1 č. 1, 6, § 92a odst. 1, § 92b odst. 1 cizineckého zákona, § 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k celkovému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let a devíti měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 11. 6. 2002, sp. zn. 1 KLs 292 Js 476/02, jenž nabyl právní moci dne 19. 6. 2002, byl T. K. uznán vinným trestným činem výdělečného a skupinového převádění cizinců ve 14 případech podle § 92 odst. 1 č. 1, 6, § 92a odst. 1, § 92b odst. 1 cizineckého zákona, § 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, za který byl odsouzen k celkovému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let a devíti měsíců.

Shora uvedené trestné činnosti se měl podle zjištění soudu dopustit tím, že se jakožto člen české převaděčské organizace podílel na převádění cizích státních příslušníků přes česko-německou státní hranici, přičemž věděl, že přepravované osoby nedisponují doklady potřebnými pro vstup a pobyt na území S. r. N. Konkrétně tak ve spolupráci s dalšímu členy organizace:

-dne 28. 5. 2001 osobním vozem přepravil 4 cizince, převedené předtím pěším převaděčem přes zelenou hranici, od sportovního hřiště v obci S. do belgického L.;

-dne 7. 6. 2001 osobním vozem přepravil 4 cizince, převedené předtím pěším převaděčem přes zelenou hranici, od sportovního hřiště v obci S. do H.;

-dne 12. 6. 2001 osobním vozem přepravil 5 cizinců, převedených předtím pěším převaděčem přes zelenou hranici, od sportovního hřiště v obci S. do P.;

-dne 13. 7. 2001 převedl přes zelenou hranici v oblasti M. hvozdu 6 cizinců, kteří byli následně zadrženi hlídkou S. ostrahy hranic;

-dne 19. 7. 2001 nejprve převedl 4 cizince přes zelenou hranici a následně je osobním vozem přepravil do B.;

-dne 27. 7. 2001 nejprve převedl 4 cizince přes zelenou hranici a následně je osobním vozem přepravil do C.;

-počátkem srpna 2001 nejprve převedl 5 cizinců přes zelenou hranici a následně osobním vozem přepravil jednoho do K., dva do H. ve F. a dva do P.;

-dne 5. 9. 2001 nejprve převedl 4 cizince přes zelenou hranici a následně je osobním vozem přepravil do K.;

-dne 21. 9. 2001 nejprve převedl 4 cizince přes zelenou hranici a následně je osobním vozem přepravil do K.;

-dne 26. 9. 2001 nejprve převedl 8 cizinců přes zelenou hranici a následně 4 z nich přepravil osobním vozem do F.;

-dne 1. 10. 2001 nejprve převedl 9 cizinců přes zelenou hranici a následně 4 z nich přepravil osobním vozem do K.;

-dne 9. 10. 2001 nejprve převedl 9 cizinců přes zelenou hranici a následně 4 z nich přepravil osobním vozem do K.;

-dne 11. 10. 2001 nejprve převedl 9 cizinců přes zelenou hranici a následně 5 z nich přepravil osobním vozem do K.;

-dne 16. 10. 2001 převedl 9 cizinců přes zelenou hranici na území S. r. N. k další přepravě do vnitrozemí, k níž však již nedošlo, neboť T. K. i převáděné osoby byli na území obce S. zadrženi.

Za svůj podíl na převaděčských akcích obdržel finanční odměnu v celkové výši 12 300 DM.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Konečně pak podle § 4 odst. 3 téhož zákona, jestliže Nejvyšší soud rozhodne o uznání rozsudku podle odstavce 1 nebo o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů podle odstavce 2, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Odsouzený T. K. se pro finanční prospěch opakovaně podílel na organizované ilegální přepravě celkově velkého počtu cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v současnosti velmi rozšířenou trestnou činnost, která zároveň poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. srpna 2005



Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch