11 Tcu 63/2008
Datum rozhodnutí: 18.12.2008
Dotčené předpisy:




11 Tcu 63/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 18. prosince 2008 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky T. B., rozsudkem Zemského soudu pro trestní záležitosti Vídeň, Rakouská republika, ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. 81 Hv 5/08, a to pro spáchání trestného činu krádeže vloupáním podle § 127 a § 129 č. 1 trestního zákoníku Rakouské republiky, k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce trvání 2 (dvou) let.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu pro trestní záležitosti Vídeň, Rakouská republika, který nabyl právní moci dnem 30. 4. 2008, byl T. B. uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže vloupáním dle shora uvedených ustanovení trestního zákoníku Rakouské republiky a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let. Odsouzenému byla rovněž uložena povinnost ve smyslu § 389 odst. 1 tr. ř. uhrazení nákladů trestního řízení.

Podle zjištění soudu se odsouzený uvedené trestné činnosti dopustil tím, že

ve dnech od 15. 16. 1. 2008 spolu se spolupachatelem M. C. a pomocníkem R. P. odcizil vloupáním se do dopravních prostředků zde nalezené věci v celkové hodnotě nepřesahující částku 3.000,-- Euro. Jmenovaný se předmětných krádeží dopustil tím, že:

- dne 15. 1. 2008 odcizil z auta firmy J. I. nevigační přístroj MIO Digi-Waler s nabíjecím kabelem,

- dne 15. 1. 2008 odcizil z automobilu Ch. L. tašku na laptop, v níž se nacházel úřední materiál, a dále kapesní nůž a Nokia komunikátor,

- dne 16. 1. 2008 odcizil z automobilu G. S. navigační přístroj značky Becker s držákem, dále nabíjecí přístroj a digitální kameru Olympus.

Ve všech případech se odsouzený dostal do osobních automobilů rozbitím postranních oken, v úmyslu neoprávněného přivlastnění si odcizených věcí.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem ze dne 4. 12. 2008, pod sp. zn. 2067/2008-MOT-T/5, podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon ), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 10. 12. 2008.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týkají činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutné uvést, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona, neboť odsouzený T. B. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle § 247 tr. zák.).

V posuzované věci jsou rovněž dány i podmínky povahy materiální, neboť odsouzený T. B. se svým jednáním dopustil závažné trestné činnosti zaměřené proti obecné bezpečnosti a majetku; svým jednáním vyvolal ohrožení veřejného pořádku. Jednal přitom v rozsahu a způsobem, kterým lze jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona.

Pokud jde o druh trestu, z povahy věci lze usoudit, že odsouzenému byl uložen přísný trest odnětí svobody, z čehož lze dovodit, že obě materiální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona, týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. prosince 2008

Předseda senátu:

JUDr. Stanislav Rizman