11 Tcu 62/2003
Datum rozhodnutí: 11.12.2003
Dotčené předpisy:




11 Tcu 62/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 11. prosince 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občanky České republiky P. G., roz. L. rozsudkem Zemského soudu v Berlíně, Spolková republika Německo, ze dne 29. 1. 1998, sp. zn. (524) 6 Op Js 950/97 KLs (52/97), a to pro trestné činy nedovoleného držení omamných prostředků ve dvou případech, krádeže v patnácti případech, podvodu ve dvou případech, porušování domovního klidu, pokus trestného činu krádeže, trestné činy podvodu v šesti případech, padělání listiny ve dvou případech, pokus trestného činu podvodu, trestný čin padělání listiny, napomáhání k trestnému činu podvodu ve dvou případech a trestný čin padělání listiny ve dvou případech podle § 29 odst. 1 č. 1 zákona o omamných prostředcích, § 123, § 242, § 263, § 267 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k celkovému trestu odnětí svobody v trvání tří let.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu v Berlíně, Spolková republika Německo, ze dne 29. 1. 1998, sp. zn. (524) 6 Op Js 950/97 KLs (52/97), jenž nabyl právní moci dne 3. 3. 1998, byla P. G., roz. L., uznána vinnou trestnými činy nedovoleného držení omamných prostředků ve dvou případech, krádeže v patnácti případech, podvodu v osmi případech, porušování domovního klidu v jednom případě, padělání listiny v pěti případech, napomáhání k trestnému činu podvodu ve dvou případech, pokusu trestného činu podvodu a pokusu trestného činu krádeže podle § 29 odst. 1 č. 1 zákona o omamných prostředcích, § 123, § 242, § 263, § 267 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, za které byla odsouzena k celkovému trestu odnětí svobody v trvání tří let.

Uvedené trestné činnosti se jmenovaná podle skutkových zjištění soudu dopustila tím, že

1. na jaře 1996 nabídl muž známý v drogovém prostředí jako J. P. G. možnost vydělat peníze a získat omamné prostředky falšováním cizích dokladů a šeků, načež mu na jeho žádost předala čtyři pasové fotografie a obdržela omamný prostředek neznámého druhu a množství,

2. v létě 1996, ve dvou neznámých dnech, vyplnila P. G. ve svém bytě na výzvu J. velké množství šekových formulářů, které byly oprávněným osobám odcizeny při krádeži, za což obdržela omamné prostředky neznámého druhu a množství, pod vedením J. vystavovala po dobu několika hodin šeky na částku 400,- DM, opatřovala je různými údaji o místě a datu a podepisovala je různými cizími jmény, přičemž napodobovala podpisy oprávněných osob na základě taktéž ukradených EC karet, které jí J. předložil, a takto zfalšované šeky byly následně v době mezi 1. 7. a 4. 11. 1996 proplaceny u různých poštovních úřadů v obvodu B. na základě předložení falešných průkazů a odcizených EC karet,

3. dne 17. 7. 1996 jeli P. G., J. a blíže neztotožněná žena na poštovní úřad v L., kde P. G. zmátla kolem 11:30 hodin po předložení cestovního pasu K 9322980, který byl opatřen její pasovou fotografií a na základě předložení odcizené EC karty č. 8359/10089 vystavené na jméno U. B., poštovní úřednici o své totožnosti a nechala si proplatit tři zfalšované eurošeky Commerzbank (č. 70817838-85, -86 a -88), takže obdržela celkem 12.000,- DM,

4. dne 4. 11. 1996 přiměl J. P. G. k tomu, aby si nechala proplatit na poštovním úřadě v D. tři zfalšované šeky, takže kolem 9:15 hodin na hlavní poště D. I předložila občanský průkaz č. A 3851 , opatřený její pasovou fotografií, avšak vystavený na jméno I. R., a odcizenou EC kartu č. 565899/700 a nechala si proplatit tři jí vyplněné eurošeky Deutsche Bank (č. 391751-77, -79 a -80) a obdržela celkem 1.200,- DM, které odevzdala J., jenž jí za to dal hašiš,

5. vzápětí poté, dne 4. 11. 1996, odjela P. G. s J. na poštovní úřad R., kde si chtěla nechat proplatit při předložení stejného občanského průkazu a stejné odcizené EC karty jako v D. tří jí vyplněné eurošeky Deutsche Bank (č. 522308-42 až 44), které byly původně vydány na blíže nezjištěnou osobu a zfalšovány na číslo účtu I. R., a dosáhnout tak vyplacení 1.200,- DM, k vyplacení ovšem nedošlo, protože byla v 10:15 hodin zadržena,

6. dne 4. 11. 1996, při prohlídce bytu P. G. v domě na adrese B. 32, 12101 B., byl nalezen hašiš o váze 95,79 g, který chtěla použít pro vlastní konzumaci,

7. dne 19. 1. 1997 kolem 1:50 hodiny měla P. G. ve svém držení konzumační jednotku heroinu, kterou předala neznámému muži ještě předtím, než byla zadržena v domě P. 71, 10785 B.,

8. dne 3. 4. 1997 kolem 23:30 hodin odcizili P. G. a muž jménem Y. v restauraci "B." v 12101 B., B. 29A, na základě společného rozhodnutí peněženku poškozené H., kterou tato během ranní směny odložila spolu s 50,- DM v hotovosti a s různými průkazy a osobními doklady do regálu za obsluhovacím pultem a nechala ji tam ležet, jmenovaní chtěli použít obsah peněženky k obstarání omamných prostředků, dříve než tak ovšem mohli učinit, byli zadrženi,

9. dne 4. 4. 1997 kolem 1:00 hodiny nastoupili P. G. a muž jménem Y. v ulici M. do taxi svědkyně W., v ulici K. poprosili svědkyni, aby zastavila, aby mohli položit psa do zavazadlového prostoru Volva kombi, a zatímco svědkyně otevírala v přítomnosti Y. zavazadlový prostor, vzala P. G. peněženku svědkyně W. ležící na střední konzoly s přibližně 300,- DM, načež se oba rozběhli po ulici K. směrem dolů, kde byli zadrženi kolem 1:40 hodin policejním úředníkem přivolaným svědkyní W.,

10. odpoledne 4. 4. 1997 nastoupili P. G. a muž jménem Y. spolu s blíže neztotožněnou ženou v B. D./E. do taxi svědkyně W. a zatímco svědkyně dávala na žádost P. G. jeden kus oblečení do zavazadlového prostoru, vzal Y. peněženku svědkyně a odcizil z ní cca 550,- DM, aby tyto použil pro sebe a P. G., načež peněženku vrátil opět pod sedadlo spolujezdce, a když se jej na ni svědkyně zeptala, utekl, zatímco P. G., která se taktéž pokusila z místa činu vzdálit, zadrželi,

11. dne 6. 4. 1967 se nechali P. G. a Y. odvézt řidičkou taxi P. z ulice Y. k E., poté do ulice B. a nakonec k M. na náměstí H., kde opustili taxi pod záminkou, že hned přijdou, ve skutečnosti se ovšem nevrátili, aby tak nemuseli zaplatit cenu jízdného,

12. dne 6. 4. 1997 kolem 13:10 hodin odcizila P. G. z bytu svědkyně S., B. 32, 12101 B., řetízek se zlatým přívěskem (egyptský motiv) ležící na televizi v obývacím pokoji v hodnotě cca 100,- DM, aby tento použila pro sebe, zatímco svědkyně S. přinesla z jiného pokoje 10,- DM, které jí chtěla půjčit,

13. dopoledne dne 9. 4. 1997 otevřel Y. na týdenním trhu v B., ulice T./T., dodávku trhovkyně Z. a prohledal v ní ležící kabelku, aby nalezl peníze a věci vhodné ke krádeži a tyto použil pro sebe a P. G., zatímco P. G. uskutečňovala se svědkyní rozhovor o druzích a cenách jablk, aby odvrátila její pozornost, Y. však byl odhalen a zadržen dříve, než mohl cokoliv odcizit,

14. dne 9. 4. 1997, při následném prohledání Y., byl nalezen mobilní telefon Nokia č. 495022/20/10436/0, který Y. nalezl ve stejný den na nádraží Z. a vzal k sobě, aby tento prodal, aniž by k tomu byl oprávněn, jak věděl,

15. dne 9. 4. 1997 kolem 12:40 hodin se nechala P. G. odvézt řidičem taxi K. z E. ke vchodu do domu B. 33 a když tam přijeli, opustila taxi, jak od samého začátku plánovala, aniž by zaplatila cenu jízdného 20,- DM, se záminkou, že chce vyzvednout ze svého bytu peníze, přičemž v zájmu ztížení jejího ztotožnění, vešla do domu č. 33 a odtud se spojením ve sklepě dostala do svého bytu v domě č. 32.

16. dne 14. 4. 1997 kolem 16:50 hodin se nechala P. G. odvézt svědkem S. taxíkem od K. na B. 32, řekla, že tam chce něco odevzdat a potom že se vrátí, ve skutečnosti se ovšem opět nevrátila, aby tak nemusela platit cenu jízdného,

17. dne 16. 4. 1997 kolem 13:50 hodin opustila P. G. a Y. taxi svědka B., poté co se nechali odvézt nejprve z ulice B. do bydliště P. G. a poté do ulice Y. 51, aniž by, jak bylo od začátku naplánováno, zaplatili jízdné ve výši 29,80 DM,

18. ve stejný den kolem 15.45 hodin si vzala P. G. v obchodním domě K. S. v ulici J. Strasse 5-6, 10623 B., sladkosti, sportovní ponožky a čelenku v celkové hodnotě 109,40 DM, aby s nimi bez zaplacení zboží opustila obchodní dům, přičemž zboží chtěla použít pro sebe, avšak byla zadržena,

20. dne 18. 4. 1997 kolem 19:30 hodin se nechali P. G. a Y. odvézt řidičem taxi M. z ulice J. S./H. do ulice W. Strasse, kde Y. vystoupil a v kavárně v blízkosti ulice R. Strasse získal omamné prostředky, po další zastávce v ulici M. je svědek M. odvezl na B. 33, kde oba vystoupili, přičemž P. G. předstírala, že chce vyzvednout kufr a nechala údajně jako zástavu hnědou koženou kabelku a 10,- DM, avšak již se nevrátila, nýbrž spolu s Y. požívali v jejím bytě omamné prostředky a později v rámci policejního nasazení přivolaného svědkem M. byli po předávkování odvezeni sanitkou do nemocnice,

21. dne 20. 4. 1997 kolem 17:00 hodin vzal Y. na veřejné silnici v B., B./M. náprsní tašku s denní tržbou řidiče taxi V., zatímco byla jeho pozornost odvrácena P. G. tím, že na její žádost nakládal do zavazadlového prostoru taxi různé tašky a kartóny, přičemž P. G. a Y. chtěli použít obsah peněženky k obstarání omamných prostředků, avšak to neučinili, neboť byli na místě činu zadrženi,

24. ačkoliv jí byl udělen již dne 16. 4. 1997 z důvodu krádeže v obchodě zákaz vstupu do obchodu, vstoupila P. G. dne 28. 4. 1997 kolem 18:50 hodin do domu sportu K. v ulici J. Strasse 5-6, 10623 B., s bundou v hodnotě 79,90 DM šla do zkušební kabiny a tam zastrčila tuto bundu pod svoji bundu, aby ji tak bez zaplacení vynesla z obchodu, při východu však byla zadržena,

25. dne 1. 5. 1997 kolem 2:25 hodin vytáhla P. G. v restauraci "H. K." z kapsy u kalhot svědka v. G. náprsní peněženku naplněnou 200,- DM a poté ji předala na dámské toaletě Y., aby její obsah použila pro sebe a pro něho,

28. dne 8. 5. 1997 kolem 2:45 hodin odcizila P. G. na veřejné silnici v B., ulice P. Strasse 142, peněženku řidiče taxi K. s cca 70 - 80 DM a zaměnila tuto za obdobně vypadající peněženku, aby zamlžila možnost odkrytí činu, zatímco byl svědek zaměstnán na její žádost tím, aby vyzvedával ze zavazadlového prostoru kufr, který měla s sebou, přičemž poté, co svědek odcizení zjistil, běžel za ní a svoji peněženku včetně obsahu si vzal zpět,

29. dne 10. 5. 1997 kolem 10:00 hodin vzala P. G. na týdenním trhu na náměstí W. v B. koženou kabelku svědkyně K., která tuto postavila za stánek, a ve které se mimo jiné nacházel řidičský průkaz a letenka svědkyně, její obsah chtěla P. G. použít pro sebe, avšak v rámci následujícího policejního nasazení byla kabelka včetně obsahu nalezena a vrácena svědkyni,

30. ve stejný den kolem 11:45 hodin vzala P. G. na veřejné silnici v B., B. 32, radiotelefon Siemens S3 řidiče taxi J., zatímco byla pozornost tohoto odvrácena vykládáním jejího zavazadla ze zavazadlového prostoru auta taxi, P. G. dala svědkovi jako zástavu kabelku, kterou předtím odcizila svědkyni K. a zmizela pod záminkou, že přinese jízdné ve výši 25,- DM, ve skutečnosti se však k taxi nevrátila, aby tak nemusela zaplatit jízdné,

31. ve stejný den kolem 19:05 hodin vzala P. G. v restauraci "B." v B. kožená saka svědků R. a R. z věšáku na oblečení a zastrčila tyto do látkového pytle, který měla s sebou, aby tato saka, která měla celkovou hodnotu cca 1.000,- DM, prodala a tržbu použila pro sebe, když však chtěla opustit lokál, byl čin odhalen a přivolaná policie ji zadržela a saka svědkům vrátila zpět,

33. ve stejný den kolem 21:25 hodin kupovala P. G. ve večerce v ulici W. 8, 10781 B., balíček cigaret, nechala si objednat taxi a posadila se na židli, na které visela bunda svědka S., a poté když opouštěla obchod s bundou svědka S. na jeho výzvu mu jeho bundu vrátila, ovšem bez peněženky s EC kartami Deutsche Bundesbank, kartou Visa Berliner Bank, kartou nemocenské pojišťovny, řidičským průkazem a B-lístkem (autobus), technickým průkazem osobního automobilu a asi 50,- DM, přičemž obsah peněženky chtěla použít pro sebe,

38. dne 20. 5. 1997 kolem 17:30 hodin nastoupili P. G. a Y. do taxi svědka A. a během zastávky v ulici L. číslo domu 8, 10827 B., při které byl svědek zaměstnán u zavazadlového prostoru taxi, odcizil Y. peněženku svědka se 120,- DM, která ležela na středové konzoly, aby za tyto finanční prostředky získal pro sebe a P. G. omamné prostředky, poté Y. utekl, aniž by, jak bylo naplánováno, zaplatil jízdné 30,- DM, a P. G. se taktéž pokusila utéci, avšak svědek A. jí v tom zabránil,

39. dne 26. 5. 1997 kolem 18:00 hodin si P. G.á oblékla v obchodním domě W., ulice P. Strasse 120-122, 10785 Berlín, nejprve v oddělení bot pár bot za kupní cenu 45,95 DM a poté si do tašky, kterou měla s sebou, zastrčila v oddělení kosmetiky sluneční brýle za kupní cenu 19,95 DM, přičemž následně chtěla s těmito předměty opustit bez zaplacení obchodní dům, při východu však byla zadržena.

Dne 3. 4. 2003 pod sp. zn. 954/2002-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.



Podle § 4 odst. 1 zákona o Rejstříku trestů se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 trestního řádu Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.



Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzená je občankou České republiky, která byla odsouzena cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestný čin podvodu podle § 250 trestního zákona, trestný čin krádeže podle § 247 trestního zákona, trestný čin padělání a pozměňování peněz podle § 140 trestního zákona ve spojení s § 143 trestního zákona, trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187a trestního zákona). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů.



V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. P. G. se pro finanční prospěch významným způsobem podílela na páchání různorodé majetkové trestné činnosti. Jejím prostřednictvím se snažila obstarat si prostředky na nákup omamných látek. Jedná se o nebezpečnou a v současnosti velmi rozšířenou trestnou činnost. Pokud jde o druh trestu, byl jí uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoli zanedbatelné výměře. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.



Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. prosince 2003

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík



Vyhotovil:

JUDr. Alexander Sotolář