11 Tcu 61/2010
Datum rozhodnutí: 27.07.2010
Dotčené předpisy: § 422 tr. ř., čl. 16 předpisu č. 553/1992Sb.




11 Tcu 61/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 27. července 2010 v neveřejném zasedání žádost Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky o povolení průvozu předávaného R. D. , z Německé spolkové republiky přes území České republiky do Slovenské republiky, k výkonu trestu odnětí svobody v délce 3 (tří) let a 6 (šesti) měsíců, podle § 422 odst. 1 tr. řádu a čl. 16 Úmluvy o předávání odsouzených osob (publikované pod č. 553/1992 Sb.) t a k t o :

I Povoluje se průvoz předávaného R. D. , přes území České republiky z Německé spolkové republiky do Slovenské republiky, k výkonu zbytku trestu odnětí svobody v délce 3 (tří) let 2 (dvou) měsíců, uloženého mu pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Martině, sp. zn. 12 T/19/2006 ze dne 18. 8. 2009, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Žilině, sp. zn. 3 To/165/2009 ze dne 28. 1. 2010.

II. Po dobu průvozu bude předávaná osoba držena ve vazbě.

Odůvodnění :


Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky požádalo žádostí ze dne 20. 7. 2010, pod sp. zn. 20188/2010-8305-SJ na základě čl. 25 Rámcového rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 13. června 2002, o Evropském zatýkacím rozkazu a postupech při předávání mezi členskými státy, o povolení průvozu slovenského občana R. D. , státního občana Slovenské republiky, z území Německa na území Slovenské republiky s mezipřistáním v Praze.

Slovenská strana k žádosti doložila kopii Evropského zatýkacího rozkazu, ze které plyne, že jmenovaný byl odsouzen za 1) spáchání trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 a 2) spáchání trestného činu zpronevěry podle § 248 odst. 1 písm. a) zákona č. 140/1961 Zb., Trestního zákona Slovenské republiky.

Těchto trestných činů se předávaný dopustil tím, že
v bodě ad 1)
a) v přesně nezjištěném dni v listopadu a prosinci 2001 v úmyslu vylákat od bývalých manželů V. G. a H. G. převod členských práv a povinností k třípokojovému družstevnímu bytu na ul. Š. v M. ,

b) obviněný R. D. a R. K. na ul. Š. , slíbili V. G. jednopokojový nájemní byt, vyplacení sumy do ceny třípokojového a zaplacení nedoplatků spojených s bytem na Okresním stavebním družstvě v M. Následující den obviněný D. a R. P. na téže adrese slíbili V. G. jednopokojový byt, ve vlastnictví obviněného D. , který měl být volný za tři měsíce na ul. T. , přičemž obviněný D. tento byt nevlastnil, neboť pravým vlastníkem bytu byl V. P. , který obviněného D. , stejně jako R. K. a R. P. vůbec neznal, přičemž R. P. ho přesvědčoval, aby byt rychle vyměnil, protože bude z něho vystěhovaný na základě rozhodnutí soudu. Obviněný D. spolu s R. P. a R. K. slíbili H. G. v přesně nezjištěný den v M. vyplacení sumy 3.983,27 (120.000,- Sk) a zabezpečení jednopokojového bytu v M. na P. , jejímu bývalému manželovi V. G. , bez kterých by převod členských práv k bytu nepodepsala,

c) dne 13. 12. 2001 na Okresním stavebním bytovém družstvu v M. V. G. a H. G. uzavřeli dohodu rozvedených manželů o zániku práva společného nájmu družstevního bytu na ul. Š. v M. s tím, že jediným nájemcem zůstává H. G. a V. G. si nenárokoval náhradní byt ani ubytování. Následně H. G. po vyplacení sumy 3.983,27 a nedoplatků spojených s bytem R. K. , s ním uzavřela smlouvu o převodu členských práv a povinností k tomuto bytu, přičemž R. K. už dne 23. 1. 2002 převedl členská práva a nájemné k tomuto bytu na J. F. za 12.281,75 , přičemž V. G. jednopokojový byt nezabezpečil, protože byt na ul. T. obviněný R. D. nikdy ve vlastnictví ani v užívání neměl, čímž na R. K. byla převedena členská práva k tomuto bytu a nájemné v tržní hodnotě 12.281,75 ke škodě V. G. a H. G. , které však R. K. zaplatil sumu 3.983,27 a uhradil nedoplatky spojené s bytem v částce 2.253,50 ,

v bodě ad 2) dne 13. 12. 2001 navrhl V. G. uskladnění jeho osobních věcí a majetku, který si vystěhoval z bytu na ul. F. Š. v rodinném domě na ul. Š. ve V. , kde je poškozený skutečně uskladnil a následně je bez souhlasu majitele rozprodal, čímž V. G. způsobil škodu ve výši 330,88 .
Na základě předložené žádosti a Evropského zatýkacího rozkazu, vydaného Okresním soudem v Martině, sp. zn. 12 T/19/2006 ze dne 16. 6. 2010, Nejvyšší soud konstatuje, že podmínky pro povolení průvozu předpokládané ust. § 422 odst. 1 tr. řádu jsou splněny, a proto průvoz předávané osoby povolil.

Po dobu průvozu bude předávaná osoba držena ve vazbě.

Poučení : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. července 2010

Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman