11 Tcu 60/2005
Datum rozhodnutí: 04.08.2005
Dotčené předpisy:




11 Tcu 60/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 4. srpna 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. V., rozsudkem Obvodního soudu v Ingolstadtu, Spolková republika Německo, ze dne 4. 8. 2003, sp. zn. 8 Ls 34 Js 12772/02 s, a to pro trestné činy těžké krádeže ve skupině v šesti dokonaných případech a čtyřech pokusech a poškozování věci podle § 224a odst. 1, § 243 odst. 1 věta 1, 2 č. 1, 2, § 242 odst. 1, § 303 odst. 1, § 303c, § 22, § 23 odst. 1, § 52, § 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k celkovému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a devíti měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Obvodního soudu v Ingolstadtu, Spolková republika Německo, ze dne 4. 8. 2003, sp. zn. 8 Ls 34 Js 12772/02 s, jenž nabyl právní moci téhož dne, byl J. V. uznán vinným trestnými činy těžké krádeže ve skupině v šesti dokonaných případech a čtyřech pokusech a poškozování věci podle § 224a odst. 1, § 243 odst. 1 věta 1, 2 č. 1, 2, § 242 odst. 1, § 303 odst. 1, § 303c, § 22, § 23 odst. 1, § 52, § 53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, za které byl odsouzen k celkovému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a devíti měsíců.

Shora uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že se v říjnu 2000 spojil s jinak stíhanými dalšími osobami, aby se společně ve S. r. N. v I. a v B. vloupávali do hodnotných osobních automobilů, odcizovali je a odváželi přes zelenou hranici do Č. r., kde byly prodány. Postupovali přitom tak, že jedna osoba otevírala automobil tzv. polským klíčem a na krátko jej nastartovala, zatímco ostatní dávaly pozor. Konkrétně takto v období od 17. 10. 2000 do 5. 12. 2000 na různých místech odcizili šest vozů zn. Audi A6, reg. zn., v celkové hodnotě cca 580 000 DM, a pokusili se odcizit vozy zn. Audi A4 reg. zn,, zn. Audi, zn. Audi S3 reg. zn., a zn. Audi S3 reg. zn., přičemž na vozech způsobili škodu ve výši 4 500 DM.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Konečně pak podle § 4 odst. 3 téhož zákona, jestliže Nejvyšší soud rozhodne o uznání rozsudku podle odstavce 1 nebo o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů podle odstavce 2, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestné činy krádeže podle § 247 tr. zák. a poškozování cizí věci podle § 257 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Odsouzený J. V. se jako člen organizované skupiny dopustil závažné úmyslné majetkové trestné činnosti spáchané více útoky, jíž byla různým osobám způsobena v souhrnu škoda velkého rozsahu. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. srpna 2005

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch