11 Tcu 6/2016
Datum rozhodnutí: 18.02.2016
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 6/2016 -20

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal dne 18. 2. 2016 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občana České republiky P. V., podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení P. V. rozsudkem Prvoinstančního soudu v Antverpách ze dne 28. 4. 2014, sp. zn. 3913-14/2284, kterým byl uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže ve spolčení podle právních předpisů Belgického království , za který mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .

Odůvodnění:
Rozsudkem Prvoinstančního soudu v Antverpách ze dne 28. 4. 2014, sp. zn. 3913-14/2284, který nabyl právní moci dne 1. 7. 2014, byl P. V. uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže ve spolčení a následně odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku.

Podle skutkových zjištění prvoinstančního soudu bylo prokázáno, že P. V. (společně s dalšími 2 stíhanými spolupachateli) se dopustil trestného činu krádeže, když:
- dne 15. 3. 2013 k tíži poškozené akciové společnosti Colruyt NV v M. odcizil 6 lahví whisky značky Jack Daniels v hodnotě 121,14 EUR, - dne 13. 7. 2013 k tíži poškozené akciové společnosti Colruyt NV v M. odcizil 6 kartonů cigaret značky Lucky Strike blíže nezjištěné hodnoty.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. MSP-37/2015-MOT-T/8 ze dne 22. 1. 2016 Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 26. 1. 2016. Podle § 4a odst. 3 tohoto zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České
republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že odsouzený P. V. je občan České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu EU a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle § 205 tr. zákoníku). Závažnost předmětné trestné činnosti spočívá v opakovaných krádežích, kterými byla poškozené společnosti, vzhledem k druhu a množství odcizeného zboží, způsobena škoda nikoliv patrná. S tím proto koresponduje druh i výměra uloženého trestu odnětí svobody, který je zcela ve shodě s českou právní úpravou.

Protože jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení P. V. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. 2. 2016


JUDr. Stanislav Rizman předseda senátu