11 Tcu 59/2002
Datum rozhodnutí: 16.04.2002
Dotčené předpisy:




11 Tcu 59/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 16. dubna 2002 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky D. R., rozsudkem Zemského soudu ve Vídni, Rakouská republika, ze dne 19. 6. 2000, sp. zn. 30b Vr 363/2000 Hv 1994/2000, ve spojení s rozsudkem Vrchního zemského soudu ve Vídni ze dne 26. 9. 2000, sp. zn. 22 Bs 258/00, a to pro trestný čin loupeže velkého rozsahu, dílem spáchaný ve formě účastenství podle § 142 odst. 1, § 143, 2. případ, § 12, 3. alternativa, rakouského trestního zákoníku, k trestu odnětí svobody v trvání šesti let.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu ve Vídni, Rakouská republika, ze dne 19. 6. 2000, sp. zn. 30b Vr 363/2000 Hv 1994/2000, ve spojení s rozsudkem Vrchního zemského soudu ve Vídni ze dne 26. 9. 2000, sp. zn. 22 Bs 258/00, jenž nabyl právní moci dne 26. 9. 2000, byl D. R. uznán vinným trestným činem loupeže velkého rozsahu, dílem spáchaným ve formě účastenství podle § 142 odst. 1, § 143, 2. případ, § 12, 3. alternativa, rakouského trestního zákoníku. Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že

- dne 20. 12. 1999 ve V. na G. H. vyhrožováním s nebezpečím ohrožení života vynutil vydání 20 000 ATS v hotovosti, přičemž na ni mířil plynovou pistolí;

- dne 23. 12. 1999 V. na G. B. vyhrožováním s nebezpečím ohrožení života vynutil vydání 7000 ATS v hotovosti, přičemž na ni mířil plynovou pistolí;

- dne 7. 1. 2000 předal Z. P. plynovou pistoli a svou kuklu, intelektuálně jej podporoval při jeho rozhodování spáchat trestný čin a čekal na něj v blízkosti místa činu. Poté co P. téhož dne ve V. na I. A. vyhrožováním s nebezpečím ohrožení života vynutil vydání 2000 ATS v hotovosti, přičemž na ni mířil půjčenou zbraní, si R. kuklu i zbraň vzal zpět.

Za tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti let.

Dne 12. 3. 2002 pod sp. zn. 2975/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které zakládají trestní odpovědnost i podle právního řádu České republiky [trestný čin loupeže podle § 234 tr. zák. a pomoc k trestnému činu loupeže podle § 10 odst. 1 písm. c), § 234 tr. zák.]. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. D. R. se jednak dopustil zvlášť závažného úmyslného trestného činu, spáchaného více útoky a se zbraní a jednak poskytl další osobě ke spáchání obdobného trestného činu pomoc. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen vysoký nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. duben 2002

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch