11 Tcu 57/2016
Datum rozhodnutí: 02.03.2017
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 57/2016 -33

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal dne 2. 3. 2017 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky P. L. , rozsudkem Prvoinstančního soudu Východní Flandry, oddělení Gent, Belgické království, ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. 7543 14/3951, který nabyl právní moci dne 23. 12. 2014, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .

Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Prvoinstančního soudu Východní Flandry, oddělení Gent, byl P. L. uznán vinným trestnými činy nedovoleného držení omamných a psychotropních látek a obchodování s nimi a nedovoleného držení nebo používání zbraní, střelných zbraní, jejich částí, střeliva a výbušnin a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců a pokutě ve výši 6 000 .

Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Prvoinstančního soudu Východní Flandry, oddělení Gent, společně se svým otcem tím, že přechovávali ve vozidle BMW 320 D 20,4 gramů heroinu, který byl zabalen do plastové koule a sáčku se zeleninou a 9,5 gramu tzv. míchací látky, které byly nalezeny dne 5. 9. 2014. Během domovní prohlídky u odsouzeného a jeho otce bylo nalezeno 11 dávek heroinu o celkové hmotnosti 4,1 gramu, elektrické paralyzéry a boxery. Dne 4. 6. 2014 byla provedena kontrola vozidla BMW, kde bylo nalezeno 9,6 gramů heroinu, který byl zabalen do psaníček v barvě bílé a zelené, a dále finanční hotovost. Při následně provedené domovní prohlídce bylo nalezeno 60,6 gramů heroinu a váha. Z telefonické komunikace odsouzeného byly zjištěny zprávy týkající se drog a telefonní čísla osob vyšetřovaných policií v souvislosti s drogami.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona. Držení elektrických paralyzérů a boxerů sice zřejmě znaky žádného trestného činu podle právních předpisů České republiky nenaplňuje, z kontextu dalších skutkových okolností je však zřejmé, že toto jednání mělo v rámci obviněným spáchané trestné činnosti zcela marginální význam. Z tohoto důvodu také nebylo namístě pro účely záznamu v evidenci Rejstříku trestů snížit trest uložený odsouzenému belgickým soudem.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně před možným nebezpečím vyplývajícím z nekontrolovaného nakládání s omamnými a psychotropními látkami. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména pokud jde o množství látky), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. 3. 2017

JUDr. Karel Hasch
předseda senátu