11 Tcu 56/2005
Datum rozhodnutí: 04.08.2005
Dotčené předpisy:




11 Tcu 56/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 4. srpna 2005 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl t a k t o :

Podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. V., rozsudkem Obvodového soudu Limburg a. d. Lahn, Spolková republika Německo, ze dne 28. 7. 1999, sp. zn. 3 Js 10113.9/98 5 Ds, a to pro trestný čin krádeže ve třech případech podle § 242, § 243 odst. 1 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k celkovému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a devíti měsíců.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Limburg a. d. Lahn, Spolková republika Německo, ze dne 28. 7. 1999, sp. zn. 3 Js 10113.9/98 5 Ds, jenž nabyl právní moci dne 24. 2. 2000, byl M. V. uznán vinným trestným činem krádeže ve třech případech podle § 242, § 243 odst. 1 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, za který byl odsouzen k celkovému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a devíti měsíců.

Shora uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že

-dne 22. 9. 1998 před hotelem D. v L. po rozbití okénka pravých zadních dveří vnikl do osobního vozu firmy I. R. S., odkud odcizil koženou bundu, osobní a řidičský průkaz a magnetické karty vystavené na jméno G. V.;

-dne 25. 9. 1998 vnikl otevřeným oknem do prostor budovy V. H., A. S. v L., kde odcizil z neuzamčené schránky 100 DM v mincích a několik bianko šeků;

-dne 8. 2. 1999 okolo10.30 hod. v soudní budově B v L. vnikl pootevřenými dveřmi do kanceláře v prvním patře, odkud odcizil peněženku soudní úřednice H. položenou na psacím stole, která obsahovala 320 DM a osobní doklady, čímž poškozené způsobil škodu ve výši 400 DM.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl Nejvyšší soud České republiky. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Konečně pak podle § 4 odst. 3 téhož zákona, jestliže Nejvyšší soud rozhodne o uznání rozsudku podle odstavce 1 nebo o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů podle odstavce 2, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestné činy krádeže podle § 247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. V. se dopustil úmyslné majetkové trestné činnosti spáchané více útoky, jíž poškodil více osob. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody již v nikoliv zanedbatelném trvání. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. srpna 2005

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch