11 Tcu 55/2016
Datum rozhodnutí: 11.01.2017
Dotčené předpisy: § 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.



11 Tcu 55/2016 -19

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal dne 11. 1. 2017 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občana České republiky A. D., podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení A. D. rozsudkem Trestního soudu Pau (Francie) ze dne 4. 9. 2014, sp. zn. 1501600592, kterým byl uznán vinným ze spáchání trestného činu neúmyslného zabití podle čl. 221-6 věty první a čl. 221-6-1 2 francouzského trestního zákoníku, za který mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .

Odůvodnění:
1. Rozsudkem Trestního soudu Pau ze dne 4. 9. 2014, sp. zn. 1501600592, který nabyl právní moci dne 28. 11. 2014, byl A. D. uznán vinným ze spáchání trestného činu neúmyslného zabití a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let.

2. Podle skutkových zjištění Trestního soudu Pau bylo prokázáno, že A. D. se dopustil uvedené trestné činnosti tím, že

dne 31. 3. 2012 v R., na státním území Francouzské republiky, při řízení motorového vozidla, omylem, z důvodu neopatrnosti, nepozornosti, nedbalosti nebo porušení povinnosti bezpečnosti nebo opatrnosti, které ukládá zákon nebo předpis, neúmyslně způsobil smrt P. M. za okolnosti, kdy byl v tom okamžiku pod vlivem alkoholu, s naměřeným obsahem alkoholu v krvi minimálně 0,80 g/l, v tomto případě 1,99 g/l krve.

3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. MSP-416/2015-MOT-T/7 ze dne 5. 12. 2016 Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 14. 12. 2016. 4. Podle § 4a odst. 3 tohoto zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. 5. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že odsouzený A. D. je občan České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu EU a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právních předpisů České republiky (trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku v souběhu s trestným činem usmrcení z nedbalosti podle § 143 tr. zákoníku). Závažnost předmětné trestné činnosti spočívá v tom, že obviněný ve stavu, který si přivodil požitím návykové látky, způsobil smrt jedné osoby. Vzhledem k tomu, že ochrana života a zdraví člověka patří mezi nejdůležitější společenské hodnoty, přičemž obviněný hrubě porušil i zákonné normy o bezpečnosti dopravy, se tak jeho jednání vyznačuje vysokou mírou společenské škodlivosti. S tím proto koresponduje druh i výměra uloženého trestu odnětí svobody, který je zcela ve shodě s českou právní úpravou.

6. Protože jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení A. D. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. 1. 2017
JUDr. Stanislav Rizman předseda senátu